ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

ŠVÝCARSKO NA KŘIŽOVATCE?

Nejpřesnější hodiny ve Švýcarsku jsou ty nádražní," tvrdí sami Švýcaři nikoli neprávem, když se chtějí pochlubit dokonalostí svého dopravního systému. A páteří dopravy ve Švýcarsku je právě železnice.

 


Švýcarsko

 

Oslavy se očekávají skutečně bouřlivé, neboť železnice se u Švýcarů těší velké vážnosti. Tato hornatá země totiž znemožňovala svým obyvatelům poznávat se a být spolu, alespoň dokud se nenatáhly první koleje i do zapadlých vesniček v horách. Vysoké štíty hor i zaříznutá údolí včetně nekonečného množství jezer se postaraly o to, že železniční síť o celkové délce 5000 km je velmi spletitá, plná tunelů a mostů. Železniční dopravu ve Švýcarsku provozuje jednak stát a jednak řada soukromých společností, z nichž se velmi kuriózní může zdát "Postal coach service" ­ dostavníková pošta, která vozí do malých a zapadlých vesnic hornatého kantonu Graubünden balíčky a dopisy. Všechny dopravce ale spojuje příslovečná přesnost a promyšlenost švýcarské železnice jako celku ­ od nejhlavnějších rychlíkových a mezinárodních tratí až po maličké horské dráhy na sebe jízdní řády navazují a slovo "zpoždění" jako by nikdo neznal. Zato mají všichni Švýcaři řádně prostudován systém slev a zvýhodněných jízdenek, které železnice nabízí. Mezi nejpoužívanější patří Swiss Pass.

 

GLACIER EXPRESS

Asi každý už někdy slyšel o nejznámějším švýcarském vlaku ­ Glacier Express. Vyhlídkový vlak, který spojuje St. Moritz s Zermattem, je známý jako nejpomalejší expres na světě, ovšem nevelká rychlost je tu více než vítaná ­ usazeni v pohodlných křeslech proskleného vagónu projíždíte nejkrásnějšími partiemi Alp. Glacier Express potřebuje více než sedm hodin na to, aby ujel 290 km mezi dvěma proslulými alpskými středisky. Na své cestě projede 91 tunelů a přejede 291 mostů.

Další z pravidelných železničních atrakcí je Palm express, jehož název vypovídá o trase "palmového vlaku" ­ od května do října jezdí z ledu a sněhu švýcarských hor na slunečný a italsky mluvící jih země. Cesta vede z St. Moritze do Ascony, Locarna a Lugana.Mluvíme-li o příkladné švýcarské železnici, nemůžeme se nezmínit o letecké společnosti Swissair, která má letos padesátiny. Není to ale žádná stařenka, její letecký park o průměrném stáří 6 let patří k nejlépe udržovaným v Evropě. Swissair ve spolupráci s železnicí nabízí cestovatelům službu zvanou Fly-Rail: řekněme, že končíte dovolenou a odjíždíte ze Sv. Mořice do Zürichu a odtud odlétáte domů. Pak stačí na nádraží v Mořici podat zavazadla a bez starostí se s nimi setkat až na Ruzyňském letišti.

 

MORÁLKA A MENTALITA

Předpisy se přinejmenším v německé části Švýcarska prostě dodržují.

"Připoutejte se prosím," řekl nám pan Nápravník, který pro nás přijel na letiště.

"Tady se platí asi velké pokuty, co?" zkusil jsem to.

"Nevím," řekl překvapeně.

Bylo jasné, že nikdy neměl důvod ji platit. Ostatně Čechů prý žije jen v Curychu asi čtrnáct tisíc a někteří celkem významně ovlivňují život země. Většinou se přistěhovali v roce 1968, kdy švýcarská vláda v rámci velkorysého gesta přijala všechny politické uprchlíky. Ing. Nápravník bydlí ve vilové čtvrti Ziebstrasse. Když se vrací svou Toyotou domů, už z dálky otevírá branku do podzemní garáže dálkovým ovladačem a odtud vystoupí z auta, přezuje se do papučí a vejde do domu. Vše v domě má své místo vyměřeno na milimetr přesně.

Kromě mnohokrát popisované přesnosti je ale typickou vlastností Švýcarů také svobodomyslnost. Projevuje se v problémech, které pro nás budou aktuální možná až za desetiletí. Švýcarsko je například země, kde platí pohlavní zletilost již od velmi útlého věku. Anebo jiný příklad: švýcarští církevní aktivisté předali biskupské konferenci petici se 73 000 podpisy, v níž vyzývají k odstranění celibátu v katolické církvi a k možnosti vysvěcovat ženy za kněze.

