ikoktejl

Kanál podle Bati

Kanál podle Bati
 
zpracovala Dagmar Cestrová, foto Dana Jelínková
  
Strážnice a Slovácko? To je přece mezinárodní folklorní festival. Kdo není z jižní Moravy, už méně ale ví, že v této obci se nachází také unikátní technická i přírodní památka Baťův kanál. Kdysi se po něm plavilo uhlí a zajišťoval zavlažování polí a luk v okolí, dnes je zajímavou turistickou atrakcí.

 

 

Na výlet se sem dá vyjet i třeba za pěkného listopadového dne a pustit se na pěší procházku nebo přibalit do auta kolo. Pokud se pro výlet ale rozhodnete ještě o něco později a rtuť teploměru klesne pod nulu, pak si raději vezměte s sebou brusle.
  
 

Jak napovídá název, o kanál, který se stavěl v letech 1934 až 1938, se zasloužil především průmyslník Jan Antonín Baťa. Těžil v blízkosti Rohatce lignit a aby ho mohl přepravovat do elektrárny v Otrokovicích, navrhl zregulovat řeku. Vznikla vodní cesta dlouhá jednapadesát kilometrů, z podstatné části řekou. Přes kanál vlekli lodě koně, v úsecích řeky je tlačily remorkéry. Na konci války byl ale kanál poničen a musel být opraven. Pak se ještě používal do začátku šedesátých let, naposledy podle dokladů v roce 1961.

 

Kanál byl potom ponechán vlastnímu osudu. Technická památka chátrala a kanál se zanášel. V poslední době ale zažívá přímo turistickou renesanci. V roce 1996, kdy se poprvé znovu otevřel, se po něm projelo na pět tisíc zájemců. Vloni se uvádělo už padesát tisíc. Populární jsou plavby lodí i na hausbótu a zájem je takový, že vedení Jihomoravského kraje uvažuje o projektu, podle kterého by byla tato vodní cesta celá splavněna až po soutok Moravy s Dyjí. Zatím je tu třináct plavebních komor a jezů, sjíždět jezy je ale zakázáno.
 

V současné době je tedy kanál splavný až k Hodonínu, trasa je dlouhá šedesát pět kilometrů. Od letošního roku mohli návštěvníci také poprvé přejíždět z moravské strany na Slovensko a naopak. Novinkou také byla letos možnost strávit u jezu na Moravě v Hodoníně několik dní jako trosečník.

 

Všude po cestě najdete půjčovny lodí, bohužel v zimních měsících je určitě nevyužijete. Provoz oficiálně končí v říjnu, ale pokud bude listopadové počasí pěkné, řada majitelů počítá s tím, že by sezonu prodloužila. V kteroukoliv roční dobu se ovšem můžete vydat na procházku podél kanálu, případně k některým jeho zajímavým místům nebo zvláštnostem v okolí. Určitě vás zdejší příroda zaujme natolik, že se na místa, která vás uchvátí, pak přijedete znovu podívat a už rovnou z lodní paluby.
 
A kam se třeba podívat? S Baťovým kanálem se kříží řeka Velička. Toto místo rozhodně zaujme technicky založené čtenáře. Odtud se můžete projít podzimní přírodou proti jejímu proudu. Za zastavení stojí i vnorovská komora s unikátním mostem. V Sudoměřicích slouží bývalý výklopník jako vyhlídková věž. Nad Tvarožnou Lhotou stojí nad vesnicí rozhledna. Nebo si zajděte do Petrova podívat i na tamější unikátní sklepy. Ostatně s vínem je na Slovácku spojena spousta mít a budete se tu s ním setkávat doslova na každém kroku. Po procházce kolem kanálu pak rozhodně musíte zavítat do některého sklepa.

Více se o kanálu dozvíte v informačním centru ve Veselí nad Moravou a užitečné informace získáte i na webové stránce www.batacanal.cz.


Kam ještě v okolí


Ojedinělý soubor původních vinných sklepů z 18. a 19. století stojí v Petrově. V roce 1983 byl jako první v tehdejším Československu prohlášen za vesnickou památkovou rezervaci.

 


Nejen poutním místem je Blatnice pod Svatým Antonínkem. Právě tady bylo objeveno pohřebiště lidu zvoncových pohárů, ale také sídliště z doby římské. Právě tady se také vyráběly v 19. století populární rohože, ale hlavně tašky z orobince, které se vyvážely i do západní Evropy.

 


Pokud se pojedete podívat na Slovácko od května do října, pak lze navštívit strážnický skanzen. Ukazuje, jak se žilo na jižní Moravě, a to jak v úrodném Pomoraví, tak v horských oblastech. S pěstováním vína se tu seznámíte doslova ze všech stránek, stejně tak s tím, jak vypadala zdejší řemeslná výroba.

 


Ve Strážnici se také můžete zastavit u synagogy v bývalé židovské čtvrti a na starém židovském hřbitově.

 

 

 

 

 

Už Cyril a Metoděj
 
Byla to hlavně potřeba vína pro liturgické účely, která kdysi podpořila rozšiřování vinic na Moravě. Na Slovácku, jedné ze zdejších vinařských podoblastí, je tak historie vína významně spjata už s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem, kteří na Moravu přišli v roce 863. S jejich jménem je spojováno zdejší poutní místo na Velehradě. Obliba vína ovšem nerostla jen díky dodávkám ze vznikajících klášterů, ale proudem teklo také na dvoře panovníka a šlechty. A místní si svých vín velmi cenili. V městě Hodonín mají dokonce listinu z roku 1555, kterou Pertold z Lipé umožnil městu svobodně nalévat víno, zároveň ale zakázal vína cizí. Zato se ze Slovácka stejně jako z dalších oblastí Moravy zvesela a úspěšně víno vyváželo do ciziny, hlavně sousedního Rakouska.
 
Samotné Slovácko má velmi rozmanité přírodní podmínky a stejnou rozmanitost mají i vína odtud – záleží na tom, zda pocházejí z výše položených vinic, kde není tak silné proudění teplého vzduchu, nebo z nížinného terénu hlavně v údolí řeky Moravy, případně réva roste na těžkých půdách v nejvýchodnější části oblasti. A s vínem je tak spojena spousta zajímavostí.
 
V obci Bzenec kdysi vzniklo jedno z prvních vinařských družstev a do obecného povědomí se dostalo hlavně vínem z ryzlinku rýnského – Bzeneckou lipkou. Název byl inspirován nejen vůní lip, typických pro toto místo, ale i tamější stařičkou zámeckou lípou. V obci Blatnice pod Svatým Antonínkem zase vzniklo spojením odrůd ryzlink rýnský, rulandské bílé a sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč. A do obce Petrov stojí za to zavítat kvůli chráněné lokalitě zajímavých vinných sklepů – Plže. V této oblasti v Mutěnicích také stojí výzkumná vinařská stanice.
 

A jakým vínům se tu daří? Odrůdy jsou stejně pestré jako zdejší oblast. Z bílých jsou to především Müller Thurgau, ryzlink rýnský, rulandské bílé a veltlínské zelené, z modrých vín frankovka, svatovavřinecké a zweigeltrebe. V obci Moravská Nová Ves dokonce vyšlechtili modrou odrůdu cabernet Moravia a z Polešovic zase pochází nejrozšířenější domácí odrůda muškát moravský.

 

Za vínem se dá Slováckem vyjet po mnoha cyklostezkách, kde zájemce čeká nejen pokušení v podobě vína, ale i setkání se zdejším pověstným folklorem.
 
zdroj: www.wineofczechrepublic.cz a www.slovacko.cz
  
Listopad 2007
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group