ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

ODSTRANIT DIKTÁTORA

Léto 1941. Nacistická armáda proniká každým dnem hlouběji do nitra Sovětského svazu. Velení Rudé armády nevylučuje, že padne i Moskva. Sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin je vývojem na frontách znepokojen. V sobotu 5. července 1941 v pozdních nočních hodinách pozval do své pracovny v Kremlu šéfa sovětské Státní bezpečnosti Lavrentije Pavloviče Beriju. Stalin mu přikazuje, aby zřídil oddělení pro zvláštní úkoly. Jeho prvním náčelníkem se stal generál NKVD Pavel Antalovič Sudoplatov.


STALINŮV PŘÍKAZ: ZABIJTE HITLERA!

Generál Sudoplatov dostává od Stalina také hned první příkaz. Jestliže se nacistům podaří obsadit Moskvu, mají pracovníci oddělení provést atentát na Adolfa Hitlera. Stalin byl totiž přesvědčen, že Hitler bude, tak jako to chtěl již francouzský císař Napoleon, sledovat přehlídku svých vítězných vojsk na náměstí před Kremlem.

K atentátu však nikdy nedošlo. Sudoplatovovy přípravy byly zbytečné. Jen několik kilometrů před Moskvou byla nacistická vojska zastavena...

Sovětský diktátor se však plánu uskutečnit atentát na vůdce nacistického Německa nevzdal. Ve druhé polovině června roku 1942 obdržela sovětská zpravodajská služba informace, že Němci začali nedaleko ukrajinského města Vinici stavět Hitlerův hlavní stan, který měl krycí označení "Verwolf". Podle získaných informací se měl v nejbližších dnech Hitler osobně přesvědčit o průběhu stavebních prací.

V červenci 1942 Adolf Hitler do svého nového hlavního stanu skutečně přijel. K atentátu však opět nedošlo. Sovětské komando, které jej mělo spáchat, nebylo včas připraveno. Chyběly přesnější údaje o situaci v Hitlerově ukrajinském hlavním stanu. Komando je získalo až několik dnů před Hitlerovým příjezdem do Vinice od zajatého německého leteckého důstojníka. To však již bylo pozdě...

Generál Sudoplatov měl trpělivost. Věděl, že dříve nebo později Hitler do svého hlavního stanu na Ukrajině opět přijede. A přijel. Ale až 19. února 1943. Necelý měsíc zůstal na Ukrajině a 13. března 1943 odjel živ a zdráv do Berlína. Sověti opět nepočítali s tak časným Hitlerovým odjezdem. Skupina atentátníků vedená Hrdinou Sovětského svazu Dimitrijem Medvěděvem se probila do okolí Vinice teprve na podzim roku 1943, ale Hitler se tam již nikdy neobjevil.

Stalin však stále ještě na atentátu trval. A Sudoplatov měl nový nápad. Německého kancléře měl odstranit Igor Miklašovský.

Člen Sudoplatovova oddělení Miklašovský přeběhl v prosinci 1941 k Němcům. Jeho úkolem tehdy bylo zavraždit známého ruského herce Vsevoloda Blumenthal-Tamarina, který v nacistických propagandistických vysíláních vyzýval vojáky Rudé armády k dezerci.

Ale dříve, než mohl Miklašovský svůj úkol splnit, dostal z Moskvy nový rozkaz. Měl se pokusit za pomoci známé německé filmové herečky ruského původu Olgy Konstantinovny Čechové dostat do blízkosti Hitlera a zabít ho pomocí bomby.

Olga Čechová emigrovala z Ruska do Německa v roce 1921. Brzy se stala jednou z předních hereček německého filmu a jedním z jejích velkých ctitelů byl také říšský maršál Hermann Göring. Kdy přesně začala Čechová pracovat pro sovětskou špionáž se neví. Podle generála Sudoplatova ji řídil osobně jeho šéf Lavrentij Berija, který si jejích informací vysoce cenil.

Čas utíkal a Sudoplatov se nemohl Berijovi a Stalinovi pochlubit žádným větším úspěchem. A pak · pak nastal náhlý zvrat. Koncem roku 1943 odvolal J. V. Stalin svůj příkaz k atentátu na Adolfa Hitlera. Lidový komisař Státní bezpečnosti Vsevolod Merkurov, kterého si Stalin pozval na svou daču u Kuncova nedaleko Moskvy, aby mu tlumočil své rozhodnutí, byl sice situací překvapen, ale neodvážil se Stalina zeptat, co ho vedlo k zastavení akce, která zatím probíhala úspěšně. Otázka padla mnohem později, v roce 1944, kdy byl Merkurov společně se Sudoplatovem opět u Stalina.

Stalinova úvaha byla jednoduchá. Kdyby byl Adolf Hitler mrtev, byla by odstraněna hlavní překážka k uzavření separátního míru mezi Německem a západními velmocemi. Moci by se v Berlíně pravděpodobně uchopil Hermann Göring nebo skupina generálů. Stalin se obával, že s nimi by se západ mohl dohodnout a dokonce zaútočit proti Sovětskému svazu.

