ikoktejl

Pouť za zjevením

TEXT A FOTO: TOMÁŠ NÍDR

Nádvoří před bazilikou Panny Marie Guadalupské je pořádně našlápnuté. Právě po osmi dnech dorazili poutníci, aby se na nejdůležitějším religiózním místě Mexika poklonili národní patronce.

Nekonečné zástupy venkovanů kráčí za standartou, která nese jméno jejich vesnice, a z balkonu moderního svatostánku, který připomíná šapitó, jim neúnavně mává jejich biskup. I takováto akce má svého roztleskávače, jehož hlas ze zvukových aparatur věřící vybízí k větší aktivitě: „Zamávejte panu biskupovi, ať ví, že tu jste. Tančete! Křičte! Dělejte, co chcete, ale ukažte se!“ A do mikrofonu skanduje jak na předvolebním mítinku: „Se ve, se siente, María está presente.“ Tedy ve volném překladu: „Je to vidět, je to cítit. Marie tady je s námi.“ Nejslavnější panna světové historie je v mexickém životě stále přítomna. Téměř od počátku španělské kolonizace bývalé aztécké říše. Zjevila se v roce 1531, jen osm let potom, co si Hernán Cortés překvapivě rychle podmanil mocnou civilizaci.

ko1306 mexiko dl

PORTRÉT NA ZÁSTĚŘE

Na kopečku Tepeyac několik desítek metrů nad bazilikou stojí kaplička, v jejímž interiéru se na zdech odvíjí jak na komiksovém stripu příběh objevení mexické ochránkyně. Indiánský křesťan Juan Diego si krátil cestu na mši přes tuto vyvýšeninu, když uslyšel, že ho někdo volá. Běžel nahoru, kde ho ohromila záře. Spatřil zhruba patnáctiletou dívku, která vypadala jako aztécká princezna a mluvila k němu jazykem nahuatl. On v ní poznal Pannu Marii, která ho požádala, aby předal vzkaz biskupovi Juanovi de Zumárragovi o tom, že si na místě zjevení přeje mít vybudován kostel. Podle záznamů legendy sepsaných o více než století později mu mimojiné řekla: „Dám lidem všechnu svou lásku, všechen svůj soucit, svoji pomoc a ochranu. Jsem vaše milosrdná matka, milosrdná matka těch, kteří společně žijí v této zemi.“ Jenže církevní činovník prostému indiánovi nevěřil. A to ani, když přišel s tím, že se mu zjevila podruhé. De Zumárraga žádal důkaz a světice mu ho poskytla. Při třetím setkání s Juanem Diegem mu poručila, aby do své tilmy (látka z kaktusových vláken, která tehdy sloužila lidem jako zástěra nebo přehoz) natrhal květiny. Nebyly to květiny jen tak nějaké obyčejné, ale kastilské růže, které v kolonii nerostly. Když zvěstovatel radostné noviny před biskupa předstoupil, růže se mu rozsypaly a na tilmě se ukázala podobizna bohorodičky, před kterou nevěřící Tomáš v kněžském rouše padl na kolena a s výstavbou svatostánku na požadované lokalitě neváhal.

SVĚTEC, KTERÝ MOŽNÁ NEEXISTOVAL

Ateista se však na zázrak dívá skepticky. Spíše za zjevením vidí obratný marketingový trik církve, která potřebovala urychlit evangelizaci nově získaného území. Podezření vzbuzuje samotný Juan Diego, který byl v roce 2002 kanonizován a prohlášen za patrona domorodého obyvatelstva. Ale co když vůbec neexistoval? První psané vylíčení jeho setkání s Kristovou matkou se objevuje až 120 let potom, co se údajně odehrálo. Juan de Zumárraga, který je bezpochyby historickou postavou, se ve své obsáhlé korespondenci o zvěstovateli nijak nezmiňuje. Ale Vatikán si pevně stojí za svým, což dokázal tím, že z baziliky v 90. letech vyhodil opata, který Juana Diega označil za symbol, nikoliv člověka z masa a kostí. Když debaty na toto téma nabíraly na ostrosti, objevil se zničehonic v roce 1995 Codex Escalada (pouze jeden list pergamenu), datovaný do poloviny 16. století a o Juanu Diegovi obšírně vypráví. Spousta vědců ho vidí asi stejně důvěryhodný, jako známý českých podvrh staroslovanských eposů Rukopisu královedvorského a zelenohorského. Církev si při své globální expanzi vždy uměla přivlastnit dávné zvyky a svatá místa pohanů a obléci je do katolického hávu. Jako šampion synkretismu si stejně počínala i v Novém světě. Jistě není náhoda, že se Panna zjevila zrovna v místech, kde Aztékové uctívali bohyni Tonantzin, která měla vedle jiného na starosti ochranu rodiček. Obraz je sice vyvedený v evropské tradici, ale se znaky důležitými pro indiány (například modrý plášť, určený v jejich kultuře jen bohům). Ale hlavně, Marie Guadalupská má snědou pleť a zešikmené oči, takže ji jako svoji mohli noví poddaní zaoceánského krále přijmout spíše než růžolící bělošku.

ko1306 mexiko dl 1

 

TÁBOR PŘED BAZILIKOU

Ale ať už to byl zázrak, nebo evangelizační finta kléru, zafungovalo to skvěle. Mexiko je dnes jednou z nejkatoličtějších zemí planety a Virgen María de Guadalupe je národním symbolem. Například na počátku 19. století si ji bojovníci za nezávislost, které mimochodem v počátcích vedli nemajetní kněží, dali na zástavu, stejně jako Zapata a další levicoví revolucionáři o století později. Není důležitá jen pro tuto republiku. Onen obraz se stal ikonou západní polokoule. A tak není divu, že Vatikán Pannu Marii Guadalupskou prohlásil za ochranitelku celé Ameriky. Její popularitu církev nadále schopně marketingově využívá v prosazování svých názorů. Například velký odpůrce interrupcí papež Jan Pavel II. z ní učinil ochránkyni nenarozených dětí. Paradoxní je, že právě mexická metropole je jedno z mála míst Latinské Ameriky, kde lze legálně provádět potraty. Láska k této neposkvrněné ženě je na nádvoří před bazilikou hmatatelná. Každá vesnice si udělala transparenty, na kterých figuruje její portrét. Ptám se několika občanů z Querétara, proč pouť podnikli, ale většinou se na mě dívají nechápavě. Dělali to tak přece už naši rodiče a prarodiče, dělá se to k uctění Panny odjakživa. Tak proč se tázat.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group