ikoktejl

Hadí šílenství

 

hadiTEXT A FOTO: TOMÁŠ KUBEŠ

 

Máte rádi hady? Dáváte si je rádi za krk nebo do kapsy, případně se s nimi rádi mazlíte? Pokud si odpovíte kladně, určitě nemůžete vynechat cestu do zapadlé italské vesničky Cocullo. Vesnička Cocullo v nepříliš navštěvovaných horách v oblasti Abruzzo vám může na první pohled připadat jako mnohé jiné zapadlé vísky v Itálii. Vesnička je na útesu ve svahu přilepená jako vosí hnízdo, kolem se rozprostírají travnaté svahy hor s několika větrnými elektrárnami a v pozadí zasněžené vrcholky skalních obrů. Už od zastávky vlaku člověk žasne nad líbezným panoramatem, které doplňují bílé mráčky na obloze. Zapadákov, místo pro pravé romantiky, můžete si myslet, ale na začátku května je vše jinak. Cocullo nabízí zážitek, který se dá prožít pouze během jediného dne v roce. Jde o svátek, který místní nazývají „Festa dei Serpari san Domenico“.

 

HORSKÁ GLOBALIZACE

Už od brzkého rána se trousí první zvědavci, kteří poposedávají u baru a obchodu zároveň. Jediná možnost, kde lze ve vsi něco zakousnout a dát si hlt kávy. Náměstí před kostelem se pomalu začne zaplňovat a po chvíli dorazila už i kapela. Lokální orchestr s bubínky, trubkami, lesními rohy i velkými trombony. Na silnici pod vesnicí vyrostlo stanové městečko zaplněné trhovci a stánky se vším možným. Od korálů, vyřezávaných lžic, po luky, šípy, indiánské čelenky, nebo vyřezávané sošky avatara. Dokonce je tu i africký obchůdek se žirafami a slony. Přeci jen globalizace dorazila i sem daleko do hor. Za to při pohledu na velká pečená selata plněná směsí koření, která obsluha pečlivě krájí na plátky, se sbíhají doslova sliny. I když Italové milují sušenou šunku, tady stejně jako během jiných oslav nikdo nepohrdne pečeným seletem v housce, které je při svátku sv. Dominika nejžádanější pochoutkou. Většina stánků připomíná dobu dětství, kdy se tu dají koupit různé maličkosti, jako jsou psaníčka, sladkosti a nebo velká průhledná lízátka. Pro většinu lidí velká možnost, jak naplnit tašky vším možným. Přeci jen pouť byla vždy příležitostí pro obyvatele zapomenutého koutu země pořídit si všechno potřebné. Hlavní program ovšem začíná před bělostnou katedrálou na největším prostranství, kde již stojí tribuna. Letos na jiném místě, protože nenadálé zemětřesení minulý rok zničilo nejen spoustu obcí, ale poškodilo i zdejší katedrálu, kde sídlila socha sv. Dominika. Už v devět hodin je městečko doslova přecpané zvědavci a další stále přicházejí. Není divu, protože hlavní atrakce, hadi, přicházejí na scénu. Lovci přinášejí své hady na náměstí a k údivu obecenstva si je věší na krk. Ale nejen dospělí, i děti mají své hady. Třeba taková malá, křehce vyhlížející holčička zničehonic z kapsy vytáhne klubko hadů, které jí docela vymůže respekt. Většina plazů se ani nestačí z takového zájmu rozkoukat. A ti bojovnější na slunci prudce útočí na vše cizí. Hlavy syčících plazů nepotřebují komentář. Jenže je svátek, a přeci jen se horští plazi musejí ještě pomazlit s lidskou cháskou, než začne hlavní procesí. Mnozí turisté nevěřícně zírají s otevřenou pusou na množství hadů, které koluje mezi lidmi.

 

PROBUZENÍ PLAZI

Aby byl příběh úplný, je nutné se vrátit o několik dnů zpět, kdy hrdí obyvatelé Coculla vyrážejí na svahy hor, kde ještě částečně leží sníh. Tady pod kameny, v různých děrách a skrýších vyšťourávají hady, které si s velkou radostí odnášejí domů k nastávajícím svátkům. Plazům se to zřejmě příliš nelíbí, ale přeci jen po dlouhé a vydatné zimě jsou ještě v polospánku a na obranu se nezmůžou. Sbírají se jen plazi, kteří nejsou jedovatí, což jsou celkem čtyři druhy. Zdatní horalé neváhají i několik dnů hledat ty největší kousky. Hady pak chovají doma ve studených sklepeních, aby se příliš rychle nevzpamatovali z nenadálého přesunu a nepláchli. Během festivalu putují krotitelé hadů se svými miláčky mezi davy zvědavců a nosí plazy na krku, v ruce i po kapsách. Bázliví turisté jsou úplně fascinováni pohledem na tvory, kterých se mnozí bojí. Hadi putují po krku i ramenou zvědavců a ani nestíhají registrovat, kdo všechno se s nimi vyfotografoval. Návštěvníci se o ně přetahují, křičí v úžasu a hadi doslova poletují ve vzduchu od hřejivých krků do dlaní, jako někde ve zkušební kabince v obchodním domě.

