ikoktejl

PŘÍBĚH KÁVY

 

Drnčí budík. Vymrštím tělo a můj duch si ještě hoví pod duchnou. Brejle, hodinky, zuby vyčistit, nohy do nohavic. Jít něco fotit, něco psát. Jak a co? Nezájem, apatie: mozek odmítá nastartovat. Nos ale polapil známý vjem, podmíněně signalizuje návrat ze sna do reality, duše se připojuje k tělu. Teď už mohu dokonce analyzovat, co mě probralo k životu. Vůně kávy z kuchyně. Den začíná. Káva jako psychostimulans zvyšuje duševní činnost, bdělost a zlepšuje psychomotoriku. Po jejím požití se zvyšuje množství asociací a urychluje se myšlení. Kromě pocitu duševní svěžesti se dostavuje pocit zvýšené tělesné výkonnosti. Strohým lékařským faktům předcházel dramatický vývoj, nadšení i zatracení kávy.

 

Poměrně jisté je, že pravlastí kávovníku je provincie Kaffa v Etiopii. Odtud jej ve 13.­14. století válečníci převezli do Jemenu, dále do Mekky a Mediny, a odtud jej poutníci roznesli do všech koutů světa. Během svého zabydlování to ale neměl vůbec jednoduché a musel překonat i fáze diskriminace, démonizování, a nepatřičných pověr. V našem století si káva vydobyla stabilní post horkého voňavého nápoje pro slavnostní i praktické chvíle.

 

Stará tradice vypráví, že káva byla objevena pastýřem, který zpozoroval, že stádo bylo nezvykle rozčileno a rozdováděno, kdykoli se páslo na plodech kávovníku. Další pak přišel na myšlenku kávová zrna pražit. Turci ­ jedni z prvních kafařů, nepoužívali vůbec mlýnku. Tloukli je dřevěnými paličkami v hmoždíři, když byly tyto nástroje hodně opotřebovány, byly považovány za vzácné a draze se prodávaly. Dobový experiment praví: "K tomuto účelu upražil jsem pečlivě libru dobré mokka, rozdělil ji na dvě části, z nichž jednu jsem semlel a druhou roztloukl dle tureckého způsobu. Z obou prášků připravil jsem kávu, z každého vzal stejnou váhu, nalil stejné množství vařicí vody. Okusil jsem tuto kávu sám a dal ji okusit též vynikajicím osobnostem. Jednoznačný úsudek byl, že káva připravená z tlučeného prášku převyšovala chutí očividně o mnoho rozemletou. Díky kterémusi mlsnému panovníkovi kdysi dělali experimenty s recepturami kávy: zkusil jsem ji připravit praženou, nemletou, dále na ni byla nalévána studená voda, aby se vařila tři čtvrti hodiny, aby byla připravována v rychlovařiči atd. Po důkladném poznání rozhodl jsem se pro způsob á la Dubelloy, který vyžaduje, aby nalévala se vařící voda na kávu vloženou v nádobu s malými otvory. Tento první odvar ohříváme až do bodu varu, znovu procedíme a obdržíme kávu tak průhlednou a tak dobrou jak jen je možné."

 

Historičtí lékaři měli na nový druh moku různorodé názory. Zaměstnávali se hlavně působením kávy na myšlenkové ústrojí: Není pochyby, že káva působí velké vzrušení v činnosti mozkové. Člověk, který ji pije poprvé, si může být jist, že bude připraven o značnou část spánku.

 

Mnoho známých osobností provázela životem a tvorbu či vědeckou činnost zpříjemňovala káva.

 

Voltaire i Buffon pili velmi mnoho kávy, Voltaire snad vděčil tomuto návyku za obdivuhodnou průzračnost, kterou vidíme v jeho dílech, a Buffon za svůj slohový půvab. Je očividno, že mnohé stránky jeho pojednání o člověku, psu, tygru, lvu a koni byly psány za zvlášť zvýšené mozkové činnosti.

 

Takovými názory byla káva v minulosti provázena. Dnes je jisté, že se stala symbolem novověku. Proto pořádalo Středočeské muzeum v Roztokách od 10. 5. do 20. 10. 1996 výstavu věnovanou kávě. Mohli jste se zde například dovědět, že jestliže ještě v 18. století bylo pití kávy výsadou panovníků a dvořanů, scházeli se na jeho konci v pařížských kavárnách velikáni právě se rodící nové společnosti. Káva se stala výrazem demokracie a svobodného myšlení. Pronikla i na venkov, kde se pila o svátcích, svatbách, křtinách i posvícení. V 19. století se káva rozšířila do všech vrstev a byl o ni takový zájem, že musel být uspokojen umělými náhražkami. Ze svátečního kafíčka se stalo kafe ­ každodenní brynda pro dělníky i venkovské čeládky. Naproti tomu se pro bohaté průmyslníky, bankéře, obchodníky a intelektuály staly návštěvy kaváren společenskou záležitostí. U kávy sjednávali obchody, uzavírali smlouvy architekti, malíři a sochaři debatovali o umění. V kavárnách se rodily nové myšlenky, umělecké programy a směry. Ve velkých městech vznikaly po vzoru Paříže a Vídně kavárny jako významná střediska společenského života. Šálek kávy byl a je nejobvyklejším přátelským pohoštěním. Káva pomáhá navazovat kontakty mezi lidmi, je praktická, je i exotickým požitkem a symbolem svátečního posezení.

 

Zkusme si teď místo dalšího povídání uvařit, nebo si zajít na opravdu dobrou kávu, vychutnat si její přípravu, její chuť, vůni, teplo. Třeba s někým blízkým ­ vychutnat ji všemi smysly.
 
Duben 1997
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group