ikoktejl

Dřevěná detektivka

TEXT: MICHAL DVOŘÁK

Bývaly doby, kdy lesy pokrývaly celou polovinu pozemské souše. Pak si začal člověk přetvářet krajinu k obrazu svému a plocha lesů klesla na třicet procent. I to je poměrně vysoké číslo, ovšem lesů v některých částech světa kvůli masivní či nelegální těžbě valem ubývá. Například Jižní Amerika přišla v poslední dekádě o čtyři miliony hektarů lesa, Afrika pak o 3,4 milionů hektarů. Vědci z univerzity v Rochestru, stát New York, odhadli, že lidem se podaří zcela vykácet tropické deštné pralesy do poloviny 21. století. S nimi nenávratně zmizí i tisíce rostlinných a živočišných druhů.

Je vůbec možné tento trend zastavit? Vždyť se týká převážně chudších států, pro které je dřevo snadno zpeněžitelnou surovinou. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se ale v posledních deseti letech podařil malý zázrak a tempo odlesňování se zpomalilo, a to hlavně díky úsilí některých asijských států, které sice dřevo těží dál, zároveň ale vykácené plochy rozsáhle zalesňují. Jak ale varuje koordinátorka FAO Mette Loyche Wilkieová, velké zalesňovací programy v Číně, Indii a Vietnamu v roce 2012 skončí: „Je proto třeba zavést trvalá opatření, aby se míra odlesňování snížila. Jinak hrozí nebezpečí, že se rychle vrátíme k vysokému tempu odlesňování naší planety.“

DOJDE DŘEVO EVROPĚ?

 

Problémy, s jakými se potýká Jižní Amerika či Afrika, zatím Evropě, zdá se, nehrozí. Rozloha zalesněných ploch se na Starém kontinentě v posledních letech pomalu rozšiřovala na dnešních 45 procent z celkového území. Poptávka po dřevu přitom v Evropě stále roste, a to dokonce tak, že podle odhadů FAO by se v roce 2020 mohlo Evropské unii nedostávat skoro půl miliardy krychlových metrů dřeva. Státy i dřevařské společnosti se tak snaží dělat vše pro to, aby se mohl evropský hlad po dřevě uspokojovat i v příštích letech. A nejde pouze o zalesňování. Hledají se například stále nové cesty pro efektivnější těžbu. Proč se z lesa odvážejí pouze kmeny, zatímco větve a vrcholky stromů se pálí přímo na místě? Zpracování tohoto dřevního „odpadu“ by mohlo dodat každý rok 50 milionů metrů krychlových suroviny. Příkladem efektivní těžby může být pomyslný systém Francouzských Alp, kde se lesní reliéf převádí do digitální podoby a počítač pak volí optimální způsoby těžby a dopravy strojů do jednotlivých lokalit.

Na druhém konci tohoto dřevařského řetězce je pak židle s uraženou nohou, stůl, který se už nelíbí, nebo bouda, z níž už Haryk vyrostl. Zde se otevírá obrovský prostor pro recyklaci dřevěných výrobků, která by mohla Evropě přinést až 39 milionů metrů krychlových dřevní hmoty. Například v Itálii jsou za sběr a třídění dřeva odpovědné obce a provincie, přičemž dvě třetiny recyklovaného dřeva následně využije italský průmysl na výrobu dřevotřískových desek, buničiny a energie.

