ikoktejl

INTOLERANCE

Historikové, kteří se zabývají 14. stoletím, ho nazývají stoletím pohrom. Na Evropu udeřilo několik morových ran, z nichž při té největší údajně zahynula celá třetina obyvatelstva. Vznikla stoletá válka mezi Francií a Anglií i další rozkol v katolické církvi, už tak rozštěpené vejpůl, volbou dvou papežů západní církve, z nichž jeden seděl v Římě a druhý v Avignonu. Krom patriarchy cařihradského, který byl hlavou církve východní. A po celé Evropě byli opět pronásledováni Židé.

Pohrom skutečně víc než dost, ale odhlédneme-li od osudu současníků, zase nebyly tak výjimečné. Dály se vždycky. Výbuch Vesuvu, vyhlazovací války, etnická a náboženská intolerance. Černá smrt byla sestrou středověku a možná jako jediná z pohrom nepřetrvala do současnosti v plné síle. Lidé tehdy jako dnes si pěstovali vlastní nepřátelství a vlastní nesnášenlivost. Válčili všichni dohromady i každý zvlášť.
V křesťanských městech byly rabovány židovské čtvrti a jejich obyvatelé nemilosrdně masakrováni. Ve Španělsku fanatický arcibiskup Ferran Martínez zahájil vyhlazovací program, za který by se nemuselo stydět ani nacistické Německo. Také v Praze v roce 1389 došlo k mimořádné události.
Velikonoce tehdy připadaly na polovinu dubna. V den vzkříšení v sobotu odpoledne kráčel uličkami židovské čtvrti v Praze kněz s posledním pomazáním. Bůhvíproč. Umírající jistě nebyl Žid. Jestli chtěl svou cestu uspíšit, pak zkratku zvolil velmi nepříhodně. Ale možná mu šlo právě o to, vyprovokovat takový spor.
V tom případě měl úspěch. Kolemjdoucí Žid po něm ve vzteku hodil kamenem a dva tři se přidali. Potupený duchovní se rozběhl zpět na Staroměstské náměstí a vyvolal rozruch.
Nazítří na Hod Boží vyzývali kněží z kazatelen věřící k pomstě. Z ničeho nic se objevily zbraně. Ozbrojený dav se hnal do židovských ulic. Židé ozbrojeni nebyli. Bránili se jen kameny. Jejich starší se shromáždili v domě rychtáře, který se s útočníky pokusil vyjednávat. Jakýsi Ješek, jemuž přezdívali Quadratus, mu odpověděl jen výhrůžkami. Dav zhoustl a se soumrakem nastalo vraždění, jaké Praha nepamatovala. Útočníci vraždili, loupili a zapalovali domy. Do ohně házeli těla zabitých, a leckdy i živých. Někteří Židé, kterým se nepodařilo uprchnout, raději zabíjeli sami sebe i svoje děti. Na židovském hřbitově byly zhanobeny hroby a rozvaleny pomníky.
Vraždění pokračovalo celou noc přes zoufalou snahu městské rady rozlícený dav uklidnit. Na tři tisíce Židů bylo povražděno za jediný den. V pondělí vřava zvolna utichala. A stejně jako v Paříži či v Londýně a kdekoli, byly židovské děti, které nějakým zázrakem přežily, vyrvány rodičům a násilně pokřesťanštěny.
A Židé? Náš soucit pravda patří obětem. Ale v Praze tu hrůzu vyvolala skupina židovských fanatiků, kteří napadli kněze s posledním pomazáním a neprozřetelně tak poskytli chátře, podněcované církví, záminku k masakru.
Ano, na všech stranách bez rozdílu bylo pramálo úcty k víře druhých a ochoty jim naslouchat. Mocnější stejně jako dnes pobíjel slabšího a nerozhodovalo, zda je to muslim, křesťan nebo žid. Starozákonní Hospodin zachmuřeně shlížel na tři odnože svaté víry, které sám stvořil. Jak jinak, jiného Stvořitele nebylo.
duben 2002

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group