ikoktejl

Spor o křídla luňáka

Spor o křídla luňáka

 

 

 

Napsal Topí Pigula
  
Ani vyhlášení ochrany určitého území ještě nemusí přinést klid živočichům, kteří tu žijí. Potvrzují to i lužní lesy v České republice.

 

 

Je jedním z nejvzácnějších dravců v České republice. Luňák červený je veliký zhruba jako káně a jeho jméno jasně upozorňuje na rezavě červené zbarvení. Ale nejlepším identifikačním znakem je jeho vidlicovitě tvarovaný ocas. Malou šmouhou na důstojné image dravce je fakt, že se živí i mršinami. Což ovšem dělá i orel královský, kterému jeho občasná mrchožravost na lesku nijak neubírá.
 
Ptáci především?
 
Je to právě luňák, který byl jedním z důvodů, proč na soutoku Dyje a Moravy vznikla chráněná ptačí oblast. Nad zdejším lužním lesem, který je sám o sobě středoevropským přírodovědným unikátem, poletuje nejvíce luňáků červených v rámci celé republiky. Nejvíce jich tu také hnízdí. Pokud by byla zdejší ptačí oblast Soutok Tvrdonicko narušena lidmi, znamenalo by to ohrožení nejen velmi vzácného luňáka červeného (Milvus milvus), ale i dalších výjimečných druhů ptáků. Celkem tady ornitologové zaznamenali dvě stě čtyřicet druhů opeřenců. Mezi největší „špeky“ patří dva hnízdící páry orla královského (Aquila heliaca), je tady největší hnízdní populace čápů bílých (Ciconia ciconia).
 
Vyhlášení oblasti 15. prosince 2004 sice na jednu stranu přineslo nadšení mezi ochránci zvířat a hlavně ornitology, kteří vznik ptačích oblastí berou jako důležitý posun v ochraně jejich „miláčků“. Pojem ptačí oblast je totiž v našem systému ochrany přírody novým prvkem, který se začal zavádět v poslední době podobně jako mnoho jiných eurounijních novinek. Lidé v bezprostředním sousedství vyhlášeného území se ovšem na novinku dívají s nedůvěrou: „Zase něco z Bruselu nadiktovali a to určitě přinese zákazy vstupu, omezení hospodaření a podobné ptákoviny,“ zní v narážce na podobná omezení obdobně jako při vyhlašování národních parků.
 
Bez ochrany by ale luňák z území republiky mohl velmi rychle zmizet. Kvůli zásahům lidí do krajiny by totiž ztratil přirozené prostředí, kde může hnízdit. Tím jsou hlavně listnaté lesy, které se střídají s pastvinami, loukami, poli a údolími řek. Oficiální popis lokality Soutok Tvrdonicko uvádí, že ji tvoří komplex různých typů prostředí od lesů různého stáří přes paseky až k loukám se samostatně rostoucími duby. Prostě luňákova krajina snů. Zatímco u nás luňáci hnízdí, do nedalekého Rakouska přelétávají lovit.
  
 
Nejsou to jen stromy
 
V minulosti se ve zdejším lese pásl pratur a stáda dalších kopytníků. Les střídaly světliny a osamocení stromoví velikáni stínili mýtiny. Pratur ustoupil a jeho místo zabral dobytek pastevců. Les se místně klučil, ale jeho velká část byla ponechána samovolnému vývoji. „Mnohé zdejší porosty jsou pozůstatkem historických způsobů hospodaření. Právě proto v nich přežívají druhy, které v moderním produkčním lese nemají šanci přežít. Příkladem je krasec Eurythyrea quercus,“ uvádí jeden z příkladů entomolog L. Čížek. Dnes se v lese hospodaří, pěstují vánoční stromky, les se „vychovává“. Zdejší unikátní ekosystém je známý jako tvrdý luh, kvalitní dubové dřevo je dobrým obchodním artiklem. A tak není divu, že Lesy ČR, konkrétně Lesní závod Židlochovice, kácí i právě tady. Dodržuje tím literu zákona o lesích, kde se praví, že „hospodařením v lese se rozumí obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů“.
  
