ikoktejl

Piráti s GPS

Piráti S GPS

 

   Text Topí Pigula
   (šéfredaktor časopisu Travelfocus)

   Foto US NAVY

 Piráti z Karibiku byl několikrát nastavovaný film, přiživující se na slávě Johnnyho Deppa, bukanýrské historii a filmové sladkobolnosti plné rádoby vtipných hlášek. Slovo „pirát“ mělo pro nás ještě donedávna historizující zvuk. Jenže pirátům nikdy neodzvonilo. Truhly perel či vzácného koření je ale dnes už moc nezajímají. Po mořích brázdí lodě až po okraj naplněné mnohem vzácnějšími komoditami.

 

   Pohled suchozemce

Pirátské řemeslo kvetlo odjakživa. Nevyhnulo se starověkému Egyptu, proslulými piráty byli skandinávští Vikingové a své korzárské období měly snad všechny námořní velmoci od Číny po Španělsko. Někdy se přepadávání lodí konkurenčních zemí stalo součástí oficiální politiky, takže někteří z pirátů byli státem posvěcení a ve společnosti velmi respektovaní zloději. Stačí jen vzpomenout na britského korzára Francise Drakea, který se z námořního lupiče, obchodníka s otroky a zloděje vypracoval na politika. Roku 1581 ho královna Alžběta I. pasovala na rytíře. Později se stal dokonce členem parlamentu. Právě od podobných historických postav či literárně zpracovaných příběhů se odvíjí naše středoevropská romantizující představa piráta jako opáleného chlapíka se šátkem na hlavě, klípcem přes oko a papouškem na rameni. Podle pohádkově románové předlohy, kterou vnímáme my, suchozemci, jako historicky reálnou, pirát přepadával bohaté, sem tam rozdával lup chudým, ale hlavně si svůj život nádherně užíval. Ale nic není vzdálenějšího pravdě. Piráti vždy byli a jsou pouhopouhými zloději, kteří místo přepadávání suchozemských dostavníků či vlaků atakovali plavidla ve většině moří světa. To, co nestihli utratit, si schovávali na horší časy s vírou, že si svůj poklad (a pirátské poklady skutečně existují) později vyzvednou. Tak to například líčí knihy jako jsou Stevensonův Ostrov pokladů nebo Poklad kapitána Williama Kidda od Oldřicha Růžičky. Doba je jiná, ale základ pirátského řemesla – přepadávání lodí – se nezměnil. Změnily se jen způsoby. Dnešní piráti jsou moderní zloději s vybavením na úrovni 21. století. 

 

   Moderní úlovky ­somálských rybářů

Obecně se předpokládá, že v současné době se nejproblematičtější piráti, operující v oblasti Adenského zálivu, rekrutovali ze somálských rybářů. Vzhledem k nestálé politické situaci v zemi a snadné dostupnosti zbraní se není ani moc čemu divit. Rychle se zorientovali v taktice, zúročili své mořeplavecké schopnosti a nyní místo ryb loví lodě. Nejde o únosy malých bárek či rybářských lodí. Mezi jejich úlovky patří takoví obři, jako byl třeba ropný tanker Sirius Star, jehož cena nákladu se odhadovala na 100 milionů dolarů. Jejich příjem stojí v podstatě na třech pilířích. Cenný není jenom samotný náklad, jehož hodnota se často počítá v mnoha desítkách milionů amerických dolarů, ale i životy posádky, pro které jde leckterá vláda do procesu vyjednávání a placení výkupného. Svou, často velmi vysokou cenu má i samotná loď. Navíc, pokud je v držení pirátů a vyjednávání se táhne, dopravci utíkají další zakázky, jeho finanční ztráta narůstá a dochází k poškození jeho dobrého jména. Vypadá pak totiž jako firma, která není schopna dostát svým nasmlouvaným závazkům. Samotný útok je poměrně krátký, trvá 20–30 minut. Pokud se pirátství a přepady lodí koncentrovaly do oblasti jižní a jihovýchodní Asie a nenarušovaly chod celosvětové obchodu, bylo považováno, alespoň v našich zeměpisných šířkách, za lokální problém. Jenže na konci 20. století se mořské loupeže rozrostly zejména v oblasti tzv. afrického rohu do takových rozměrů, že se i evropské ekonomiky začaly cítit ohroženy. Moderní piráti okrádají lodě, které musejí zpomalit, aby se správně nasměrovaly do koridoru těsné úžiny. Tím se stávají zranitelné vůči malým, ale rychlým motorovým člunům. Navíc vybavení moderních pirátů zahrnuje jak satelitní navigaci (GPS), tak využití informací z internetu. Na webu se dá zjistit náklad i předpokládaná trasa vytypovaných plavidel. A argument z nejsilnějších: vyjednávejte s někým, kdo má v ruce populární kalašnikov či granátomet (RPG) a útok koordinuje pomocí moderních vysílaček! Ačkoli na fotografiích jsou pirátské přepadové čluny proti tankerům a obchodním kolosům směšně malé, rychlé ataky spojené s výhružnou střelbou jsou často korunovány úspěchem. A jak je na tom mýtus, že piráti bohatým berou a chudým dávají? Asi nejlépe to vyvrátí pirátská akce z února 2007, během které byla unesena nákladní loď s potravinovou pomocí pro Somálsko. Málokdo by asi předpokládal, že jídlo skončí rozdáno v nejchudších oblastech. Mnohem pravděpodobnější je, že se prodá na černém trhu. Řečeno slovy českého prezidenta „o peníze jde až v první řadě“.

