ikoktejl

Smrtonosný tuleň

Smrtonosný tuleň

 

   Text Topí Pigula (šéfredaktor magazínu Travelfocus)

   Foto US NAVY

 V angličtině by titulek vyzněl lépe – deadly SEAL. Vtípek samozřejmě lépe než zoologům zní těm, kdož znají zkratku speciální bojové jednotky US NAVY. Sea, Air, Land.

 

   Konvence stranou

Za oficiální vznik jednotek SEAL se považuje akt podepsání dokumentu o rozšířeném užívání nekonvenčního válečnictví prezidentem J. F. Kennedym v roce 1962. Oficiální posvěcení sice musí být, ale přišlo v době, kdy nekonvenční jednotky už měly první bojová nasazení za sebou. Za „prenatální stadium“ SEAL by se dal označit Underwater Demolition Team, bojující na souši i ve vodách během 2. světové války jak v Evropě, tak v Pacifiku. Současné jméno je sestaveno z prvních písmen slov Sea (moře), Air (vzduch), Land (země) a dohromady tvoří anglické slovo SEAL (tuleň). To jakoby předznamenávalo jejich „mokré“ nasazení. Ne, že by jednotlivé týmy nebyly nasazovány do misí na pevnině, ostatně jejich akce v Afghánistánu či Iráku jsou poměrně známé, ale přece jen je jejich silnou zbraní pohyb a akce ve vodním živlu. Svou hodnotu dokázaly jednotky nekonvenčních bojovníků SEAL i v nechvalně proslulé vietnamské válce v létech 1964 až 1975, kde se klasické „velké“ vedení války ukázalo v boji proti partyzánské taktice Vietcongu jako málo účinné. 

 

   Výcvik na Bonda

Na obutých, oblečených a přesto spících vojácích je vidět stres. Nohy i ruce jim ve spánku poškubávají. Usnuli takřka okamžitě, byť je po druhé hodině odpolední. Právě probíhá „hell week“ – pekelný týden, který je součástí výcviku budoucích amerických „bojových tuleňů“. Pořádný odpočinek jim ale dopřán není. Najednou začne houkat siréna a hrubé výkřiky „vstávat, vstávat...“ jim přetrhávají sny. Spánková deprivace, fyzický i psychický stres, zima stejně jako nejistota věcí příštích jsou pevnou součástí výcviku. Držíce se pod lokty zalehnou adepti ve skupině v noci do studených vln oceánu, zatímco instruktoři nemilosrdně vyhodnocují jejich výkony a chování. V noci losuje s instruktorem náhodně vybraný adept, zdali-li se půjdou ohřát k ohni, nebo se vydají na další úmorné cvičení. Skutečnost, že jsou vydáni všanc totální náhodě, je součástí cvičení. Skupina nemůže napadnout nešťastníka, který losování prohrál. Zvyšuje se skupinová soudržnost. Mušketýrská mantra „jeden za všechny, všichni za jednoho“ jim v budoucnu může zachránit život. Pod vlivem zejména amerických filmů máme o příslušnících SEAL představu rváčů se svalem místo mozku. Ale takoví by ve skutečném bojovém nasazení dlouho nepřežili. Fakt, že mají neuvěřitelnou fyzickou odolnost, musí být v souladu s jejich psychickou připraveností, chladnokrevným uvažováním, schopností reálně posoudit situaci a vybrat nejlepší z nabízejících se řešení pro dosažení daného cíle. Bondovka Dnes neumírej začíná seskokem paraglidistů do mořských vln. Sotva se surfová prkna připevněná na jejich nohou dotknou hladiny, nastává brilantní sjezd vln a přistání na severokorejském pobřeží. Prkna jsou dutá, z nich pak muži vytáhnou pro misi potřebný materiál. Jeden z nich rozepne černý neopren a pod ním má podivuhodně nepomačkaný oblek. Z neoprenové skořápky se vyloupne James Bond. Pomineme-li, že Američané točí filmy o britském agentovi (holt se Ian Fleming narodil jako Angličan), a výkony herců jsou výsledkem práce mnoha týmů znalých filmových triků, může být základ jejich výkonů postavený na skutečných dovednostech „smrtících tuleňů“. Příslušníci SEAL zvládají padákové seskoky z velkých i malých výšek, výsadky z vrtulníků, ponorek i rychlých člunů zodiaků. Prostě výkony agenta 007 v netrikovém zpracování. 

