ikoktejl

Obchod s iluzemi v mezích zákona

 

Zámek Lipová leží až na samém chvostě Šluknovského výběžku. Silnice se pozvolna mění v špatně uhlazenou okresku vine se jak had podzimn ími lesy a čím dál menšími vesnicemi. To, co jsem viděla v zámeckém parku, předčilo i nejsmutnější očekávání. Slunce prosvicuje protlučenou ruinu skrz na skrz, stropy téměř neexistují a střecha už vůbec neplní svou funkci. Zem je samá rýha od řádění motorkářů a zdi přízemí jsou počmárané lidovou tvořivostí nejrůznějšího druhu - od fašistických nápisů po pornografické kresby. Takhle si poklidně chátrá celá desetiletí. I když navenek není od „Listopadu" nic znát, přesto se cosi změnilo. Chátrající ruiny se staly středobodem miliónových spekulací.
GENEZE. V roce 1970 opustila brány zámku definitivně vojenská posádka. Utichl dupot kanad a řev rázných povelů, aby udělal místo vandalům nejrůznějšího druhu, kteří měli do nezabezpečeného objektu docela snadný přístup. Dva roky nato sice vypracoval památkový ústav plány na rekonstrukci, ale v roce 1976 přebírá trojkřídlý areál s rozsáhlým parkem odbor školství ONV Teplice a chce jej využít jako prostor pro školy v přírodě.
Pobývat ve staré a neudržované budově s provlhlými zdmi není pro dítě žádná slast. A tak odbor školství tvrdohlavě požaduje zrušení památkové ochrany, aby mohl klasicistní zámek s pozoruhodným průčelím a barokním přízemím demolovat a nahradit jej „krásnou a úhlednou" panelovou nadstavbou. Naštěstí se koncem 80. let dostali se ke slovu i moudřejší lidé a s pomocí tisu přinutili příslušné úřady, aby vypracovaly seznam nejohroženějších objektů a snažily se situaci nějak řešit.
CAUSA REDOS. Jako fantastický zachránce v poslední chvíli se všem jevil v červnu 1989 pan Vencl se svým výrobním družstvem REDOS - Rekonstrukce, Ekologie, Doprava, Opravy a Služby, když nabízel převzetí objektů, jejich ochranu a rekonstrukci. Jeho služba se zdála být nedozírná, neboť demoliční bagry už byly skutečně na cestě. Poctivě si objel inzerované budovy a na „burze památek" si nakonec ze 120 nabízených vybral 23 kusů a postupně je získal bezúplatnými převody do vlastnictví REDOSU v Hradci Králové. Kromě hospodářských objektů a kláštera v obci Zákupy i památkové objekty Grabštejn, Fulnek, Neděliště, Rychvald a také zámek Lipová.
OTAZNÍKY. Jak to, že všechno proběhlo tak hladce? Jak to, že mu ONV v Děčíně a v Teplicích vyšly v osobních jednáních až podezřele vstříc? Měl snad silné stranické zázemí? Ovšem nejpodivnější je: jak to, že nikdo nestanovil žádné termíny, kdy má Redos rekonstrukce zahájit nebo alespoň kdy má Redos rekonstrukce zahájit nebo aspoň odevzdat projektovou dokumentaci? Jak to, že nikoho vůbec nezajímalo, jak ým Redos disponuje kapitálem potřebným k zahájení renesance?
VSTUP ZAKÁZÁN. Dne 27. Září 1989 oznamuje nový majitel - REDOS - zahájení udržovacích a záchranných prací na zámku. Zároveň vytváří zaj ímavý plán využití objektu jako hotelu za pouhých 47 miliónů korun. Jenomže přichází „Listopad"  a všechno je jinak. Už v polovině roku 1990 splývá výrobní družstvo REDOS se soukromou firmou stejného jména za vedení stejného člověka. Práce na zámku Lipová, které zatím spočívaly jen v přitlučení cedulí „Vstup zakázán, REDOS, v. d.", jsou zastaveny, žádn á dokumentace se nezpracovává a budova i nadále chátrá. Vše