ikoktejl

Plášť neviditelnosti

O čem se mluví
 

Plášť neviditelnosti

 
Stát se neviditelným, a zmizet tak lidem z očí. Tato vlastnost, kterou zatím známe jen z filmů a literatury, nedává spát vědcům ani vojenským stratégům. Teoretický fyzik Ulf Leonhardt ze Svatoondřejské univerzity ve Skotsku před časem prostudoval způsoby mizení ve smyšlených příbězích a dospěl k jednoznačnému závěru: Pokud jednou budou po Zemi chodit neviditelní lidé, budou nejspíš využívat podobný princip zmizení jako Sue Stormová z komiksu Fantastická čtyřka. Superhrdinka kolem sebe s pomocí silového pole usměrňuje světlo, to ji obtéká, a ona tak není vidět.
 
„Nejvíc se to blíží tomu, co budou technici pravděpodobně schopni uskutečnit,“ soudí Leonhardt. V odborném časopise New Journal of Physics dokonce popsal fyzikální zákonitosti teoretických zařízení, která by napodobila zakřivený prostor, a tím dojem neviditelnosti navodila.
 
 
Že se nemusí jednat o utopii, už ukázal americko-britský tým z Duke university v Durhamu v americkém státě Severní Karolína. Vyvinul obal z metamateriálů, uměle vytvořených látek, které díky své struktuře získávají neobvyklé elektrické a magnetické vlastnosti. Obal zatím dokáže upravit směr záření ve spektru mikrovln. Zmizení tedy ještě není dokonalé, k ukrytí před radary ale stačí. Vědci takto dokázali při testech ukrýt měděnou trubku o průměru patnáct centimetrů. Paprsek z radaru obtekl mnohovrstevný obal jako voda a pokračoval dál ve stejném směru, jako by prošel prázdným prostorem.
 
Skutečný plášť neviditelnosti se pokoušejí vytvořit vědci z Purdue University v americké Indianě. Jejich obal by měly pro změnu pokrývat chomáčky kovových jehliček, které mají měnit index lomu světla. Problém je, že jedno uspořádání jehliček dokáže správně usměrnit tok světla jen v jedné vlnové délce. Zbývá tedy dořešit, jak usměrnit světlo v celém jeho barevném spektru. Profesor Vladimir Shalaev z Purdue University tvrdí, že to v principu proveditelné je, a pokud bude na vytvoření pláště neviditelnosti dost peněz, lze jej vyrobit během dvou až tří let.
 

text Aleš Horáček, foto library.thinguest.org

 

Filadelfský experiment

Jeden z nejznámějších pokusů s neviditelností mělo podle legend provést 12. srpna 1943 americké námořnictvo v přístavu ve Filadelfii. Experiment měl mít za cíl zmizení torpédoborce Eldridge. Generátory měly kolem lodi vytvořit silné elektromagnetické pole, které by dokázalo pohlcovat světelné fotony.

Při nezvládnutém pokusu ale prý došlo k vytvoření časoprostorového tunelu a torpédoborec se náhle objevil v 610 kilometrů vzdáleném přístavu Norfolk-Newport v Portsmouthu a za čtyři hodiny zpět ve Filadelfii, poničený a se zbytky psychicky i fyzicky zdevastované posádky.
 
Americké námořnictvo to odmítá. Tvrdí, že na lodi Eldridge sice opravdu probíhaly pokusy s neviditelností, ovšem torpédoborec měl být ­neviditelný jen pro magnetická torpéda. Šlo o to, změnit jakýsi magnetický podpis lodi a tím od ní nepřátelská torpéda odchýlit. Zároveň se v přístavu na lodi Timmerman testovaly nové vysokofrekvenční generátory. Zvěsti o pokusech s neviditelností tak patrně vznikly v některé z místních hospod, kam chodili námořníci z obou lodí.
 
V roce 1956 přišel autoru knihy o UFO Morrisi Jessupovi dopis od námořníka Carlose Allendeho, který v době pokusů sloužil na obchodní lodi Andrew Furuseth. V tomto ­dopise se příběh poprvé vyskytuje ve své fantastické podobě. Sejít se s údajným svědkem a získat podrobnosti se však Jessupovi nepodařilo. O rok později poslal stejný námořník Úřadu pro námořní výzkum Jessupovu knihu o UFO, do které dopsal spoustu poznámek o létajících talířích a znovu i o případu lodi Eldridge.
 
Celá věc by nejspíš upadla v zapomnění, kdyby se o ní nedozvěděl autor sci-fi literatury Vincent Gaddis. V roce 1965 jej příběh inspiroval k vydání knihy o záhadě lodi Eldridge. Opravdovou lavinu zájmu však spustila až kniha Philadephia Experiment: Project Invisibility, kterou v roce 1977 napsal Ch. Berlitz. V roce 1984 se Filadelfský experiment dostal i na filmové plátno.
 
Květen 2008
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group