Les ale nejsou jenom stromy. Hnízdí tu široké spektrum ptáků od orla po datla a své místo k životu zde mají desítky a možná stovky druhů hmyzu. Například páchník hnědý (Osmoderma eremita), brouk svým vývojem vázaný na stovky let staré stromy. „Páchník u nás za posledních padesát let na mnoha lokalitách vyhynul. A víme proč. Pachníci žiji v hlubších dutinách osluněných listnatých stromů. Jejich bílé tučné ponravy dutiny vlastně rozšiřují, protože se živí dřevem, které je obklopuje. Většina dospělců nikdy neopustí rodnou dutinu, a když už se vydají na cestu, poodletí maximálně několik set metrů.
  
Čím méně stromů je k dispozici, tím rychleji klesá populace, píší autoři publikace Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Les se totiž těží ve větších plochách. Vymírající páchník se tak stal nechtěnou ikonou sporu o zdejší lužní lesy. Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd ČR navíc upozorňuje, že systém úpravy zdejší půdy je naprosto destrukční, protože se během ní používá těžká mechanizace. „Používají se rotační disky, které pařezy a štěpku rozmělní a zaorají. Tím je půda připravena k dalšímu obhospodařování. Ale ve dřevě se vyvíjejí tvorové, jako je třeba populární roháč obecný Lucanus cervus. Je to v podstatě rozsudek smrti, což je v chráněné oblasti nepřípustné,“ uvádí.
 
Kdo s koho
 
Každý, kdo má co do činění s lužním lesem u Lanžhota, přitom řekne, že se jedná o unikátní území. Od lesníků, kteří toto území obhospodařují, přes profesionální přírodovědce, již sledují dynamiku vývoje tohoto ekosystému i jednotlivé druhy, až po amatérské broučkaře. Všichni tvrdí, že by takovým mělo zůstat i přes určitou nutnost hospodaření.
 
Východisko vypadá na první pohled jednoduše. Udržovat při životě co nejpestřejší skladbu dřevin. Staré stromy v ploše pomalu dožijí a budou sloužit pro vyvíjející se larvy brouků, středněvěké budou pomalu dorůstat a mladé sazeničky jsou základem budoucího lesa. Pečovat takto o les znamená plánovat na desítky i stovky let dopředu. Vidět zároveň les i jeho brouky a další zvěř.
 

Ochranáři vytýkají lesníkům, že les kácením velkých ploch ničí. Lesníci argumentují tím, že tím neporušují žádný z platných zákonů. Klasická patová situace vzniklá možná až příliš důsledným lpěním na liteře zákona. Všem by totiž mělo jít hlavně o jednu věc – zachovat unikátní území.


Ptáci v řeči paragrafů

 


Evropská ochranářská legislativa nabourala zažitý systém územní ochrany přírody České republiky. Nový zákon č. 218/2004 Sb. vytvořil další kategorii chráněného území – ptačí oblast. V paragrafu  45e tohoto zákona se píše, že „jako ptačí oblasti se vymezí území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených právními předpisy“.

 


Ptačí oblast Soutok Tvrdonicko byla vyhlášena Nařízením vlády 26/2005. „Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace čápa bílého (Ciconia ciconia), včelojeda lesního (Pernis apivorus), luňáka hnědého (Milvus migrans), luňáka červeného (Milvus milvus), raroha velkého
(Falco cherrug), ledňáčka říčního (Alcedo atthis), žluny šedé (Picus
canus), strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) a jejich biotopy.“ Díky vyhlášení ptačí oblasti jsou chráněni nejen ptáci, ale i množství dalších živočichů, zejména stovky druhů nejrůznějších bezobratlých.

 


Celkem bylo vyhlášeno 36 ptačích oblastí o celkové rozloze 693 622 ha.
  
Prosinec 2007
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group