ikoktejl

LES TROIS VALLÉES ZA OPONOU LYŽAŘSKÉHO GIGANTA

Les Trois Vallées – oslavované, snad až příliš známé, ale nic nad ně není. To je stručná, avšak v současné době asi nejvýstižnější charakteristika tohoto francouzského lyžařského střediska, duše Zimní olympiády Albertville 1992. Lyžaři a snowboardisté možná mávnou rukou – zase další reklamní článek na Tři údolí.
Nelyžaři pokrčí rameny, délky sjezdovek nebo údaje o kapacitě šestisedačkové rychlolanovky jim stejně nic neřeknou (pro zajímavost – je to 3000 lidí za hodinu). Co však zaujme, je asi označení gigant. Proč se tak Třem údolím říká, když švýcarsko-francouzská lyžařská oblast Portes du Soleil má téměř stejnou délku sjezdovek? Chamonix má zase vyšší vrcholy a větší ledovce. A Espace Diamant, stále rostoucí lyžařská oblast okolo přepychového Meg`eve, se svou hektarovou rozlehlostí na Tři údolí tvrdě dotahuje a brzy ho možná překoná! Pokud ale zprůměrujeme vše, co obvykle charakterizuje lyžařská střediska, musíme přiznat, že savojský zimní gigant je skutečná jednička. Sice se mu vytýká všechno možné: zanedbávání povrchu sjezdovek, přerostlý turistický průmysl, přeplněné sjezdovky, původní paneláková architektura 60. let, necitlivá k horskému prostředí, masovost, ubytování na pár metrech čtverečních, fronty na lanovky v určitých hodinách a uzlových bodech. Ale i sebepřísnější kritik nakonec dodá: Nikde jinde není v jedné kompaktní oblasti tolik vynikajících sjezdů těsně vedle sebe. Vynechejme zlé jazyky a rozbor kritických připomínek odsuňme do odborných lyžařských časopisů. Kdo lyžuje, alespoň jednou by do Tří údolí měl zajet. Pravda, od devíti do pěti bude na sjezdovkách, ale bude pak kam jít dál? Za courchevelskou oponou Tři údolí se do jednoho celku spojila v roce 1972 zároveň s otevřením svého nejvyššího střediska Val Thorens (2300 m n. m., nejvyšší v celé Evropě). Každé z nich mělo za sebou svou specifickou historii. Například centrum courchevelského údolí, Courchevel 1850, vzniklo hned po válce. Dnes symbolizuje luxus, ale původně ho vláda plánovala pro rekreaci co nejširší veřejnosti. Místo je vybráno skvěle, ještě dnes se toto údolí chlubí svými zalesněnými stráněmi a sluncem. I když slunce je na velehorách vždy problém. Obvyklým údajům typu „200 slunečních dní za rok“ se nedá věřit. Courchevelská turistická kancelář ale poctivě přiznává – v zimní sezoně 1998–1999 bylo u nás celý den modro jen 14 procent dní. Podobné to bylo i v dalších dvou letech, zato sezona 2001–2002 byla přímo slunečná – 26 procent dní. Všechna čest, málokteré středisko přizná, jak to skutečně je. O čem se v Courchevelu ale příliš nemluví, jsou dlouhodobé slovní a pravděpodobně i ruční potyčky, které probíhaly mezi zkostnatělými majiteli pozemků a vedením obce v čele se starostou v roce 1945. „Svoje stráně nedáme! Kde budeme pást krávy? Přijedou floutci z Paříže a poničí nám louky!“ bránili se majitelé. Starosta vyhrál a ti, jimž dnes lyžaři v zimě „ničí“ jejich pastviny, si mnou ruce při počítání peněz za pronájem luk. Moc se nemluví ani o tom, že Courchevel byl zčásti postaven z válečných reparací a na stavbách spolu s mulami tahali kameny i němečtí váleční zajatci. Ale uplynulo už 60 let a většině mladých Němců je to asi jedno. A dnes? Na dvacet procent návštěvníků přijíždí do Courchevelu, jen aby se ukázalo ve správný čas na správném místě. Problém ale nastává, pokud se lyžovat teprve chtějí naučit. S límcem vyšívané lyžařské kombinézy lemovaným pravým norkem a superdrahými lyžemi musí pak zvolit vesnice, kde budou méně na očích – Courchevel 1650, 1550, Le Praz, St. Bon a pro tento účel úplně nejlepší, v lesích ukrytou La Tania. Tam se pod vedením osobních instruktorů mohou naučit alespoň nastoupit na lanovku. Zcela jasně to bylo vidět i na dvou mladých dámách, které kráčely s elegancí exkluzivních manekýn, než si nasadily lyže. Hned bylo jasné, proč zamířily