ikoktejl

Tenkrát na západě

TEXT A FOTO: JANA KOLLEROVÁ

 

Přepadení, přestřelky, kankán, whisky, kaktusy a neustálý boj šerifů proti desperátům. Tradiční ikony amerických westernů si nemusíte vychutnávat až za oceánem, stačí se vydat na jih staré dobré Evropy.

Casy, kdy se příběhy z Divokého západu natáčely ve vířícím prachu surrealistické vyprahlé krajiny v jihošpanělském Tabernas jako na běžícím páse, už odvál vítr. Poušť, která upsala svoji duši stříbrnému plátnu, však zůstala a s ní i filmové kulisy. Velká jména jako Clint Eastwood, Yul Brynner či Franco Nero mají svůj chodník slávy vyrytý přímo do místního nepokojného písku. Stojíte uprostřed Divokého západu zmrazeného v časoprostoru s prachem v očích a pískem skřípajícím mezi zuby a netušíte, ze které strany se spustí palba z koltů zavěšených proklatě nízko.

Také jste jako děti s napětím v očích a narůstajícím adrenalinem v krvi sledovali rozuzlení Návratu sedmi statečných? Běhal vám mráz po zádech, když Charles Bronson vytáhl svoji harmoniku a zahrál kvílivé tóny, které nevěstily nic dobrého? Potom jste na správní adrese. K tomu, abyste měli Divoký západ na dosah ruky, však nepotřebujete americké vízum ani stroj času, který by vás přenesl o 200 let zpět do minulosti. Potom, co začátkem 50. let minulého století umístili filmaři francouzského filmu Oko za oko většinu scén do prostředí exotické Almerie na jihu Španělska, začal tuto oblast filmový průmysl vyhledávat mnohem častěji. Unikátní krajina v Tabernas, dnes chráněná státem, se podobá skutečnému americkému jihozápadu natolik, že učarovala nejen evropským, ale i americkým studiím.

 

ko1106_spanelsko_western_shutterstock_72988051

ŠPANĚLSKÝ HOLLYWOOD

Během krátké chvíle vyrostla mezi Sierra de los Filabres a Sierra de Alhamilla tři filmová městečka: Fort Bravo, Mini Hollywood a Western Leone. Roční srážky zde dosahují při 3000 slunečních hodinách a průměrné celoroční teplotě 20 °C pouhých 24 cm za rok. Pověstné fráze „klapka, akce, stop“ se proto mohly díky ideálním podmínkám ozývat mezi kaňony porostlými kaktusy po celý rok.

Nejvíce autentickou kopií amerického Západu je určitě nejstarší a určitě i nejzaprášenější pevnost Fort Bravo, kterou postavili v 60. letech. Evropští filmaři vyprodukovali mezi lety 1960 a 1975 takřka 600 westernů, které však kritici buď úplně roznesli na kopytech, nebo radši ignorovali. Díky jejich italskému původu se jim začalo přezdívat spaghetti western. Evropští diváci však byli smířlivější, své hrdiny milovali a filmy, často více komediální než seriózní, hltali bez vážnějších výhrad. Šanci tu navíc dostala celá plejáda amerických herců, kteří se nedokázali prosadit ve své vlastní zemi. Někteří herci, jako například Giuliano Gemma či Franco Nero, začali v tomto žánru svoji hvězdnou kariéru.

Filmové exteriéry nezapomněly ani na mexickou vesnici či indiánský tábor. I z toho důvodu sem zřejmě zamířil Sergio Leone. S pouhými 200 tisíci dolary a záměrem natočit westernovou verzi samurajského eposu Yojimbo slavného režiséra Akira Kurosawy zřejmě vzbudil mezi svými kolegy jen kroucení hlavou. Nicméně mix Clinta Eastwooda v hlavní roli, kameramana Massima Dallamana a skladatele Ennia Morriconeho mu přinesl hvězdný úspěch a celá série filmů Pro hrst dolarů, Pro pár dolarů navíc a Hodný, zlý a ošklivý se stala kultovními. Úspěch dolarové trilogie inspiroval filmaře investovat mnohem větší částky v Tabernas a zajistil tak oblasti živobytí na dlouhá léta dopředu. Navíc i po opadnutí zájmu o tento žánr lokalita fungovala dál, jen se tu místo kovbojů proháněl Indiana Jones či hvězdy televizních reklam. Více než padesátiletá historie činí z Fort Bravo jednu z nejstarších filmařských lokací vůbec.

 

ko1106_spanelsko_western_profimedia-0039394030

NATÁČENÍ JAKO DOVOLENÁ

Necelých pět kilometrů vzdálený Mini Hollywood sám sebe sice prezentuje jako nejstarší z lokací, na první pohled to tak ale vůbec nevypadá. Nové nátěry, bezchybné detaily, moderní atrakce pro děti, zkrátka dokonalá komerce. Navíc je jeho součástí zoo, kaktusové zahrady, restaurace a program vyplňují kulturní vložky s přestřelkami v salonech i na ulicích. Poslední z osad, Western Leone, pojmenovaná po slavném režisérovi, se pak s předchozími jmenovanými nedá moc srovnávat. Zaostává úplně ve všem – v rozloze i počtu a umístění domů. Nicméně filmaři jsou schopni vykouzlit mnoho triků, díky nimž vypadají skromné kulisy v objektivu kamery jako vířící středisko amerického Západu.

Tabernas není zdaleka jedinou jihošpanělskou lokalitou známou z filmů. Jako nesmírně fotogenická se ukázala celá provincie v trojúhelníku mezi Granadou, Almerií a Murcií. Krajina je v této oblasti tak rozmanitá, že by se zde našel vhodný exteriér pro téměř každý film. Dokázala být chvíli Egyptem, kterému vládla v roli Kleopatry Elizabeth Taylor. Točil se zde Barbar Conan či Šílený Max, Lawrence z Arábie, Vesmírná odysea i bondovka Nikdy neříkej nikdy. Mělo to i jinou příčinu než dokonalé filmové prostředí. Na jihu Španělska se totiž herci oprávněně mohli cítit jako na exotické dovolené, a pohostinné a pohodlné prostředí jim poskytovalo luxus, na jaký byli zvyklí z domova.

To už se ale za vámi s vrzavým zvukem zavřou dveře baru. Chvíli je ještě z dálky slyšet dusot kopyt koní, na nichž uhání se svým lupem bandité z nedaleké banky. Poslední klapka tu sice padla už před několika lety, ale co na tom? Ateliéry ještě stále vynášejí pár dolarů navíc.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group