ikoktejl

Valčík s faraony

valcikValčík s faraony
 
Hradní komplex Hofburg v samém srdci Vídně obývala odnepaměti císařská rodina. Teď jej však pohltil duch říše mnohem, mnohem starší. V nádherné novobarokní budově Nového Hofburgu se na několik měsíců usídlili faraoni…
 
Text Michal Dvořák, foto Marek Wágner
 
Výstava Tutanchamon a svět faraonů ve vídeňském Národopisném muzeu je jedinečná už jen tím, že se jedná o jedinou evropskou zastávku této dlouho připravované expozice. Pojata je velkolepě, prospekty lákají na téměř sto padesát exponátů a polovina z nich pochází přímo z hrobky slavného Tutanchamona, polovina pak z dalších nalezišť. Některé kousky navíc vůbec poprvé opustily Egypt. To vše jsou sice zajímavé, ovšem stále suché informace. Teprve ve chvíli, kdy návštěvník vstoupí do komplexu výstavy, si uvědomí, že tolik nádhery a zlata už asi nikdy neuvidí. Překročením prahu putujete o čtyři tisíce let zpět…
 
Na samém počátku mohou návštěvníci zhlédnout několikaminutový filmový sestřih o historii nálezů, tu správnou atmosféru ale navodí zejména stylizace úvodní místnosti. Kdo vstoupí, ocitne se ve vstupní bráně do chrámu z období Nové říše, doby, kdy Egyptu vládli slavní Thutmos III., Tutanchamon nebo Ramesse II. Branou se prochází do prvních galerií, nejprve se před očima objeví majestátní alabastrová socha krále Rachefa (Chefréna), faraona, který nechal postavit sfingu a jehož pyramida v Gíze je jen o málo menší než slavná Cheopsova. Další galerie se pak věnuje právě pyramidám a jiným královským památníkům a artefaktům, z bezprostřední blízkosti si můžete prohlédnout jak relativně malé sošky faraonů, tak například téměř dvoumetrový reliéf faraona Haremheba.
  
Atmosféra nade vše
 
A pak se už jen dá naplno vychutnávat to, co pořadatelé výstavy připravili. Přirozené venkovní světlo je zcela potlačeno. Je zakryto umělými stěnami, jejichž barvy se místnost od místnosti mění tak, aby ladily s vystavenými předměty. Bodová světla pak dávají vyniknout přesně tomu, co vyniknout má. Atmosféře starého Egypta. Jediné, co snad může z tohoto kouzelného pocitu vyrušit, jsou ostatní návštěvníci. Možná by nebylo od věci, kdyby se všichni lidé při vstupu převlékli do bederních roušek a jiných tradičních oděvů starého Egypta, pak by byl zážitek přímo dokonalý. Samosebou, že to by se týkalo i hlídačů, kterých je v každé galerii hned několik.
 

Pro bezpečnost exponátů je tu ostatně uděláno vše. Vystavených předmětů opravdu není radno se dotýkat, v takovém případě vás spolehlivě usvědčí alarm, a máte na ostudu zaděláno. A věřte také tomu, že vídeňští hlídači chodí do práce řádně vyspaní, takže nehrozí, že by si odskočili na kávu nebo podřimovali, jako je tomu občas u nás. Přesto jsem byl svědkem toho, jak se jednomu novináři ztratila kniha o výstavě, kterou získal při vstupu. Asi o ni měli zájem starobylí strážci hrobek a na ty jsou i ti vídeňští krátcí…

Co místnost, to jiné téma a navíc vše chronologicky za sebou. Návštěvník to má tedy snadné, všechny informace o vystavených exponátech nabízejí panely i elektronický průvodce. Výklad v digitální podobě se dá spustit jediným stisknutím tlačítka a pak už si můžete vychutnávat individuální elektronickou péči. Dlužno dodat, že nutností je alespoň základní znalost angličtiny nebo němčiny.
 