je prolezlé dřevomorkou, zdi se hroutí, věžička se propadá. Obecní úřad v Lipové urguje slibované požadavky, Okresní úřad v Děčíně popisuje papíry úředními dopisy a svolává schůze. Na jednom takovém jednání, 5. Května 1990 v Děčíně, mění Redos svůj požadavek na opravy pro tento rok z 300 tisíc korun na 450 tisíc. Projektová dokumentace se nezpracovává. Veřejně se hovoří o spekulaci. Podle zápisů z jednání se případ projednává i ve vládě. Josef Vencl v té době oznamuje, že v Lipové zřídí středisko s cestovní kanceláří „VIA Moravie". Jak se nám tento název objev í v podivné přesmyčce, záhy zjistíme.
KLIČKY A PŘESMYČKY. To už ovšem úřadům dochází trpělivost. Odbor kultury Městského úřadu v Děčíně nařizuje firmě Redos, aby stanovila určité termíny oprav s tím, že na jejich nedodržení uvalí sankce. Zároveň žádá pana Vencla, aby objekt zámku Lipová i s přilehlými pozemky předal Obecnímu úřadu v Lipové, jelikož sám není schopen se o ně postarat. Obecní úřad pak bude mít právo postoupit zámek seriózní firmě. Prvním váž- ným zájemcem se stává Tourinvest Praha, který tu chce také zřídit hotel, přičemž počítá s náklady 100 - 150 miliónů korun. Redosu byl konečně položen nůž na krk. Buď si zámek ponechá a postará se o jeho rekonstrukci v pevně stanoveném termínu, nebo jej odevzdá obecnímu úřadu. Pan Vencl jako obvykle kličkuje a obratně manévruje tak, že nikdo neví, na čem je. Nejdřív vyvíjí horečnou aktivitu, svolává další schůzi, ale za deset dní ji opět ruší, za dalších deset dní má odevzdat dokumentaci, ale místo toho mluví o jiném zájemci o objekt, o jakési „Kanadské společnosti".
PRVNÍ POKUTA. Když při dalším jednání v Děčíně dochází na lámání chleba, pan Vencl z ničeho nic odmítá odpovídat s tím, že své stanovisko zašle písemně. Na schůzi přišel opět bez podkladů. Z iniciativy Okresního úřadu v Děčíně je svolána další schůze, ale Redos na ni pro jistotu vysílá svého zástupce, který není o celé věci ani trochu informován. Krátce nato stavební odbor Městského úřadu ve Šluknově ukládá Redosu první velkou pokutu v hodnotě 200 tisíc korun za to, že ve lhůtě neodevzdal projektovou dokumentaci a ani se nedostavil k jednání. Pan Vencl se snaží „svízelnou" situaci řešit. Nabízí Lipovou Obecnímu úřadu za 3,75 miliónů korun. Ačkoli sám ji získal bezúplatně. Tato suma se rovná hypotéce, kterou REDOS na zámeček uvalil.
VEŘEJNÁ ŽALOBA A VYŠETŘOVACÍ VAZBA. Okresní úřad v Děčíně rozesílá sdělovacím prostředkům „veřejnou žalobu" proti družstvu a předsedovi Josefu Venclovi. Apeluje na veřejné mínění a přirozené zákony, protože právně se s Redosem nedá hnout. Když už neví kudy kam, tak se nedostaví na jednání a neodpovídá na dopisy. Pan Vencl rychle objednává u libereckého Stavoprojektu dokumentaci na opravu střech. Když je plán rozpracován a rozhořčení trochu uklidněno, objedn ávku opět stahuje. Věc se dostává do právní roviny. Na základě výše uvedených skutečností je pan Josef Vencl obviněn ze zpronevěry a v dubnu 1991 vzat do vyšetřovací vazby.
