ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

POHLEDY ZPÁTKY XXII. - Nejsladší melodie světa

Nad vrcholem každé chýše visely tenké pláty zlata a vydávaly ve větru zvuky, které lidé granadského advokáta Gonzala Jiméneze de Quesady považovali za nejsladší melodie světa. Psal se rok 1537 a posledních dvě stě mužů, kteří přežili devítiměsíční putování neproniknutelnou vegetací, nalezlo na kolumbijské náhorní plošině Cundinamarca kvetoucí vesnici. Dosáhli země Čibčů. Nábožní vesničané v hrůze z koní považovali příchozí za bohy sestoupivší z nebes. Původ čibčského zlata se však nenasytní Evropané nedozvěděli. Až jeden stařec při mučení vypověděl o tajemství El Dorada - Zlatého muže. Označil jezero Guatavita za obětiště, kam jistý náčelník vrhá každoročně část zlata a smaragdů. Ať už šlo o lest, jak odvést utlačovatele ze země, nebo o skutečnost, Eldorado se stalo cílem snažení nesčetných hledačů pokladů.



Jako první se pokusil vyzvednout poklad ze dna jezera Quesadův bratr Hermán Peréz. V období sucha v roce 1540 přiměl své muže, aby začali vodu z jezera vybírat tykvemi. Po třech měsících práce se jim podařilo snížit hladinu asi o tři metry. Z míst, odkud voda ustoupila, vytáhli na tři a půl tisíce zlatých předmětů, ale do středu jezera, kde se měl poklad nalézat, se nedostali.

O čtyřicet let později došlo ještě k senzačnějšímu pokusu o vyčerpání vody z jezera. Bohatý bogotský kupec najal tisíce domorodců, aby napříč jedním z okolních kopců vyhloubili koryto. Tentokrát se hladina snížila o více než 18 metrů, ale nalezen byl pouze smaragd velký jako vejce a několik drobných zlatých šperků. Tunel se probořil a zavalil většinu dělníků.

Vyzvednutím pokladu se počátkem 19. století zabýval i německý přírodovědec Alexander von Humboldt. Ač měl o poklad zájem čistě teoretický, vypočítal, že pod hladinou jezera Guatavita leží zlato za tři sta milionů dolarů. K tomuto číslu došel na základě úvahy, že během jednoho století se výročního obřadu vždy zúčastnilo tisíc poutníků, z nichž každý obětoval pět zlatých předmětů.

Poslední pokus o odvodnění jezera podnikli v roce 1912 Britové za pomoci obřích pump. I když se jim podařilo většinu vody odstranit, měkké bahno na dně znemožňovalo jakýkoli pokus o pohyb. Do druhého dne pak ztuhlo natolik, že svou neprodyšností připomínalo beton. Za zlaté předměty v hodnotě 10 000 dolarů museli Britové vynaložit 60 000.
prosinec 1999

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group