Archiv vydání magazínu Koktejl

Pohled na La Paz v několika patrech nad sebou. Tyto domy tvoří celé ulice a čtvrtě svých mrtvých obyvatel. Stejně jako ve městě živých, platí i pro mrtvé sociální rozdíly. Jsou tu čtvrtě chudých, pohřbených v jednoduchých "činžácích", i čtvrtě pro bohaté. To je ale jediné srovnání, které obě "města" snesou. Neuvěřitelná pečlivost, s jakou je tady udržována čistota a pořádek oproti živému La Pazu, bije do očí. Místo všudypřítomného pachu fekálií a splašků tu voní květiny, vadnoucí i v nejvyšších patrech mrtvých činžáků, kam je stařeny vynášejí po vysokých žebřících.

ACHACACHI

Cestu z La Pazu do Achacachi lemují nejvyšší hřebeny bolivijských And. Jejich vrcholy se třpytí na obzoru jako gigantický náhrdelník ze zářivě bílých zubů.

Achacachi leží na pusté planině a navíc v nadmořské výšce 3800 metrů. Ovšem najít ubytování tu není nijak snadné. V jedné z nevábných uliček u hlavního náměstí objevujeme stavení s omšelým nápisem "Alojamiento Hoyotano" a téměř násilím si vynucujeme ubytování. Získáváme dva pokoje v kamenném přístavku, což je na zdejší poměry slušný standard. Asi patnáct Bolivijců obývá společnou místnost bez okna. Spí na zemi zabalení do pestrobarevných přikrývek.

SORATA

Uličky v Soratě jsou úzké a křivolaké, mnohde jsou v prudkém kopci jen schody. Toto město neustále osidlují lidé z Altiplana, kteří sem přicházejí za snazším živobytím. Tržiště je přecpáno trhovkyněmi - je jich tu víc než kupujících. Všechno zboží mají rozloženo po zemi: maso, ovoce, zeleninu, sýry, sušené ryby, živé slepice, klobouky, hromady obnošeného oblečení, mýdla, láhve coca-coly... U báby kupujeme tradiční café a api - sladký, horký a hustý nápoj z kukuřice. Na náměstí právě probíhá kampaň za odstranění negramotnosti, která je v Bolívii katastrofální. V altánku v parku jsou shromážděni představitelé města a oblastní funkcionáři. Pateticky předvádějí okolostojícímu davu své umění číst. Svoji znalost písma demonstrují také žáci místních škol. Stojí seřazeni ve školních uniformách, s vlajkami a transparenty. Indiánky na tržišti se však o projevy příliš nezajímají - některé umějí stěží španělsky. Nejrozšířenějším jazykem je tu kečuánština nebo aymarština.
březen 1999