DETEKTIVOVÉ V AKCI

Snahy států by ale mohly přijít vniveč, kdyby na jednotlivých programech k udržitelnému lesnímu hospodářství nespolupracovaly také velké společnosti, které se dřevem pracují. Například výrobce nábytku IKEA spotřebuje každý rok třináct milionů kubických metrů dřeva, což představuje skoro čtvrt milionu plně naložených dřevařských kamionů. „S množstvím roste i zodpovědnost. Tím, že jsme velcí a operujeme v mnoha zemích, můžeme také ovlivňovat dřevařský trh v zemích, kde své zdroje získáváme,“ říká Anders Hildeman, který pro IKEA pracuje jako expert na lesní hospodářství, „Můžeme tak přispívat k lepšímu hospodaření v lesích.“ Právě IKEA staví svou image mimo jiné i na zodpovědném přístupu k životnímu prostředí. Každý dodavatel dřeva, který by chtěl s touto nadnárodní společností spolupracovat, se musí připravit na přísné podmínky. Pro IKEA pracuje šestnáct specialistů, takzvaných detektivů dřeva, kteří vyrážejí přímo do lesů a zkoumají nejen kvalitu dřeva, ale také to, jakým způsobem je těžené nebo zda těžba nenarušuje místní ekosystém. Tímto hustým sítem tak nemají šanci propadnout stromy, které by pocházely z nešetrné či dokonce nelegální těžby. U každého stromu lze naopak zpětně dohledat, z které země, regionu a lokality pochází.

KDO MÁ RUCE, SÁZÍ

Wabi Daněk v písni Stromy z roku 1984 marně hledá les. „Prý snad na Moravě nebo u Semil podle tajné zprávy ještě kousek lesa zbyl…“ Černé vize trampů se naštěstí nenaplnily a do tuzemských lesů mohou utíkat i dnes. Společnost Lesy ČR loni zvýšila počet vysazených stromků na 60 milionů kusů, zatímco objem těžby se nezměnil. Na obnově našich lesů se ale (mnohdy ve velkém) podílejí i soukromé subjekty a občanská sdružení. Příkladem může být vánoční kampaň, v níž se právě opět IKEA zavázala, že za každý prodaný vánoční stromek zajistí výsadbu nového ve vybraných oblastech Čech a Moravy. V květnu pak spojila síly s organizací Čmelák – Společnost přátel přírody a vysadila téměř 4500 stromků v oblastech Nového pralesa na Ještědském hřebeni, osady Borová Krčma u Svitav a na jižní Moravě v oblasti Kosenka. Lidé ze sdružení Čmelák budou dále pokračovat ve výsadbě zbývajících 21 000 stromků, aby se loňskému předvánočnímu slibu dostálo.

Dřevě

Detektivka

 

TEXT: Michal Dvořák

 

B

ývaly doby, kdy lesy pokrývaly celou polovinu pozemské souše. Pak si začal člověk přetvářet krajinu k obrazu svému a plocha lesů klesla na třicet procent. I to je poměrně vysoké číslo, ovšem lesů v některých částech světa kvůli masivní či nelegální těžbě valem ubývá. Například Jižní Amerika přišla v poslední dekádě o čtyři miliony hektarů lesa, Afrika pak o 3,4 milionů hektarů. Vědci z  univerzity v Rochestru, stát New York, odhadli, že lidem se podaří zcela vykácet tropické deštné pralesy do poloviny 21. století. S nimi nenávratně zmizí i tisíce rostlinných a živočišných druhů.

Je vůbec možné tento trend zastavit? Vždyť se týká převážně chudších států, pro které je dřevo snadno zpeněžitelnou surovinou. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se ale v posledních deseti letech podařil malý zázrak a tempo odlesňování se zpomalilo, a to hlavně díky úsilí některých asijských států, které sice dřevo těží dál, zároveň ale vykácené plochy rozsáhle zalesňují. Jak ale varuje koordinátorka FAO Mette Loyche Wilkieová, velké zalesňovací programy v Číně, Indii a Vietnamu v roce 2012 skončí: „Je proto třeba zavést trvalá opatření, aby se míra odlesňování snížila. Jinak hrozí nebezpečí, že se rychle vrátíme k vysokému tempu odlesňování naší planety.“

Dojde dřevo Evropě?