 

   Piráti z Adenského zálivu

Dne 25. září byla somálskými piráty přepadena a unesena 162 metrů dlouhá loď Faina plující pod vlajkou Belize. Mezi zhruba padesátku ozbrojenců patřil i čtrnáctiletý chlapec. Piráti získali zajímavou kořist, mimo jiné i 33 ruských tanků T-72, raketomety i protiletadlové kulomety, což může být v nestabilním regionu docela lukrativní zboží. Cyrus Mody, analytik firmy IMB, o somálských mořských gangsterech tvrdí, že jde o „velmi dobře trénované, skvěle ozbrojené jedince s vynikající znalostí plavidel“. Klíčovou oblastí Adenského zálivu propluje zhruba 20 000 ropných tankerů a velkých obchodních plavidel ročně. To už je slušná přehlídka lodí, ze které se dá vybrat budoucí oběť. Právě tankery jsou velmi zajímavým úlovkem, vždyť ne náhodou je ropa nazývaná černým zlatem. Aktivita pirátů, jež zejména v oblasti adenského zálivu začala ohrožovat obchodní zájmy mnoha mocností, probrala z letargie i obvykle liknavou OSN. Rada bezpečnosti OSN přijala v roce 2008 rezoluci č. 1814, v níž vyzvala státy a regionální organizace, aby přijaly opatření k ochraně plavidel zajišťujících přepravu a dodávky humanitární pomoci určené pro Somálsko a účastnících se činností schválených OSN. Tím byla posvěcená mezinárodní vojenská operace Atalanta proti somálským pirátům. Do boje proti nim (z hlediska politické korektnosti by se slušelo napsat „na ochranu obchodních lodí“) byla nasazena mnohonárodnostní vojska Evropské unie, ke kterým se přidala US NAVY i Čína. Touto rezolucí mají státy a organizace spolupracující se somálskou vládou povoleno vstoupit do somálských teritoriálních vod a v případě nutnosti použít „všech nezbytných prostředků“ k boji proti pirátství. O dva týdny později OSN v rezoluci číslo 1851 schválila aktivní použití zbraní, vojenských plavidel i letadel.

 

   San Antonio – Mahan – Portland

US NAVY nasadila do akce proti pirátům lodě USS San Antonio (LPD 17) a USS Mahan (DDG 72), které spolu s britskou HMS Portland (F 79) tvořili hlídkující skupinu. Námořníci obou velmocí zároveň měli možnost spolu pravidelně cvičit a trénovat zásahy proti narušitelům námořního práva. Každý, kdo považuje USA za světového četníka, by asi namítl, že jde o klasickou situaci, v níž jdou američtí mariňáci udělat pořádek mimo své vlastní území. „I když se plavíme pod vlajkami různých režimů a velení, sdílíme společný cíl, kterým je podpora námořní bezpečnosti v regionu,“ reaguje na podobnou námitku velící důstojník Mahanu, fregatní kapitán Steve Murphy. Slova o „světovém četníkovi“ nejsou tak zcela na místě, protože právě do oblasti Adenského zálivu vyslali své vojáky nejen Američané, ale třeba i Francouzi či Němci. Nikdo se nediví, že do oblasti poslala svá bojová plavidla i Čína. Vždyť nějak se k nám všechna ta trička, boty, plastové hračky, počítače, prostě svět „Made in China“ dostat musí. Čína je na exportu do světa zásadním způsobem závislá, takže není divu, že se aktivně do boje s piráty zapojila.

Aktivita pirátů, jejich drzost, ale i fakt, že jim mnohé akce vyšly (některé společnosti a vlády svůj náklad či posádky vykoupily), opravňují ozbrojené zásahy proti nim. Kapitán Elánius, hrdina knih Terryho Pratchetta, se vždycky ptal „a kde jsou ty peníze?“. V případě somálských pirátů by mu odpověděla korespondentka CBS News Sheila MacVicar: „Během tří let získali piráti odhadem okolo čtyřiceti milionů dolarů.“           

 

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group