A co se stalo s Igorem Miklašovským, mužem, který měl zavraždit Hitlera? Z Moskvy dostal příkaz, aby splnil svůj původní úkol · odstranit svého strýce Blumenthal-Tamarina. Úkol provedl. Poté, co ho splnil, se mu podařilo probít do Francie a zapojit se do francouzského hnutí odporu. V roce 1947 se vrátil do Moskvy, kde byl vyznamenán Řádem rudého praporu...

HITLERŮV PŘÍKAZ: ZABIJTE STALINA!

Zámek Fuschl v rakouských Alpách. Začátek listopadu 1944. Kolem poledního přijíždí několik černých mercedesů se vzácnými hosty. Jedním z nich je Walter Schellenberg, šéf zpravodajské služby nacistického Sicherheitsdienstu (SD).

Odpoledne přijel na zámek nejdůležitější host · Joachim von Ribbentrop, ministr zahraničních věcí Třetí říše.


nacistický ministr zahraničních věcí Joachim von Ribbentrop uvažoval o atentátu na Stalina již při své návštěvě Moskvy v roce 1939

Hlavní slovo má šéf nacistické diplomacie. Informuje Schellenberga, že vůdce dal souhlas k přísně tajné akci. Jsou do ní zasvěceni pouze říšský vůdce SS Heinrich Himmler a Hitlerova "šedá eminence" Martin Bormann.

Von Ribbentrop předložil Schellenbergovi fantastický plán. Adolf Hitler pozve k mírovým jednáním sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. Když pak k jednáním dojde, bude Stalin zastřelen plnícím perem, které bude hlavní revolveru, jímž atentátník nemůže kulkami běžného kalibru na vzdálenost šesti až osmi metrů minout cíl.

Walter Schellenberg se navenek tvářil vážně, ale v duchu se smál. "Nevím, proč by měl Stalin nyní, když ustupujeme na všech frontách, s námi jednat o uzavření míru," prohlásil suše.

Nacistický ministr zahraničí však trval na tom, aby Schellenberg připravil vše k uskutečnění úkolu. Ten ale věděl, že Hitlerův plán zavraždit Stalina při mírových jednáních bude zřejmě stejně neúspěšný jako jím organizovaný pokus sovětského diktátora zastřelit. O atentát na Stalina se měli pokusit před dvěma měsíci jeho dva ruští agenti...

V noci ze 4. na 5. září 1944 přistál na poli nedaleko města Rževa, asi dvě stě kilometrů západně od Moskvy německý vojenský letoun, který měl vysadit motorku a dva bývalé důstojníky Rudé armády, kteří byli v zajetí naverbováni do služeb Schellenbergovy zpravodajské služby: Petra Šila a Lydii Adamčikovou-Šilovou. Byli vybaveni padělanými dokumenty, podle nichž šlo o důstojníky protišpionážního oddělení Rudé armády Smerž u 1. baltického frontu majora Petra Ivanoviče Tavrina a podporučici Lydii Šilovou. Německému letadlu, které oba dopravilo na sovětské území, se však nepodařilo z rozbahněného pole znovu vzlétnout. Zanedlouho bylo obklíčeno a oba nacističtí agenti zajati.

Při prohlídce dokumentů nalezených u zatčených se zjistilo, že jde o padělky. Petr Šilo a Lydie Adamčiková-Šilová byli podrobeni ostrému výslechu u generála NKVD Leonida Raichmana.

Šilo vypověděl, že se narodil v roce 1909 na Sibiři. Vystudoval geologii a několik let před vypuknutím německo-sovětské války byl zatčen a převezen do pracovního tábora na Sibiř. Odtud jej propustili, tak jako řadu jiných, když Sověti potřebovali doplnit důstojnický sbor Rudé armády. Stal se velitelem kulometné roty. V květnu 1942 byl zraněn a upadl do německého zajetí. V létě 1943 jej naverbovala německá zpravodajská služba. Prodělal výcvik za frontovou linií a o rok později dostal · jak mu bylo řečeno · zodpovědný úkol: provést atentát na Josifa Vissarionoviče Stalina.

Šila odveleli k výcviku do Rigy, kde se ho ujal Sturmbahnführer Otto Kraus. Toho Šilo požádal, aby mohl úkol provést společně se svou ženou Lydií. Kraus souhlasil. Plán byl zdánlivě jednoduchý. Přenosnou raketou, která se dala schovat do rukávu a odpálit z předloktí, zaútočit na Stalinův automobil při jeho cestě z Moskvy na daču v Kuncovu.

Sověti nyní použili Šila a jeho manželku k tomu, aby na území Sovětského svazu vylákali další nacistické agenty. Šilo se krátkovlnnou vysílačkou pravidelně hlásil u svých představených. Informoval je, že se v Moskvě dostal již do blízkosti trasy, kterou Stalin pravidelně projíždí a požadoval vyslání pomocníků, aby mohl úspěšně provést atentát. Kolik nacistických agentů se tak podařilo Sovětům zlikvidovat, není dodnes přesně známo. Ví se však, co se stalo s "atentátníky" manželi Šilovými. V roce 1952 vynesl vojenský soud rozsudek trestu smrti. Čtyřiadvacet hodin po vynesení rozsudku byli Petr Šilo a Lydie Adamčiková-

-Šilová zastřeleni...
 
Červen 1997
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group