Donedávna byl Curych největším feťáckým doupětem na světě. Stříkačky tu mají vyhrazené odpadní koše a feťáci místo v těch dokonalých trolejbusech, které nikdy nejezdí pozdě, aby si mohli "šlehnout" dávku přímo mezi lidmi během jízdy. I to je Švýcarsko.

Důležité ale je, že o všem podstatném se rozhoduje v referendu. Nejenom v celostáním měřítku, ale i na vsi se musí sami rozhodovat, jestli dají přednost krytému bazénu, nové škole anebo třeba opravě kostela. Každý nese svůj díl odpovědnosti na rozhodnutí a nemůže si stěžovat, že to "ti nahoře" zase zkazili. V tomto směru je Švýcarsko se svými sto padesáti nepřerušenými lety v demokracii a míru, co se týče právního vědomí národa nedostižně před námi nejmíň na padesát let.

 

MĚSTO MĚST

Kostlivec se otočil na hlavním bulváru ženevské Mont Blanc a uštědřil kolemjdoucím na tvář i zimní bundu notnou dávku pěny po holení. Další mladí lidé v kostýmech kosmonautů, policistů a nedefinovatelných historických příšer zablokovali silnici kde podél jezera v noci září neony s těmi nejexkluzivnějšími a nejdražšími značkami na světě. Studenti se utábořili na silnici a smáli se nervózně troubícím řidičům. Uprostřed měsíce prosince prochází Ženevou kostýmový průvod připomínající nezdařené válečné tažení Savojských v roce 1602. Postupem času se vyvinul v jakousi oslavu studentské demokracie. Snad i proto se zdá, že dokonalejší město než Ženevu na světě nenajdete. Tvrdí se, že zatímco Curych je největší vesnice, Ženeva naopak nejmenší velkoměsto a něco na tom asi bude. Ženeva dokonce vyhrála první místo v soutěži o město s nejlepšími životními podmínkami na světě, jak uvádí studie o světových metropolích, kterou v Ženevě vydala mezinárodní konzultační firma CRG. Tato společnost poskytuje poradenské služby třiceti zemím a pravidelně také sestavuje žebříčky nejdražších měst. Mezi 117 jmenovanými se za Ženevou v první desítce umístily Vancouver, Vídeň, Toronto, Lucemburk, Curych, Montreal, Düsseldorf, Singapur, Auckland a Oslo. Jen tak pro zajímavost ­ Praha obsadila 69. místo.

VYNÁLEZY

jsou švýcarská libůstka. Po USA mají podle turistického průvodce Švýcaři největší počet držitelů Nobelovy ceny. Faktem zůstává, že i Einstein svá nejplodnější léta strávil ve švýcarském Bernu. Švýcarům vděčí svět mimo jiné za vynález suchého zipu, müsli, anebo čokolády. Byl to excentrik, geniální vynálezce a Švýcar Rudolf Lindt kdo jako první na světě zkonstruoval "conche" ­ stroj na mísení čokolády, který z nakyslé a nahořklé kakaové hmoty vytvořil čokoládu jak ji známe dnes ­ delikátní pochoutku neopakovatelné lahodné chuti. Dnes firma Lindt & Sprüngli prodává čokolády a čokoládové bonbony v osmdesáti zemích světa, má čtyři tisíce zaměstnanců a nejznamenitější pověst.

Švýcarským královstvím je bezesporu také hodinářství. S nadsázkou se říká, že když v horách napadl sníh, nemohli zdejší horalé nic jiného dělat než se vrtat v hodinkách. Vylepšovali způsob převodu strojku, hledali nové cesty a desetiletími se vypracovali k dokonalosti. Švýcarské hodinky jsou stejný pojem jako americká zbraň, německé auto, nebo japonský počítač. Originál je vždy jen jeden. Značky jako Rolex, Omega, Jeager LeCoultre, Vacheron Constantin, IVC a mnoho dalších jsou kvalitou, designem i cenou stále zářící hvězdy hodinářského nebe. Mají tradici, jsou z naprosto nejkvalitnějších materiálů a slouží jako symbol společenské úrovně.

BANKOVNÍ TAJEMSTVÍ

"Jen osm ze 150 států světa má skutečně svobodné hospodářství, příčemž na čtvrtém místě je Švýcarsko," tvrdí americký list Wall Street Journal na základě "indexu ekonomické svobody", který je sestavován z deseti faktorů, mezi něž patří například daně, peněžní politika, veřejné výdaje a rozsah černého trhu.