 

JAKO HOLLYWOODSKÉ HVĚZDY

Nejvíc všechny fascinoval asi šestiletý chlapeček, který měl okolo krku spokojeně obtočené hady s trikolorou nakreslenou na hlavách fixou. A po chvíli ještě z kapes postupně vyndal několik menších zelených exemplářů. Dav fotografů byl u takového neobvyklého záběru ještě dobrou hodinu. Fascinovaní turisté fotografují každého hada jako o život, aby jim pravděpodobně žádný nechyběl ve fotoalbu. Stařenky, které se jindy sotva plouží s holí, se bleskově vrhají do davu zdokumentovat dění mobilními telefony. Místní carabinieri se spolu se starostou tváří, jako kdyby zapomněli na pořádek a místo toho se mazlí s hady. Ti jako jediní vůbec netuší, co všechno je ještě čeká. Ono i pro modelky je pořádný zápřah být několik hodin fotografován bez odpočinku. Některým plazům se předvádění vůbec nelíbilo a často se zakousli do ruky nebo i krku zvědavců. Bohužel si nepomohli, protože fascinovaný dav chtěl být tento den pokousán hadem a vidět krev. Mnoho bojovně naladěných mužů ihned ukazovalo svou sílu se zákeřným hadem. Někdy se mačové doslova poprali o kousajícího jedince. Škoda jen, že se vesničané nespletli při hledání hadů a nepřinesli mezi plazy i nějakého jedovatého. Nálada v davu by byla asi jiná. To, co vypadá jako týrání zvířat, je přitom prastarý rituál, který má kořeny hluboko ve středověku. Ostatně uctívání patrona sv. Dominika má právě za účel ochranu před kousnutí hady nebo také divokými psy. Svatý Dominik Abate žil na území střední Itálie mezi 10. a 11. stoletím. Během svého života byl především asketickým poutníkem, hledajícím duchovní cestu. Pokud by mezi nás dnes zavítal, asi by byl nemile překvapen, jaké události se odehrávají kolem jeho jména a sochy. Obzvláště, když v Cocullu nikdy nebyl.

 

hadi2

 

DAVOVÉ ŠÍLENSTVÍ

Poledne je tím pravým okamžikem, kdy končí osahávání, muchlování a fotografování s hady. Program pokračuje směrem k té skutečně velké duchovní události, slavnostní mši k uctění patrona města sv. Dominika. V kostele jsou všichni místní slavnostně oblečeni, modlí se spolu a věří v moc tohoto dne. Zatím stále přibývající dav venku nedočkavě čeká na patrona obce. Za fanfár je z kostela vynesena dřevěná socha sv. Dominika na nosítkách, kterého nesou význační muži. Ještě před kostelem se návštěvníci nemohou nabažit pohledu na jedinečný okamžik, kdy všichni vesničané přinášejí hady v magickém rozpoložení a přikládají je na sochu patrona kostela i hrdé vísky. Nebýt policistů, asi by dav hned vzal útokem sochu ověšenou hady a bylo by po parádě. Potom se vydává procesí na cestu ulicemi horského hnízda. V čele kráčí postarší muž s velkým křížem, jeho rodina se svícemi i další význační obyvatelé s vlajkami a vyobrazeními svatých patronů. Mlčky kráčí poutníci v krojích následováni biskupem a církevními hodnostáři spolu s nosítky, na kterých je nesen patron města s klubky hadů. Ti si jen hoví stočení na hlavě sochy, stejně jako na svatozáři nebo andělíčcích v rozích nosítek. Nakonec kráčí starosta s dalšími úředníky ověnčenými italskou trikolorou. Prochází se většinou strmých uliček, kde samotné procesí sotva proleze. Přihlížejí všichni, od starců po nemluvňata. I přes davy zvědavých si vážené procesí razí nekompromisně cestu dlážděnými uličkami, vždyť tento den je nejvýznačnější pro všechny, místní i poutníky, kteří věří v legendu svatého muže. Cestou procesí ještě zastaví k monumentální kanonádě. Velkolepá střelba nenechá žádné oko suché. Možná ani mnozí přihlížející netuší, jak je tento den význačným datem v životech obyvatel Coculla a okolí. Nejde ani tak o hady nebo procesí. Cílem je především uctít podle tradic tento velký duchovní svátek, který i přes návaly turistů zůstává velice privátním okamžikem pro místní. Ostatně jakmile průvod se sochou i hadím pokolením dorazí zpět do kostela, celá obec opět na celý rok osiří. A hadi? Ti opravdu nekončí na pekáči, jak si mnozí myslí, ale obyvatelé Coculla je navrátí zpět do lůna přírody. Otázkou už jen zůstává, zda se jedná vždy o stejné hady, kteří se akce účastní pravidelně, nebo nováčky, kteří se ohřejí o spoustu teplem sálajících krků.

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group