MORAVIAPARK. Ke zvratu v událostech dochází na přelomu roku 1991/1992, kdy na scénu vstupuje akciová společnost MORAVIAPARK z Brna. Název evokuje onu podivnou přesmyčku, o které jsem se už zmiňovala. K jakým majetkovým machinacím opět došlo, lze zjistit jen velmi obtížně. Podle dopisů archivovaných v Památkovém ústavu v Ústí nad Labem je novým majitelem Lipové Moraviapark. Hovoří se o půjčce 750 000 korun, kterou převodem nemovitostí družstvo Redos takto splácí. Na Okresním úřadě v Děčíně mi zase sdělili, že zámek Lipová poslou žil Redosu jako kapitálový vstup do akciové společnosti Moraviapark Brno. Jisté je, že správní řízení, kter é teď stavební úřad ve Šluknově adresuje místo Redosu Moraviaparku, probíhá během celého roku 1992. Moraviapark se však brání, odmítá doplácet na zámek Lipová, zpochybňuje hospodářskou smlouvu s Redosem a podává na něj žalobu k obchodnímu soudu, neboť nejsou vůbec vyjasněné majetkověprávní vztahy.
DALŠÍ DÚKAZY. O medvědích službách pana Vencla jsem nasbírala ještě celou řadu dalších důkazů. Stejně nejasné a pozoruhodné jsou okolnosti kolem vlastnictví hospodářských objektů při státním zámku Zákupy na Českolipsku. Také je získal Redos smlouvou o převodu nemovitosti - bezúplatně od Státního statku v Zákupech. Klášter Zákupy získal od armádní KVUSS (Krajská vojenská ubytovací a stavební společnost) Litoměřice dokonce s návdavkem třímiliónové dotace původně určené k nákladům na demolici. Tyto informace mi potvrdil také Katastr ální úřad v České Lípě. Kuriózní je, jako řada věcí v této reportáži, že po následných tříletých majetkověprávních tahanic ích požadují vojáci 2 378 000 korun z neproinvestované dotace zpět.
ZÁHADNÝ PAN VENCL. Lidé, kteří s ní přišli do osobního styku, se o něm nevyjadřovali nejlépe. S trpkým rozhořčením o něm mluvila i kastelánka státního zámku v Zákupech pani Martina Aulová: „Pan Vencl měl v rukávu vždycky plno velkohubých slibů. Nedávno se tu zase objevil (podzim 1994) a chtěl se hospodářských objektů znovu ujmout. Mluvil o úvěru milión korun, což je samozřejmě směšné." Jinak není k sehnání. Okresnímu úřadu v Děčíně, který usiloval o vyřešení majetkových záležitostí okolo zámku Lipová, se dopisy vracely nerozlepené zpět. Ani nám se nepodařilo pana Vencla zastihnout na nejrůznějších telefonních číslech. Na hradecké evidenci obyvatel nám pak oznámili, že se pan Josef Vencl údajně přestěhoval do Broumova. Ale na uvedené adrese, kde bydlí jeho tchán, se většinou nezdržuje.
RESTITUCE Ani záhadní „podnikatlé" ale nemohou zastavit přirozený pohyb dějin. Zámek Lipová získal podle informací Památkového ústavu v Ústí nad Labem v listopadu v rámci restitucí Primus Růžička. Jeden z jeho předků, pražský právník JUDr. J. J. A. Růžička získal „Hanšpach", tedy Lipovou, v roce 1924 po 1. Pozemkové reformě. Později jej vyvlastnila německá říše, na základě Benešova dekretu byl protiprávní prodej vymazán a po únoru 1948 došlo k dalšímu „střídání stráží". Pokud se týče hospodářských objektů zámku v Zákupech, na referátu kultury Okresního úřadu v České Lípě mi sdělili, že je odkoupila od REDUSU firma Atelier, d. W. o., Praha zastupovan á panem architektem Dvorským. Údajně za 30 miliónů korun. Zastupitelstvo jen vydalo souhlas s prodejem. A prý docela rádi. I když se Redos, který je v likvidaci, proti vší logice lidské, ne však tržní, obohatil, jsou úředníci rádi, že objekty má konečně v rukou seriózní vlastník, který zaručuje jejich udržení a využití. Jisté je jedno. Že aspoň v tomto případě byla devastacím objektů i nedůstojným tahanicím učiněna přítrž.

 

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group