ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

KRÁLOVSKÝ HRAD BEZDĚZ

 

Královský hrad Bezděz patří bezesporu mezi naše nejznámější a nejoblíbenější hrady. Přemysl II., kterého znepokojovaly ambice zdejších šlechtických rodů Ronovců a Markvarticů, ho nechal postavit v letech 1264-78 jako pevnost a reprezentační sídlo krále. Hrad představuje výtvor vyspělé rané gotiky, kterou k nám přineslo cisterciácké stavební hnutí z Burgundska přes severní Německo. Zvláštností Bezdězu je stejné dispoziční řešení všech čtyř budov horního a dolního hradu. Přízemí a snížené druhé patro sloužilo pro ubytování čeledi a jako zásobní sklady, pro ubytování panstva bylo určeno první patro, odkud mohl panovník přímo ze svých komnat přecházet do hradní kaple, jež patří mezi nejhodnotnější hradní kaple 13. století u nás.

Velkoryse budovaný honosný hrad se ale nedočkal osudu, který mu král určil. Hrad, jenž měl být místem občasného pobytu českých panovníků, se brzy stal vězením Přemyslova syna Václava. Poručník Ota Braniborský tajně unesl v únoru 1279 sedmiletého kralevice i jeho matku, a zatímco královně Kunhutě se z nedobytného hradu podařilo lstí zanedlouho uprchnout, mladého Václava propustil Ota až za výkupné 15 000 hřiven stříbra a zástavu několika hradů včetně Bezdězu. Pod přímou panovníkovu správu se opět dostal až v roce 1348, kdy Karel IV. pro posílení centrální moci vykoupil zastavené královské majetky. Karel sám zde pobýval vícekrát, aby osobně dohlížel na rybníkářské dílo bezdězského purkrabího Oldřicha Tisty z Libštejna, jenž v roce 1366 založil u Doks Velký rybník, dnešní Máchovo jezero. Ve svém Majestátu Karel ustanovil, že Bezděz a některé další významné hrady nesmějí být již nikdy zastavovány, ale jeho syn Václav IV. nařízení dlouho nerespektoval. Již dvacet let po Karlově smrti dal Bezděz do zástavy svému bratranci a později se hrad stal majetkem šlechty. V roce 1622 ho získal i Albrecht z Valdštejna, jenž Bezděz přebudoval na klášter ke cti Panny Marie Montserratské. Kopie starobylé montserratské sošky sem byla nakonec slavnostně převezena až roku 1666, zato pověst o jejích zázračných účincích učinila z Bezdězu oblíbené poutní místo. V roce 1686 proto Anna Valdštejnová dala při cestě na hrad postavit 15 kapliček křížové cesty, které se zčásti dochovaly dodnes. A popularita Panny Marie Montserratské rostla. V roce 1740 se 2900 mší zúčastnilo již přes 40 000 poutníků, z nichž mnozí klášteru přinášeli četné dary. Bezdězští benediktini za ně postupně pořídili v kapli pět oltářů, varhany, zvony do věžičky nad kaplí, na prostranství před kaplí zvonici se dvěma dalšími zvony, přístřeší na nádvoří pro poutníky v případě nepohody, budku pro prodej občerstvení atd. Přitom vybavení vytahovali pomocí dřevěného stroje s velkým kolem přímo od paty hory žlabem.
Peníze i cenné dary padly pak za oběť pruským vojákům, kteří za války v roce 1778 hrad obsadili. Zpustošený bezdězský klášter byl o sedm let později císařem Josefem II. zrušen, zařízení částečně odvezeno do Emauz a okolních kostelů, do Doks byla přenesena i soška Panny Marie Montserratské. Zbytek se rozprodal v dražbě.
Pověsti o ukrytých pokladech mnichů, které kolovaly okolím, přiváděly na hrad hledače pokladů, jejichž kutání urychlilo chátrání opuštěného hradu. Zpustlou zříceninu objevil až romantismus, libující si v malebných hradních ruinách. Tak se sem roku 1832 poprvé vypravil i Karel Hynek Mácha, který zde pak načerpal inspiraci ke svým drobným prózám Večer na Bezdězu, Rozbroj světů, k Pouti krkonošské i ke svému vrcholnému básnickému dílu Máj.
Stoupající návštěvnost obdivovatelů Bezdězu přiměla Valdštejny v 19. století hrad alespoň částečně zabezpečit. V opravách a úpravách hradu se pokračovalo i v meziválečném období, nejprve Valdštejny, od roku 1932 Klubem českých turistů a od roku 1978, kdy byl Bezděz vyhlášen národní kulturní památkou, pokračují s rekonstrukcí památkáři. Hrad je kromě pondělí přístupný veřejnosti denně od 9 do 17 hodin, prohlídky vedou dvěma návštěvnickými okruhy.
červenec - srpen 2003
powered by contentmap

You have no rights to post comments

Naše tituly

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group