ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

POHLEDY ZPÁTKY VIII. - Americké září

AMERICKÉ ZÁŘÍ

"Musíme držet všichni pospolu, nebo nás určitě pověsí každého zvlášť."
Benjamin Franklin (při podpisu vyhlášení nezávislosti)


Mapka třinácti vzbouřených kolonií
okolo roku 1756.
Byl to začátek léta 1776, kdy poslanec Richard Henry Lee na druhém kontinentálním kongresu ve Filadelfii podal návrh na formulaci a schválení proklamace nezávislosti severoamerických kolonií na Velké Británii. Na vypracování textu se podíleli tito tři muži: Thomas Jefferson, John Adams a Benjamin Franklin.

Třináct původně britských kolonií vytvořilo Spojené státy americké a shodlo se na tom, že se chtějí stát nezávislými a svobodnými státy, které mají právo a pravomoc "vést válku, uzavírat mír, vstupovat do koalic, navazovat obchodní kontakty a také se věnovat jiným činnostem, které podle práva náleží nezávislým státům."

Dokument zdůvodňoval odtržení třinácti osad od Velké Británie a POPRVÉ formuloval lidská práva jako zásadní program svobodné společnosti. Američané díky své životní praxi pochopili, že první podmínkou existence nových státních celků je svoboda a ochota riskovat život i majetek v boji o ni."Pokládáme za samozřejmé, že všichni lidé jsou si rovni, že je Stvořitel obdařil určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí."Tak byly na tomto druhém kontinentálním kongresu položeny základy filozofie moderní společnosti.Vše však začalo o něco dříve. První plamen odporu proti koloniální nadvládě vzplanul 16. prosince 1773 takzvaným "bostonským pitím čaje".

A první střetnutí mezi regulérní armádou největší koloniální mocnosti světa a americkou milicí u Lexingtonu z kraje jara 1776. Britská armáda se pokusila zmocnit arzenálů milice kolonistů, ale ti dokázali úspěšně vzdorovat. Avšak ne dlouho. Z amerických milicí se regulérní armáda stávala za pochodu, trpěla nedostatkem materiálu, výcviku a konečně i peněz. Záměr vyhnat Brity ze země se zdál být velmi odvážnou akcí. Jen několik týdnů po vyhlášení nezávislosti v roce 1776 dobyli Britové New York a zvít ězili nad americkým vojskem na White Plains. Mezitím se inteligence, především v Evropě, přidala k myšlenkám deklarovaným ve vyhlášení nezávislosti a mnoho dobrovolníků ze starého kontinentu přilákal boj o nezávislost. Také na poli politickém dosáhli Američané velkého úspěchu. Vyjednavač Benjamin Franklin uzavřel s Francií smlouvu o přátelství a vzájemném obchodu. Následovala pomoc vojenská a britská posádka obklíčená v Yorktownu se ocitla v bezvýchodné situaci.

"Mám zahanbující povinnost oznámit Vaší Excelenci, že jsem přinucen vydat vojsko pod mým velením jako válečné zajatce americko-francouzským spojeneckým vojskům."

Britský generál Charles Cornwallis vrchnímu veliteli britských sil v Americe.

Kapitulace Yorktownu 19. 10. 1781 fakticky přinesla ukončení severoamerické války za nezávislost, i když mírová jednání trvala ještě dva roky.

Dne 3. září 1783 Velká Británie uzavřela mír se svými třinácti, nyní již definitivně bývalými koloniemi a uznala nezávislost Spojených států amerických. O šest let později, opět v září, byla přijata Ústava USA.

Napsal Jan Škvára
září 1998
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group