Problémy, s jakými se potýká Jižní Amerika či Afrika, zatím Evropě, zdá se, nehrozí. Rozloha zalesněných ploch se na Starém kontinentě v posledních letech pomalu rozšiřovala na dnešních 45 procent z celkového území. Poptávka po dřevu přitom v Evropě stále roste, a to dokonce tak, že podle odhadů FAO by se v roce 2020 mohlo Evropské unii nedostávat skoro půl miliardy krychlových metrů dřeva. Státy i dřevařské společnosti se tak snaží dělat vše pro to, aby se mohl evropský hlad po dřevě uspokojovat i v příštích letech. A nejde pouze o zalesňování. Hledají se například stále nové cesty pro efektivnější těžbu. Proč se z lesa odvážejí pouze kmeny, zatímco větve a vrcholky stromů se pálí přímo na místě? Zpracování tohoto dřevního „odpadu“ by mohlo dodat každý rok 50 milionů metrů krychlových suroviny. Příkladem efektivní těžby může být pomyslný systém Francouzských Alp, kde se lesní reliéf převádí do digitální podoby a počítač pak volí optimální způsoby těžby a dopravy strojů do jednotlivých lokalit.

Na druhém konci tohoto dřevařského řetězce je pak židle s uraženou nohou, stůl, který se už nelíbí, nebo bouda, z níž už Haryk vyrostl. Zde se otevírá obrovský prostor pro recyklaci dřevěných výrobků, která by mohla Evropě přinést až 39 milionů metrů krychlových dřevní hmoty. Například v Itálii jsou za sběr a třídění dřeva odpovědné obce a provincie, přičemž dvě třetiny recyklovaného dřeva následně využije italský průmysl na výrobu dřevotřískových desek, buničiny a energie.

Detektivové v akci

Snahy států by ale mohly přijít vniveč, kdyby na jednotlivých programech k udržitelnému lesnímu hospodářství nespolupracovaly také velké společnosti, které se dřevem pracují. Například výrobce nábytku IKEA spotřebuje každý rok třináct milionů kubických metrů dřeva, což představuje skoro čtvrt milionu plně naložených dřevařských kamionů. „S množstvím roste i zodpovědnost. Tím, že jsme velcí a operujeme v mnoha zemích, můžeme také ovlivňovat dřevařský trh v zemích, kde své zdroje získáváme,“ říká Anders Hildeman, který pro IKEA pracuje jako expert na lesní hospodářství, „Můžeme tak přispívat k lepšímu hospodaření v lesích.“ Právě IKEA staví svou image mimo jiné i na zodpovědném přístupu k životnímu prostředí. Každý dodavatel dřeva, který by chtěl s touto nadnárodní společností spolupracovat, se musí připravit na přísné podmínky. Pro IKEA pracuje šestnáct specialistů, takzvaných detektivů dřeva, kteří vyrážejí přímo do lesů a zkoumají nejen kvalitu dřeva, ale také to, jakým způsobem je těžené nebo zda těžba nenarušuje místní ekosystém. Tímto hustým sítem tak nemají šanci propadnout stromy, které by pocházely z nešetrné či dokonce nelegální těžby. U každého stromu lze naopak zpětně dohledat, z které země, regionu a lokality pochází.

Kdo má ruce, sází

Wabi Daněk v písni Stromy z roku 1984 marně hledá les. „Prý snad na Moravě nebo u Semil podle tajné zprávy ještě kousek lesa zbyl…“ Černé vize trampů se naštěstí nenaplnily a do tuzemských lesů mohou utíkat i dnes. Společnost Lesy ČR loni zvýšila počet vysazených stromků na 60 milionů kusů, zatímco objem těžby se nezměnil. Na obnově našich lesů se ale (mnohdy ve velkém) podílejí i soukromé subjekty a občanská sdružení. Příkladem může být vánoční kampaň, v níž se právě opět IKEA zavázala, že za každý prodaný vánoční stromek zajistí výsadbu nového ve vybraných oblastech Čech a Moravy. V květnu pak spojila síly s organizací Čmelák – Společnost přátel přírody a vysadila téměř 4500 stromků v oblastech Nového pralesa na Ještědském hřebeni, osady Borová Krčma u Svitav a na jižní Moravě v oblasti Kosenka. Lidé ze sdružení Čmelák budou dále pokračovat ve výsadbě zbývajících 21 000 stromků, aby se loňskému předvánočnímu slibu dostálo.
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group