ikoktejl

Fata Morgana z rubu

Fata Morgana z rubu

napsal a vyfotografoval Topí Pigula

 

Skleník Fata Morgana pražské botanické zahrady je svou polohou ve skále evropským unikátem. Každoročně ji navštíví statisíce návštěvníků a leckterého z nich asi napadne, odkud pocházejí ty tisíce rostlin, z nichž mnohé jsou opravdovými botanickými klenoty.
 
Takzvaný pěstební prostor je umístěn ve skleníku nad kancelářemi. Teplo a vysoká vzdušná vlhkost simulují tropické klima. Pod lampami, které v zimě dosvětlují prostor během krátkých dnů, se v květináčích vyhřívají polopouštní aloe, hned vedle klíčí ze semen vzácné cykasy a o kus dál je sbírka kapradin. Na drátěném pletivu jsou přichycené kusy dřev s tropickými orchidejemi. Jsou bez květu, a tím jedna druhé dost podobné. Čidlo, které měří intenzitu slunečního záření, je nastaveno tak, aby dříve, než by byly rostliny příliš osvíceny, spustilo automatické zastínění.
 
V podmáčených květináčích se úspěšně daří masožravým bublinatkám. „To jsou naprosto nenápadné rostliny, v expozici je laik v podstatě nezaznamená. Ale pro pěstitele představují velmi pracné rostliny. Už mám na ně svůj trik,“ prozrazuje taje své práce kurátor palem a masožravých rostlin RNDr. Vlastik Rybka. „Pěstují se ve větších miskách s vodou, kde je dnem šikmý svah ze substrátu smíchaného z rašeliny a písku. Rostlina si na šikmém podkladu najde ideální hloubku a pak lze v miskách provrtat na správných místech otvory. Když rostou příliš hustě, mohou začít odumírat, a tak je různě roztrhávám, proplachuji proudem vody, abych vymyl řasy, a občas je dokonce přesypu tenkou vrstvou písku. Je to práce, ale do expozice patří, i když je v ní zaznamená opravdu jen odborník nebo fanda na masožravé rostliny.“
 

 
Vytvořit ideální podmínky pro růst rostlin, ale už i pro jejich klíčení, v sobě skrývá nečekané zádrhele. V podzemí skleníku třeba stojí na první pohled obyčejná lednička. Zlaté české ručičky z ní udělaly zařízení na klíčení semen. Zatímco podobné zařízení západní provenience přijde na desítky tisíc korun, česká firma to dokáže udělat mnohanásobně levněji. Stačí termostat a zdroj tepla.
 
Zatímco některé palmy klíčí i několik let, jiným semenům je potřeba simulovat požár. Podle některých teorií je pro ně klíčové složení plynů v „kouři“, takže se semena nechají projít zadýmením v igelitovém pytli. Jiná potřebují nárazovou vysokou teplotu, takže se přelévají horkou vodou. Další semena zase potřebují mechanicky poškodit, takže je pěstitelé uměle nařezávají, aby později mohla nasát vodu a vyklíčit. Potřebují to takzvané tvrdosemenné druhy třeba u některých bobovitých (Fabaceae).
 
Příkladem složitosti a zároveň bizarnosti, kterými příroda zajišťuje vyklíčení nových jedinců, je zevar. Jeho plody mají voskovou vrstvičku a semeno si během podzimu a zimy plave na vodě, eventuálně zamrzne v ledu. Když přijde tání, pohybující se ledová krusta semeno odírá a ono začne nasávat vodu. Klíčení také ovlivňuje vysoká teplota, až třeba kolem třiceti stupňů Celsia. Proto se semenu daří na mělčině, kde se během časného jara dokáže voda prohřát.
 

A odkud všechna ta semena, která v Tróji klíčí, pocházejí? Zdrojů je více.

„Jednak vydává každá botanická zahrada pod názvem Index seminum seznam semen, která nabízí k výměně. U některých skupin, v případě masožravek to platí třeba pro láčkovky, nejsou semena na trhu,“ vypočítává Vlastik Rybka zdroje, ze kterých získává botanická zahrada své přírůstky. „Navíc je jejich vypěstování ze semen je složitá a dlouhodobá záležitost, zatímco dospělé rostliny se dají pořídit za několik málo desítek dolarů. Ty se za rok, za dva rozrostou tak, že se hodí do expozice. Semena těchto rostlin se spíše využívají do takzvaných tkáňových kultur, kde slouží jako pojistka pro udržení druhu v kultuře.
 
No a pak tady jsou nákupy od komerčních firem. To vyžaduje kontakty a přehled, kde co mají, protože o unikátní rostliny se samozřejmě zajímají i soukromí pěstitelé. Velmi ceněné jsou ty, které jsme si přivezli z vlastních expedic. Máme vlastní sběry třeba z Guatemaly, Madagaskaru nebo Nikaraguy. Snažíme se, aby měly v expozicích přednostní místo. A konečně jsou tady rostliny, které se k nám dostaly v rámci různých darů a nebo třeba jde o dědictví.“
 

Součástí zázemí Faty Morgany jsou dva skleníky, které svou kapacitou nedostačují, a teprve nyní se dokončuje zázemí podle představ zdejších odborníků. Je skromné, a tak aby mohli lidé rostliny ve sklenících obdivovat, musejí zdejší kurátoři a další pracovníci zahrady zkoušet různé typy substrátů, měnit mikroklimatické podmínky, hlídat klíčící semena před plísněmi… To vše je samozřejmě ukryto před zraky návštěvníků. Ti pak jen vidí neustále se měnící expozici nádherných rostlin.

 
Červen 2007
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group