Když africký náčelník, který má strach z nepřátelského kmene anebo naftový magnát, který vybere dávky, anebo jakýkoli člověk na světě má strach o své peníze ať už z rodinných, hospodářských nebo politických důvodů, vždycky část z nich uloží do švýcarské banky, říká se.

Rozvoj švýcarských bank byl od začátku druhé světové války skutečně obrovský. Jen v letech 1939 až 1965 se úhrnná částka bilancí asi zpětinásobila. Ale až dnes se někdo odvážil zeptat: jak přišla země horalů k takovému bohatství? Zemi, která zdánlivě vyšla z války tak bez úhony, dohání její minulost. Švýcarští historici poslední dobou vynesli na světlo mnoho temných stránek. Loni jeden švýcarský ministr poprvé přiznal, že Švýcarsko "bylo tu a tam zapleteno do velké viny nevýslovných barbarství oněch let", vláda se omluvila za politiku vůči uprchlíkům před druhou světovou válkou a během ní, která byla "neudržitelnou rasovou diskriminací" a vedla k zavraždění mnoha Židů, uvádí ve svém komentáři Süddeutsche Zeitung.

Nedávné zprávy z izraelských novin vyvolaly spor o údajně obrovském jmění obětí nacismu ve švýcarských bankách: prý se tam ještě nacházejí miliardy dolarů. Kritičtí historici o sumách v této výši pochybují, nicméně případem židovských peněz se zabývá i americký senátor Alfonse D?Amato. "Senátní bankovní výbor za D´Amatova předsednictví podrobně prošel tisíce dokumentů z doby války a nemilosrdnou kritikou švýcarské vlády a bank získal v této kauze rozsáhlou publicitu," uvádí týdeník Newsveek.Podle D?Amata, uzavřel Bern s Polskem tajnou smlouvu umožňující využití kont Židů, kteří pocházeli z komunistického Československa, Polska či Maďarska a stali se oběťmi nacistické vyhlazovací mašinérie, k odškodnění švýcarských občanů za jejich majetek, znárodněný v těchto státech.

Švýcarská vláda se poslední lednový čtvrtek rozhodla v této mediální bitvě ustoupit a souhlasila s tím, že založí fond na pomoc obětem holocaustu a jejich rodinám. Ke změně postoje došlo po naléhání předních bankéřů, kteří si stěžovali, že kredibilita Švýcarska vlivem špatné publicity prudce klesla. Bankéři také navrhují, aby vláda jako projev dobré vůle darovala fondu zhruba 70 milionů dolarů.

 

SV. MORITZ ­ TOP OF THE WORLD

Tak jako ke Švýcarsku neodmyslitelně patří vysoké štíty alpských vrcholů, k Alpám neodmyslitelně patří městečko Svatý Mořic, které se pyšní slavnými návštěvníky i proslulými hotely. K nejznámějším hotelům patří Palace hotel, postavený koncem dvacátých let v neoklasicistním stylu, který odolal již třem zemětřesením.

V hotelu spaly samé proslulé osoby ­ Princ z Walesu, Princezna z Monaka, Juan Carlos španělský, Hillary Clintonová, Elvis Presley, Elton John, Ringo Starr, Mick Jagger a řada známých herců. Ti všichni a řada dalších sem přijíždějí především v zimě a především sportovat.

Nebylo tomu tak ale vždycky. V minulém století se do Alp jezdilo výhradně v létě ­ zasněžení velikáni byli příliš děsiví. Až jistý mořický hoteliér, Johannes Badrutt, doslova prolomil ledy, když čtveřici Angličanů přesvědčil, aby přijeli i v zimě. Nabídka pronesená v létě roku 1864 byla příliš lákavá, než aby ji Angličané nevyužili: měli přijet o vánocích a pokud by se jim ve Sv. Mořici nelíbilo, mohou ihned odjet a hoteliér jim proplatí veškeré cestovní náklady. V opačném případě mohou na jeho účet zůstat libovolně dlouho. Angličané, kteří zpočátku celou věc brali jako povedený vtip, přijeli ­ a zůstali až do velikonoc. Tím byla zahájena zimní turistika ve švýcarských Alpách.

