ikoktejl

RUMOVÁ WEST SIDE STORY

Miniaturní kousek Spojených států implantovaný s chirurgickou přesností do těla souostroví Velké Antily, to je Portoriko. Ostrov, který není ani ryba (barakuda), ani rak (langusta), a přesto je svůj.

Necelé čtyři miliony jeho obyvatel přísahaly s pravicí na srdci věrnost gigantickým Wall-Martům, drive through Burger Kingům, uniformním hotelům řetězce Ramada Inn i samotnému prezidentovi Bílého domu. Současně by se nikdy nevzdali temperamentem nabité španělštiny, která stroze přebíjí úřední angličtinu, a kréda: „La vida es para vivir!“ (Život je od toho, aby se žil!) V bělmech očí zářících z tmavých portorikánských tváří to šibalsky bliká, neboť si i v náručí kapitalismu udrželi zdravou schopnost dát přednost rodině, přátelům a zábavě před jakýmikoliv pracovními povinnostmi. Ostrov sice tvoří pomyslnou jednapadesátou hvězdičku v modrém poli pruhované vlajky Ameriky a jeho obyvatelé cestují po světě s americkými pasy, duší však zůstávají typičtí Latinos.

Bláznivý život v rytmu
Spojené státy připomínají na Portoriku především větší města. Skleněnou džungli administrativních budov a farmaceutických závodů spojují visuté mnohaproudé dálnice, po kterých uhánějí vozy z produkce General Motors. Pobrukování motorů, řev klaksonů a naplno puštěná rádia vytvářejí bláznivou kakofonii zvuků. Připomíná divokou fiestu, která skončí nejdříve maňana, čili zítra, možná i pozítří, nebo spíš nikdy... Málokoho asi překvapí, že právě na Portoriku vznikl chytlavý song Livin’ la vida loca. Navíc ho zpívá zdejší rodák Ricky Martin. Je na ostrově tak populární, že jeho blýskavý oblek visí v sanjuanském Muzeu moderního umění jako jeden z hlavních exponátů. Ve stejné budově byste našli i restauraci, která se řadí k nejluxusnějším na ostrově. Servíruje téměř výhradně francouzská jídla, která se jedí ze stříbra a číšníci ve smokingu je přinášejí na stůl v bílých rukavičkách.
Svůdná karibská bezstarostnost Portorika brnká na nervy návštěvníků převážně z USA jako koření, které ve své svobodné a současně podivně spoutané zemi nedostanou v žádné apatyce. Stačí špetka, a zapomenou na předvolební starosti i znepřátelený arabský svět. Kdo by na něco takového myslel na bělostných plážích pod skloněnými korunami palem. Navíc se na tomto ostrově cítí už přes sto let jako doma, domluví se tam svým jazykem, nemusí se obtěžovat historickými souvislostmi jako na evropském kontinentu. A po pár pi~na coladách, které prvně namíchali právě tady, chytají i místní afrokaribský rytmus. Ať už to je salsa, pop, dub, hip hop, trip hop či momentálně nejpopulárnější reggaeton - směsice rapu a jamajského reggae zpívaná výhradně španělsky. Páteční a sobotní noci v hlavním městě San Juanu tak připomínají sladkou dobu, kdy Americe patřila Kuba, a nejznámější taneční kluby typu Santurce či Isla Verde navozují pocity slavné minulosti. Ještě že se Portoričanky mohou s Kubánkami směle měřit, o čemž svědčí fakt, že celkem čtyřikrát vyhrály světovou soutěž o nejkrásnější dívku vesmíru - Miss Universe.

Tři králové
Na cizince, kteří poznali moderní hotelová střediska s bazény naplněnými průzračnou vodou a prohýbajícími se stoly, může Portoriko působit jako paraíso, tedy ráj. Jenže ten se skrývá až za městem. Člověk jako by přeskočil staletí i všechny hraniční přechody typu El Pasa či Tihujany a dostal se do srdce Chiapasu. Barevné reflektory měst vystřídají zelenkavé kopce, průzračné vodopády i jediný deštný prales na výsostném území USA. Hádejte, kde se točily slavné filmové scény například z Čety či Agenta 007? Málokde najdete na tak malé ploše tolik přírodních krás pohromadě. Portoriko je Alenčinou říší divů, i na poznávacích značkách má vyraženo heslo: The Land of Enchantment. Navíc, věrno svému originálnímu názvu Puerto Rico, zůstává v doslovném překladu i bohatým přístavem.
Lodě vyplouvající odtud odvážejí do USA především farmaceutické výrobky, pokud se nejedná o obrovské tankery naplněné rumem Bacardi. Na ostrově, který po staletí profitoval z produkce cukrové třtiny, dnes už žádnou její plantáž nenajdete, tři místní destilerie ji dovážejí převážně z Dominikánské republiky. Rum však zůstává pro Portorikánce tímtéž, co pro Čechy pivo, možná ještě něčím víc. Do nekonečna se dokáží přít a klidně by se poprali jako ve West Side Story o to, která značka je nejlepší: Don Q, Palo Viejo, či ta se symbolem netopýra kaloně? Jediné Bacardi však má pomyslná křídla a dostane se za hranice ostrova, čímž máme nelehkou volbu vyřešenu.

