ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

POHLEDY ZPÁTKY: SENZACE STOLETÍ

Letos 26. prosince to bude 110 let, co krátce před svými devětašedesátými narozeninami zemřel člověk, který světu objevil poklady starověku. Říká se, že nebe přeje vyvoleným, a to platí doslova o Heinrichu Schliemannovi. Jako dítě pastora ze zapadlé německé vísky poblíž polských hranic poslouchal otcem vyprávěné příběhy o trojské válce, které ho zaujaly natolik, že zatoužil dozvědět se víc o slávě starého Řecka a dokázat, že Homérovy příběhy mají pravdivý základ.



Prvním krokem k tomu bylo získat jmění. Snadno se učil řeči, mluvil plynně anglicky, francouzsky, španělsky, holandsky, italsky, portugalsky a naučil se i rusky. Jako dvacetiletý se vydává do Ameriky, která ve čtyřicátých letech 19. století slibovala možnost nabýt velké bohatství. Nechal se najmout na loď do Venezuely. Když se loď za bouře potopila a nahý Schliemann spadl do moře, musel se přidržovat sudu, dokud ho záchranný člun nedopravil k holandským břehům. Tam zjistil, že jeho zavazadlo se všemi věcmi doplavalo neporušené na pláž. Od tohoto osudového zásahu provázelo Schliemanna už jen štěstí. Pozdější majitel kalifornských zlatých dolů, finančník ruských carů a vládce pařížské burzy se teprve ve svých šestačtyřiceti letech začíná zabývat archeologií a studuje řečtinu. V létě 1868 odjíždí s malou výpravou amatérů na ostrov Ithaka hledat palác svého hrdiny Odyssea. Nasbíral tam dost drobných starožitností, aby sám sebe přesvědčil, že našel sídlo Odyssea a jeho věrné Penelopy.

Poté se vydává na pláně Malé Asie - do země, která se dříve nazývala Troas - přesvědčen podle Homérova popisu v Iliadě, že tam přistálo achajské loďstvo. Drží se Homéra a proti názoru několika vědců, kteří vůbec nevěřili v existenci Tróje, se rozhodne 11. října 1871 kopat na jiném místě. A 14. června 1873 nachází Schliemann nejen Tróju, ale i poklad. I když se po jeho smrti prokázalo, že se jedná o poklad trojského krále o tisíc let staršího než Priamos, šlo o největší archeologický nález 19. století. Svým uměleckým stylem se nalezené překrásné skvosty nepodobaly ničemu, co bylo dosud známo. Jen z jedné stříbrné vázy vysypal 8700 zlatých předmětů a všechny byly z 23karátového zlata!

Schliemann věnoval celý poklad berlínskému muzeu. Po druhé světové válce byl jako válečná kořist převezen do Moskvy. Rusové teprve v roce 1993 přiznali, že poklad vlastní.
říjen 2000
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group