I když je krásná švýcarská příroda už dlouhé roky zdrojem velkých peněz z turistického ruchu, problémy se nevyhýbají ani švýcarským hoteliérům. "Někteří majitelé ubytovacích zařízení si dokonce vzpomněli na dávno zapomenuté slovo a připsali křídou levně," napsal poněkud jízlivě německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Vědci rovněž tvrdí, že švýcarské hory trpí horkem a oteplování ovzduší prý ohrožuje dokonce už i alpská dopravní zařízení. Zvyšující se teploty v Alpách škodí nejen železničním trasám a silnicím, nýbrž také lanovkám, jejichž nosné sloupy se musejí zpevňovat betonovými injekcemi.

Přesto všechno je ale Sv. Mořic klidné městečko plné hotelů a obchůdků se suvenýry, nádherně umístěné na břehu jezera, v údolí zaříznutém mezi horskými masivy Alp. Téměř každý stálý obyvatel Sv. Mořice je zaměstnán v cestovním ruchu.Majitel hotelu Waldhaus am See Claudio Bernasconi má práci jako koníčka a výsledkem je zápis v Guinessově knize rekordů. Jeho whisky bar "Devils place" vám může nabídnout přes 1000 druhů whisky a tak veliká sbírka není jinde na světě známa. Hotel také prodává vlastní kolekci kravat, v jeho vinném sklípku je uloženo ve 40 000 láhvích téměř 2000 druhů vína a v jeho hudebním kabinetě se nachází neuvěřitelné množství desek a CD. Přesto se do Sv. Mořice a celého kantonu jezdí především za sportem.

ALPY PATŘÍ SPORTOVCŮM

Tím největším lákadlem jsou bezesporu perfektně upravené sjezdovky. Pro Čecha, odchovaného neupraveným boulovatým terénem, je to pravý lyžařský ráj na zemi. Z výšky téměř 3000 metrů nad mořem se spouštíte po širokých, dlouhých a měkoučkých sjezdovkách tak rychle, abyste ještě stihli vychutnat nádherné alpské výhledy kolem. Samozřejmostí jsou skvěle fungující "přibližovadla" bez front. Ovšem záležitost to není nijak levná: týdenní ski pas v malých střediscích stojí zhruba 100 SFr, ve velkých střediscích se cena týdenního ski pasu pohybuje od 140 do 350 SFr. Ovšem je z čeho vybírat, vždyť tento největší švýcarský kanton má 1500 km sjezdových tratí a sníh tu leží až 140 dní v roce! Kromě toho se na jeho území nachází přes 600 jezer, což v létě potěší surfaře a v zimě bruslaře. Vyznavače běhu na lyžích tu čeká 870 km tratí, večer osvětlených. Není divu, že se tu již dvakrát konaly zimní olympijské hry ­ v letech 1928 a 1948.

Zcela unikátní je bobová dráha ve Sv. Mořici, která jako jediná ve světě není z betonu. Dráhu dlouhou 1600 metrů se čtrnácti zatáčkami jezdí každý rok znovu stavět ze sněhu a ledu 14 mužů z Jižních Tyrol. Je to již několikátá generace zpřízněných rodin Mülerů, Püchlerů a Müchlerů, kteří tři týdny stavějí dráhu. Spotřebují přitom 5000 m3 vody, jenom některé zatáčky jsou vyztužené štěrkem. Zajímavé je, že provoz švýcarského unikátu není podporován státem, ale na financování dráhy se podílí z jedné třetiny sponzoři, z jedné třetiny Mořičtí hoteliéři a zbytek financí pochází z provozu tzv. bob-taxi: turisté si mohou zaplatit svezení po dráze, což je nejen atrakce, ale i příjemný způsob, jak zdolat téměř dva kilometry.

Vzhledem k tomu, že bobových drah je na světě jenom 14, není překvapení, že se tu letos bude konat již po šestnácté mistrovství světa.
Bobování má ve Švýcarsku vůbec ohromnou tradici. Právě ve Sv. Mořici byl přesně před sto lety založen nejstarší bobový klub na světě. Nejprve se dámy a pánové klouzali po nedaleké silničce, když ale začali příliš překážet koňským potahům, postavili si počátkem dvacátého století bobovou dráhu. Ve Švýcarsku je jinde dost skromný sport téměř masovou záležitostí ­ z 80 týmů bobistů, které ve světě existují, jich je třicet švýcarských.
 
Březen 2007

 

Letos v květnu se více než pět set nádraží a nádražíček oblékne do slavnostního hávu, začíná totiž narozeninový rok všech švýcarských vlaků, lanovek a horských drah. Je jim 150 let ­ 7. srpna 1847 se rozjel první vlak na trase Curych­-Baden.
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group