Koktejl s příchutí dálky
Abstinentům tělem a duší na ostrově nabídnou třeba výborné mléčné koktejly licuados. Mohou mít příchuť manga, kokosových ořechů, banánů, avokáda, pomeranče, grepu a... Pokračovat by se dalo na několika řádcích. Usrkáváte tu hutnou dobrotu brčkem a někdo z Portorikánců do sebe cpe místní specialitu mofongo. Rozvařený plod speciálního druhu banánu, do kterého jsou nakrájené vepřové žaludky a vše je následně okořeněno a osmaženo. Uvidí váš zvídavý pohled a hned vám nabídne. Chutná jako celé Portoriko. Nejprve drhne na jazyku, ale pak se rozplyne v opojnou, dosud nepoznanou netradiční příchuť.


Koktejly z Portorika
Ačkoli se ve světě můžete setkat s různými typy třtinových rumů, tím nejslavnějším bude pravděpodobně značka Bacardi, která udávala tón již prvním doloženým slavným koktejlům. Stačí se podívat blíže na tři fenomenální názvy nápojů: Cuba Libre, Mojito a Daiquiri. Na nich můžeme ilustrovat těsnou přízeň s rodokmenem Bacardi.

 

Sám nejpopulárnější koktejl Cuba Libre neboli Bacardi&Coke se zrodil během španělsko-americké války na přelomu 19. a 20. století. Skupina amerických vojáků se tehdy během vycházky sešla v jejich oblíbeném baru ve staré Havaně. Mladý kurýr Fausto Rodriguez si všiml, že do baru vstoupil jejich velitel a objednal Bacardi s colou na led, s kouskem limetky. Kapitán objednaný koktejl vypil s takovým potěšením, že celé shromáždění okamžitě objednalo stejný drink. Při další rundě jeden z vojáků pozvedl sklenku a zvolal: „Pour Cuba Libre!“ A celé shromáždění odpovědělo sborovým: „Cuba Libre!“ Bacardi s colou se okamžitě stalo hitem, symbolem přátelství a štěstí.
Koktejl Cuba Libre připravíme ze 4 cl Bacardi Carta Blanca, 1 cl limetkové šťávy, 15 cl Coca-Coly a několika kostek ledu.

Koktejl Mojito (vyslovit mou-hí-tou) - původně se tento drink nazýval „Draque“, ale v polovině 19. století, v době vzniku Bacardi, byla jeho receptura přizpůsobena a Mojito vyrobené z originálního kubánského rumu Bacardi začalo dobývat svět. Okolo roku 1920 se Mojito téměř stalo kubánským národním nápojem. Byl to drink pro bohaté, chudé i střední vrstvu. Mojito bez třtinového cukru obdivoval i Ernest Hemingway. Osvěžující Mojito zažívá dnes v Evropě obrovský boom.
Mojito vytvoříte ze 4 cl Bacardi Carta Blanca, na kostky nakrájené limetky, dvou snítek čerstvé máty peprné, 3 lžiček hnědého třtinového cukru, sody a ledové tříště.

Další z koktejlů s dlouhou historií je známé Daiquiri. Na konci španělsko-americké války pracovala na Kubě v blízkosti městečka Daiquiri skupina amerických důlních inženýrů vedená Jenningsem S. Coxem. Práce pod žhnoucím karibským sluncem byla nesmírně namáhavá, a proto v zájmu udržení vysoké pracovní morálky měli inženýři vysoké výdělky, zdarma ubytování, doutníčky a především originální kubánský rum - Bacardi. Cox byl důlní inženýr, ale také velký experimentátor. Dlouho experimentoval s cílem vytvořit maximálně osvěžující nápoj z Bacardi. Jednoho večera sdělil svým kolegům, že jeho dílo je ukončeno. Předvedl jim ingredience a koktejl se stal okamžitým hitem. Nebyl to jen chuťově vynikající nápoj, ale i osvěžující a jemný. Od té doby Cox během svých cest po ostrově ukazoval barmanům, jak tento koktejl namíchat, takže zakrátko byla receptura známá po všech ostrovních barech. Barmani s recepturou experimentovali dále a dali vzniknout různým druhům Daiquiri, ze kterých jsou asi nejznámější Frozen Daiquiri, Strawberry Daiquiri nebo Banana Daiquiri.
Jahodové Daiquiri připravíme ze 4 cl Bacardi Carta Blanca, 1 cl citronové šťávy, cukru, jahod a ledu.
leden 2005
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group