ikoktejl

Kult plný sexu

Kult plný sexu
 
Text a foto Dagmar Cestrová
 

Kdo najde na této pláži kamínek ve tvaru srdce, bude mít prý štěstí. Kolegyně objevila jeden velmi podobný pyji. A v životní velikosti, mohl by sloužit jako pomůcka při vyučování v hodinách anatomie. Od té doby jsme se zatím neviděly, takže nevím, co jí ten nález opravdu přinesl…

 

Kolik lidí se už zastavilo právě na této kyperské pláži Petra tou Romiou, nikdy nikdo nespočítá. Přitahovala je v době, kdy vznikaly legendy, stejně jako dnes a vnucovala jim stále stejnou otázku: Jak asi vypadalo toto místo ve chvíli, kdy z mořské pěny vystupovala Venuše? Zářilo slunce a všude byl klid a mír? Nebo byla obloha dramatická, moře se vzdouvalo a bouřilo? Rodila se tu přece nejen nejkrásnější bohyně, ale i její velmi smyslný a vášnivý kult…
  
Z lastury, nebo z pěny?
  
O bohyni krásy a lásky, někde i plodnosti, která má spoustu jmen (na Kypru třeba také Cytherea nebo Kypris) byly popsány stohy papíru, dnes i webových stránek, byla vytvořena hudební i umělecká díla. Obraz Sandra Botticelliho zrození Venuše na Kypru je dodnes považováno za jedno z nejkrásnějších. Zachytil ženu, jak vystupuje z lastury. Přírodovědci by upřesnili, že jde zřejmě o schránku takzvaného zavinutce, který dostal podle ostrova Kypr i své rodové jméno Cypraea. Ostatně ze schránek těchto živočichů se kdysi tvořily amulety, jež měly usnadňovat porody a chránit muže před sterilitou.
 
Kdo by tedy neznal Venuši. Přesto teprve pokud navštíví Kypr a hlavně zdejší Páfos a jeho okolí, může si udělat představu, jak mocný její kult před příchodem křesťanství byl. Při slavnostech na její počest se odehrávaly masové sexuální orgie, stovky žen se tu najednou nabízely neznámým cizincům, a akce, nad kterými by žasl i dnešní otrlý současník, posvěcoval nejvyšší kněz. Dodnes se na Kypru zachovaly pozůstatky řady kdysi posvátných míst této bohyně včetně zbytků chrámů a archeologové svou práci ještě rozhodně neukončili.
 
Největší chrám Venuše i věštírna vznikly zhruba ve čtvrtém století před naším letopočtem v Páfosu, právě poblíž místa, kde Venuše opustila mořskou pěnu. Jeho význam ve své době postupně rostl, až se chrám změnil v poutní místo celého východního Středomoří. Sloužilo to mnoho kněžek a o svatyni se dokonce zmiňuje Homér ve své Odysseji. V Páfosu se dodnes nachází zvláštní černý špičatý kámen, vysoký zhruba metr, zasvěcený bohyni Venuši. O jeho původu se spekuluje, zřejmě sem byl přivezen z Fénicie, mnozí ho považují za pozůstatek meteoritu. Ne náhodou může někomu připomínat ženskou postavu.
 
Páfoský chrám byl tak věhlasný, že se odtud dovážely kněžky i na další místa Středomoří. Dnes bychom tuto praxi asi popsali jako obchod s ženami, i když s tím dnešním má společného jen málo. Dívky tu vykonávaly svou službu dobrovolně, na počest bohyně, a někdy si tím i údajně vydělávaly na věno.
 
Dokonce i panovník
 
Kult bohyně plodnosti na Kypr údajně pronikl z Babylónu. Tam se mohla alespoň na jednu noc či chvíli stát každá mladá žena božskou Ištar, zdejší obdobou Venuše. Aby se tak stalo, musela odejít do chrámu a být po vůli prvnímu cizinci, který ji obdaroval penízkem. Samotný akt plodnosti se pak odehrával v posvátném háji u chrámu. Tuto službu musela žena vykonat jen jednou. Obětovala panenství, vrátila se domů a mohla se vdát. V očích ostatních byla stejně počestná jako předtím. Na kypru bezejmenní cizinci vlastně zpodobňovali Adónise, do kterého se podle pověsti Afrodíta-Venuše zamilovala. Pochopitelně si muži v chrámu vybírali ty nejhezčí dívky, a tak některým nezbylo než nabízet se tu i několik let, dokud se nad nimi někdo nesmiloval. Neuposlechnout tradice totiž znamenalo rozhněvat si Venuši a ta, jak dokazuje řada mýtů a bájí, podléhala různým náladám a mohla potrestat hříšnici i celý Kypr.
 
Byl to také Kypr, kde se s kněžkami Venuše stýkal při určitých slavnostech i samotný panovník. Mezi historiky koluje názor, že tato tradice měla své praktické kořeny. Narozené děti byly výjimečné, byly považovány za potomky bohů, ale nikoho jejich osud příliš nezajímal, ani samotného panovníka. Mohly sloužit v chrámech, případně být použity jako oběť, pokud ostrov zasáhla mimořádná pohroma a bohové vyžadovali něco významnějšího, než byly obvyklé květiny, ovoce a předměty denního používání. Královská rodina se tak vyhnula možnosti, že by kněží požadoval nejvyšší oběť po některém z jejích členů.
 
Kypr nebyl první
 
Kult plodnosti se ve své době rozvinul na  Kypru do do té doby nevídaných rozměrů. Archeologické vykopávky nám ale dokládají, že při pátrání po jeho počátcích je třeba zajít mnohem hlouběji do dějin lidstva. Lidé akt plodnosti u sebe samých, ale i zvířat a rostlin spojovali s přízní bohů, a sex tak byl součástí mnoha nejrůznějších obřadů. Ostatně řada kultur v Asii, Africe i jiných částech světa dodnes uctívá sexuální symboly a ženu-matku-bohyni.
 

Tyto obřady byly vždy legální, posvěcené bohy a po celém světě pro ně bylo společné i to, že měly masovou účast. Nejbouřlivější slavnosti se odehrávaly většinou v době příchodu jara, doby nového života, kdy bylo třeba předat magickou sexuální energii půdě stromům, uctít jejím prostřednictvím bohy… Teprve křesťané začali tyto svátky odsuzovat a rozvíjející se křesťanství tak nakonec udělalo definitivní tečku i za kultem Venuše na Kypru. Jméno Venuše i legendy o ní ovšem nezanikly. Byly příliš silné a příliš se dotýkaly samotné podstaty člověčenství.

 

Bohyně plodnosti
Název Venuše je římského původu a podle některých historiků byla bohyní jara. Postupně ale splynula s řeckou Afroditou, bohyní lásky a krásy.

Kořeny kultu této bohyně podle historiků sahají mnohem hlouběji, než podle pověstí vystoupila z moře na břeh Kypru. Na tento ostrov, kde se střetávaly tehdejší obchodní cesty mezi Řeckem a ostatním světem a čile se obchodovalo hlavně s mědí, se kult bohyně lásky a plodnosti dostal z kolébek starších civilizací (Egypt, Sumer). Takzvaná chrámová neboli nucená prostituce zřejmě přišla z Babylónu.

 
Duben 2008
 
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group