ikoktejl

JE TO PTÁK

 

NEJLEPŠÍ SEZÓNA Znám jednoho blázna. On o sobě tvrdí, že jim není. Až ho potk áte, tak mu to nevěřte. V tom dokáže lhát jako když tiskne... Kdysi mi kdosi vyčítal, že o něm neumím napsat objektivně. Neumím Když odloží své berle a sedne si za volant svého závodního SUZUKI SWIFT, tak skoro létá. Je to pták. V devatenácti , v roce 1978, si na své motokrosové Jawě dvě stě padesát zlomí páteř a léčí se. Dlouho. Měsíc, dva, tři, rok, dva roky. Pak si tajně vypůjčí od své- ho švagra škodovku a jede s ní okresní přebor v závodech do vrchu. Když to nejde na dvou kolech, tak to půjde na čtyřech. No a pak ho jedno takový oškliv ý podzimní ráno roku 1992 potkám a on mi řekne: „Tak jsem jel svoji nejlepší sezónu. Skončil jsem celkově čtvrtý.“ Ptám se kde. „Na mistrovství ČSFR, jak na okruzích, tak v závodech do vrchu. „ Zvu ho do baru na skleničku a k mikrofonu s představou senza čního rozhovoru o něm, o zá- kulisí, pocitech. Ale on mluví jen věcně o závodech, a jak padne otázka na jeho osobu, tak mlčí. VLADIMÍR DOUBEK je totiž takovej klidnej, tichej blázen - Jen do motorů. -no schválně: Proč jezdíš? Protože to je pěkný. (No, nezabili byste ho?) Stojí tě ten pěkný pocit moc peněz? Zhruba jsou náklady jen na jeden závod do vrchu, když nepo- čítám auto, pět tisíc. Za první místo je odměna 500 Kčs. Kradeš nebo šmelíš auta, abys na to měl? Půjčuji si. Splatím jedno auto a už chci lepší. Tak to starý prod ám a dopůjčím si na nový. Furt mám dluhy. Chtělo by to nějaký- ho manažera, který by se staral, komu a za kolik budu vozit reklamu na svým závoďáků. To tvoje čtvrté místo v obou disciplínách ve třídě „A“ je cennější ještě o to, že jsi začátek sezóny jel se slab- ším vozem ve třídě „N“... Ten mi totiž před havířovským okruhem vypověděl službu. A tak jsem koupil nový vůz stejné znač- ky SUZUKI-SWIFT, závodě upraven ý v Belgii do skupiny „A“. Ve stejné době jsem si k tomu autu pořídil i super holku. A člověče, ta holka má pro mě stejnou cenu jako to auto! A jaké to bylo přesednutí do silnější třídy? To nechtěj ani povídat... Jo, ale ty se ptáš na auto... (smích). Obrovský příjemné překvapení. V závodu mistrovství republiky do vrchu s mezinárodní účastí v Ústí nad Orlicí jsem v silné konkurenci skončil hned na nečekan é třetí místo. Potom přišel v létě další závod do vrchu v krásné přírodě okolo Dobšiné u Popradu na velice rychlé trati, kterou mám rád, i když jsem se tam už málem viděl v korunách stromů pod srázem. Tam jsem skončil druhý. To pro mě byla bomba. A pak uprostřed léta jsem na mosteckém autodromu v opravdu narvaném závodě obsadil „jen“ páté místo, ale zase nechal za sebou několikanásobn é mistry republiky a reprezentanty jako Tomáška, Bolda a třeba i Kvajzara. Ä co auto, šlapalo? No jo i ne. Když byl ve dnech 1. až 2. srpna vypsán na autodromu Most při prvním závodu taha čů v Československu doplňkový závod automobilů bez rozdílu tříd do objemu 1600 ccm, tak jsem se svojí třináctistovkovou suzukou dojel druhý. Ale jen tak tak, protože poslední kolo a půl jsem doplachtil na prázdném předním kole. A navíc se mi i vysypal pár metrů před cílem diferenci ál. Ale musím to zaklepat - náskok, který jsem si před jezdcem za mnou vytvořil, na udržení pozice stačil. A co smůla v téhle sezóně? Přišla na předposledním závodu do vrchu 27. září v Bratislavě, kdy jsem na kopci Baba lehce zav áhal při řazení a řadil natřikrát. No a tak mě o 4 desetiny sekundy předstihl švýcarský jezdec Fink jezdící s naší licencí. Tím mi uteklo vlastně o pouhé dva body celkov é třetí pořadí v závodech do vrchu. Ty dva body jsem pak neurval ani na začátku října v Berouně a tak mě to 4. místo zůstalo. Kdyby se ti v Berouně zjevil černočerný ďábel a slíbil ti vítězství a o příčku lepší vý- sledek v celkové kvalifikaci, co by jsi mu byl ochoten kvůli tomu upsat, obětovat? Nic, ani půl volantu, ani kousek sebe, nikoho, protože to už by nebylo moje vítězství, ale ví- tězství nikoho a k ničemu. Já to chci dokázat sám, jinak to nemá pro mě ani takovouhle cenu. A ukázal přitom na zbytek nedopit é koly. No a chtěje pak s ním, dělat senzační rozhovor... Josef Formánek Foto: archiv

 

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group