Zlato, kam se podíváš
 
Popravdě, veškerý výklad skoro zbytečný. Tedy alespoň zpočátku. Například v expozici Zlato faraonů. Zrak tu doslova přechází. Místnost je sametově černá, veškerou pozornost tak přitáhne hlavní aktér – žluťoučké zlato. Ženské srdce plesá, mužské v obavách pláče. K vidění jsou překrásné náramky, náušnice, prsteny, náhrdelníky… Prostoru ale vévodí skvostná posmrtná maska faraona Psusennése. Nevědomky si vzpomenete na všechny ty filmy o neuvěřitelných kouscích galerijních lupičů. Říkáte si – kdyby jen šlo obalamutit všechny bezpečnostní systémy, abych tak některý z těch nádherných kousků mohl doma postavit na špajzku a chlubit se tchánovi…
 
Ovšem s poctivostí prý nejdál dojdeš, a tak je lepší nechat se unášet dalšími komnatami starého Egypta. To už ale začíná druhá část výstavy, která se věnuje přímo Tutanchamonově hrobce a jejím objevitelům. Je patrné, že tu většinu návštěvníků ovládá zvláštní napětí, před očima se otevírá téměř totožná scéna, jakou spatřil archeolog Howard Carter, když Tutanchamonovu hrobku otevřel. Následují pak kopie čtyř místností faraonovy hrobky plné darů a vybavení na posmrtnou cestu. Můžete si být jisti, že vystavené předměty mladý faraon opravdu používal. Jsou tu korále, přívěsky, prsteny, amulety… Na svém místě (jako při objevení) opět stojí svítilna, nádoba na olej, zlatá plaketa, královský emblém a desítky jiných vzácných předmětů. A navíc na stěnách visí dobové fotografie jednoho z největších nálezů minulého století. Chybí už jen jediné – Tutanchamonova mumie. Ta je ale stále vystavena v pravé hrobce v Údolí králů, loni jí dokonce byla po mnoha letech odkryta tvář. Ve Vídni se tak musíme spokojit s fotografiemi Tutanchamonovy mumie v životní velikosti nebo s výsledky tomografických vyšetření faraonova těla.
 
Poklona na závěr
 

Projdete výstavou, vycházíte z hrobky, magičnost místa ve vás zůstává a pak se ještě jednou bezděčně skloníte před faraonovým majestátem. Na podstavci se nečekaně tyčí do výše tří a půl metru samotný Tutanchamon. Socha je pouhým torzem, původně byla pětimetrová, ovšem i tak cítíte, co pro Egypt kult faraona znamenal. A můžete si jen představovat, zda totéž znamenal i pro faraona Egypt.

 

Tutanchamon

Rodným jménem Tutanchaton, na nátlak kněžích se navrátil ke starému bohu Amonovi.

Panovník 18. dynastie, zemřel asi v roce 1323 před Kristem po deseti letech vlády, pravděpodobně na následky otevřené zlomeniny stehenní kosti, kterou si přivodil na lovu.

Z pohledu historie nebyl nikterak významný. Z pohledu archeologie však nález jeho hrobky znamenal milník. V roce 1922 objevil Howard Carter neporušenou a nevykradenou královskou hrobku, kterou pak za téměř tři roky otevřel. V tuto chvíli nejen egyptologická obec, ale i laická veřejnost užasly nad nádherou a bohatstvím královské hrobky. Carterův objev dokázal do té doby okrajovou egyptologii nesmírně zpopularizovat.

 

Rady na cestu

Výstavu Tutanchamon a svět faraonů můžete navštívit ve vídeňském Národopisném muzeu (Museum für Völkerkunde) na náměstí Heldenplatz v Novém Hofburském paláci až do 28. září 2008.

Vstupenky jsou časované, jsou vydávány na konkrétní den a hodinu, doba návštěvy je však neomezená. Doporučuje se ale objednat si vstupenky předem.

Ceny vstupného: dospělí 18 eur, děti 5–17let 8,50 eura, skupinové lístky (10 osob) 15 eur

Lístky lze objednávat na www.tut.khm.at.

Speciální slevy vstupenek:15 % při zakoupení Wien Card od Wien Tourism

Prodej vstupenek pro skupiny a cestovní kanceláře: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 
Květen 2008
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group