se svým instruktorem k tomu nejjednoduššímu dětskému vleku. Mobilem jim ho přivolal snědý, decentní gentleman se silně prošedivělými vlasy. Možná to byl pravý arabský šejk, Courchevel je totiž jejich oblíbeným místem. Hon na nej Každé lyžařské středisko, Tři údolí nevyjímaje, by si velice rádo přisvojilo titul nejstarší, první... Problém je v tom, že alpská údolí jsou osídlená od římských dob. )))))o a prašanu až nad hlavu (pokud padá). Totéž se zde může opakovat i na závěr sezony. Pro Čechy je sympatickým nej i to, že ubytování v Les Menuires patří k nejlevnějším v oblasti Tří údolí. Česká klientela je mezi zahraničními návštěvníky v počtu ubytovaných na čtvrtém až pátém místě, a proto se místní turistická kancelář rozhodla vydávat katalog i v českém jazyce. Všechna údolí se snaží o modernizaci a inovaci, která by přitáhla další turisty, ovšem bellevillský Les Menuires se snaží o něco víc. Chce co nejrychleji odstranit pověst jednoho z nejošklivějších středisek v Alpách. Podívá-li se člověk po Savojských Alpách, bude trochu na pochybách, zda má Les Menuires toto nemilé označení oprávněně. V roce 1999 postavilo Les Menuires avantgardní kovovou zvonici, která následující rok dokonce získala ocenění jako nejlepší kovová stavba svého druhu. Dnes je součástí kulturního areálu Espace Maurice Romanet. O Vánocích letošního roku uvádí do provozu Centre sportif des Menuires, sportovní areál o ploše 4500 metrů čtverečních s krytým bazénem a dalšími možnostmi sportovního vyžití. Je určen pro ty, kteří mají takovou výdrž, že se na tři sta třiceti kilometrech oficiálních bellevillských sjezdovek docela neutahají a ještě potřebují pro své svaly vodní relaxaci. Ti, kteří se pohybují po sportovním světě obytnými auty, určitě ocení, že v bellevillském údolí je pro ně bezesporu největší a nejoblíbenější parkoviště z celých francouzských Alp. Je bezplatné, a tak je v únoru a březnu většinou téměř beznadějně zaplněné. Téměř – protože místo se tu vždy najde. A když ne přímo na tomto parkovišti, tak nedaleko. A protože místní policie ví, že každý, kdo sem přijede, si koupí skipas, nějaké to ne právě vhodné zaparkování toleruje. V předloňské sezoně se sice místní radnice pokusila vybírat pobytovou taxu, ale nakonec usoudila, že půl eura na osobu a den jí za tu práci se sháněním stále nepřítomných majitelů aut nestojí. Tak alespoň opravili zavírání sanitárního zařízení, aby se dalo zpoplatnit. Nikdo neví, čí to byly šikovné ručičky, ale po několik let bylo možné zámek nad výlevkou odpadové vody jednoduše otevřít šroubovákem – zdarma. Teď je třeba zaplatit 3 eura. Stoprocentně bílé vánoce O lyžování prozatím nepadlo ani slovo, ale lyžovat už musí každý sám. V listopadu se jezdí na novém sněhu a po tvrdých, důsledně uměle zasněžených sjezdovkách. Důkladné denní rolbování sjezdovek pokračuje i v prosinci. Co střediska nezachytí a nezpracují do tvrdého podkladu do Vánoc, to už jarní sněžení nedožene. Leden je tradiční dobou dobrého sněhu a méně naplněných sjezdovek, může však být pěkný mráz a dny jsou krátké. Nejlepší jsou únor a březen – to také Francouzi vědí, a proto mají ve školách postupně prázdniny a své hory obsazují do posledního místečka. V této době je vrchol sezony a ceny za ubytování jsou nejvyšší. Už druhá polovina března a duben nabízejí nižší ceny a možnost prázdných sjezdovek i dlouhých večerů s výhledy, ale hrozí teplý fén, plískanice nebo spálení kůže na jarním slunci. Zaručeně bílo je o Vánocích a na Nový rok. Pobyty jsou tu ale nejdražší. Zážitky budou ovšem nezapomenutelné – ohňostroje, noční jízda s pochodněmi, padáky na Štědrý den. Kdo si dokáže přivstat a bude 1. ledna v devět hodin na lanovce, toho čeká nejbáječnější lyžařská sezona. Na svazích se totiž budou pohybovat maximálně ti, kteří ještě neukončili oslavy příchodu dalšího kalendářního roku...
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group