ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

RÁJ V PODHŮŘÍ HIMÁLAJE - ŠRÍNAGAR

 

Očekává nás Šrínagar, hlavní město státu Džammú a Kašmír, perla severozápadní Indie. Po několikahodinovém letu z Amritsaru přistáváme ve výšce 1700 metrů nad mořem. Na letišti nás vítají po zuby ozbrojení indičtí vojáci - nacházíme se v jedné z nejneklidnějších částí subkontinentu.

Totální nedostatek turistů nám dává velice výhodnou pozici pro smlouvání ohledně ubytování, ale přesto nás neušetřil vstupních úřednických formalit. Po vyjednávání dostáváme luxusní apartmá na výhodném místě za cenu noclehárny ve zbytku Indie. Pan Azíz Shera, syn majitele hausbótu, vzdělaný, poměrně bohatý člověk se stal naší vstupní studnou informací. Vysvětluje nám specifičnost zdejších poměrů. Na rozdíl od ostatní Indie, v níž je kolem 10 procent muslimů, je zde víra v Alláha téměř stoprocentní.

Relativně vysoké příjmy obyvatel jsou odčerpávány bez užitku státem ve formě daní a mizí v černé díře, kterou představují fantasticky chudé a hladovějící, avšak neproduktivní a nepracující miliony na jihu. Separatismus, který je naprosto logickým vyústěním takové situace, ovšem po jisté době přesáhl míru tolerance vlády. Do oblasti byla poslána početná armáda (z velké části financovaná ze zdejších zdrojů), která dokázala spolehlivě přerušit hlavní tok peněz - turistický ruch. Věc je jasná: buď budete hodní a my vás necháme vydělávat na cizincích, s tím, že vám hodně vámi vydělaných peněz sebereme, anebo zde bude dále operovat armáda a vy se můžete jít pást. Při naší otázce, zda by nechtěli unii s Pákistánem, se Pan Shera zhrozil. To by bylo z bláta do louže.

Jezero Dal, na němž bydlíme, je kouzelné. Jaké musí být na jaře, kdy na něm kvetou leknínové koberce? Vyjeli jsme s naším průvodcem Alim na projížďku v místním dopravním prostředku zvaném shikara, trochu podobném benátské gondole. Míjíme "floating gardens" - plovoucí zahrady. Vstupujeme do místních dílen na výrobu papírových váz, vyřezávaného nábytku, kašmírských látek, hedvábných koberců... Všude stejný problém. Plné sklady, není komu prodávat. Jsme zde téměř jediní cizinci. Místní nekupují, sami mají málo, vyvážet znamená prorazit bariéru indické byrokracie, což je téměř vyloučeno. Místní pilní řemeslníci strádají nedostatkem u obchodů plných vlastního nádherného zboží. S cenou jsou ochotni jít jakkoli dolů, snaží se, nabízejí, ale my čtyři nemůžeme přece vykoupit celý Šrínagar. Doby, kdy se zde poflakovaly tisíce koupěchtivých Evropanů a Američanů, jsou pryč. V Šrínagaru platí zákaz nočního vycházení, a proto trávíme večer na hausbótu. Elektřina je často vypnutá, a pokud jde, je světlo žárovek velmi slabé. Noční ticho přerušují občasné přestřely. Je slyšet dávky ze samopalů i jednotlivé výstřely pušek. Nemohli jsme vynechat výlet do Gulmargu, který je od metropole vzdálen asi padesát kilometrů, avšak s převýšením zasahujícím do 2730 m, tedy skoro o kilometr. Cesta malebným kašmírským údolím je přerušována častými vojenskými kontrolami. Vojáci požadují pasy, evidentně se zde nudí a vidí v nás vítané zpestření služby. Výslech se ale nekoná, protože vojáci anglicky neumějí. A jestli s naším řidičem mluví kašmírštinou, nebo nějakou jinou indickou řečí, nerozeznáme zase my. Příroda v Gulmargu má již ráz himálajského podhůří. Za jasného počasí je možno odtud vidět štít Nanga Parbatu (8126 m n. m.), my jsme však měli smůlu.
květen 2001
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group