 

   Případ Phillips

O únosu amerického kapitána Richarda Phillipse somálskými piráty toho bylo napsáno hodně, takže jen ve zkratce. Mořští teroristi napadli kontejnerovou loď Maersk Alabama, ale nepodařilo se jim plavidlo ovládnout. Naopak posádce se podařilo převrátit pirátský člun. Kapitán se dobrovolně, aby ochránil náklad i posádku, vzdal. Stal se zajatcem na záchranném člunu z jeho lodi. Z něj vyhrožovali útočníci likvidací kapitána, požadovali 2 miliony dolarů výkupného a po krachu vyjednávání se snažili dostat k lodím, které ovládali další ze somálských mořských zlodějů. Hrozilo nebezpečí z prodlení. Pokud by se kapitán Phillips dostal na území Somálska, byla by jeho záchrana mnohem složitější. Tomu se snažil zabránit přivolaný torpédoborec USS Bainbridge, jenž sledoval dráhu člunu. „Jsme v bezpečí a nebojíme se Američanů. Pokud budeme napadeni, budeme se bránit,“ vzkázal po satelitním telefonu jeden z bojovníků agentuře Reuters. Jeho slova se tak dostala nejen k uším vojáků US NAVY, ale i ke konzumentům médií na celém světě. Vzkaz měl naznačit, že za případnou smrt kapitána mohou jednotky snažící se o jeho osvobození. Jak napsal New York Times: „Piráti vyhrožovali v případě útoku kapitánovou smrtí a výsledek byl tragikomický. Nejsilnější světové vojenské námořnictvo versus záchranný člun.“ Richard Phillips se sice pokusil o únik skokem do moře, ale v podstatě neměl moc šancí doplavat do bezpečí. Po střelbě, těžko říct, zdali výstražné, či jen špatně mířené, se nechal vytáhnout zpět do záchranného člunu, obsazeného jeho vězniteli. Jelikož klasické vyjednávání selhalo, schválil prezident Obama záchrannou akci s použitím síly.

 

   Umění zabíjet

Povolení zabít, které vzešlo od nejvyššího velitele amerických ozbrojených sil, vedlo k akci jednotky SEAL. Jejich elitní odstřelovači se na padácích snesli do vody nedaleko amerického torpédoborce USS Bainbridge. Od této chvíle přestali Američané tahat za kratší konec. „Odstřelovači umístění na zádi torpédoborce zpozorovali jednoho z pirátů na můstku. Zároveň další dva ukázali hlavu a ramena. Jeden z pirátů mířil AK47 na kapitánova záda,“  popisoval později situaci viceadmirál William Gortney. Bylo jasné, že podobná „konstelace“ cílů už nemusí nastat. Torpédoborec byl v té chvíli vzdálen od člunu zhruba 30 metrů, což není na zásah nijak velká vzdálenost. Ale všichni museli vystřelit v podstatě současně, zasáhnout napoprvé a střílelo se ve tmě. Byť je opakování matkou moudrosti, tady by už příležitost pro repete nenastala. Všechny tři střely bezchybně našly svůj cíl v hlavách pirátů. Poslední z nich, devatenáctiletý Abduwali Abdukhadir Muse, se vzdal. Několik minut nato už záchranáři zjišťovali rozsah škod a odváželi kapitána k základnímu lékařskému vyšetření. Jeho pětidenní hrdinná anabáze skončila.

 

   Nebo je to ­jinak­?

Proč sáhli Američané k tak radikálnímu řešení? Šlo sice o ohroženého amerického občana, ale rozhodně není normou, aby kvůli jednomu ze svých lidí poslaly USA do akce komanda nejvycvičenějších zabijáků. Jednalo se o jasnou demonstraci síly vedoucí k ochraně ekonomických zájmů. Piráti v Adenském zálivu sice útočí na jednotlivé lodě, ale ohrožují podstatu globalizovaného světa – obchod. Co se stalo, že bývalí rybáři jedné z nejchudších zemí světa se dostali na takovou finanční a technickou úroveň, aby byli schopni unášet lodě nejmocnější států? V Adenském zálivu bylo loni zaznamenáno 111 útoků somálských pirátů, z toho 42 úspěšných. V případě somálských nájezdů se spojily k ochraně svých ekonomických zájmů země, které mají v mnoha ohledech světové politiky rozdílná stanoviska. Od Ruska po USA, od EU po Čínu.

 

   Vyhrává ten slabší

Představme si teoretickou situaci: za únosem kapitána Phillipse stojí čínští piráti. Bezpochyby by nejprve proběhly ostré diplomatické nóty následované ekonomickým tlakem, po němž by přišly dlouhodobé výhrůžky vojenskou silou. A teprve pak, možná, snad... by nastoupilo silové řešení. Rebelové jedné z nejchudších zemí světa dosáhli toho, že k Adenskému zálivu poslala své loďstvo polovina světa. Zatím „spojené světové námořní síly“ nezastavily pirátské výpady africké zemičky, která má méně obyvatel než Česká republika. Absurdní je, že přepadená Maersk Alabama vezla potravinovou pomoc mimo jiné i pro somálské hladovějící.  

 

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group