Roční předplatné 499 KčArchiv vydání magazínu Koktejl
MARNÁ VÝPRAVA?
- Kategorie: 2001 / 09
Objevením a vydrancováním říše Aztéků a Inků zlatá horečka Španělů nekončila. Hernando de Soto, který se roku 1532 zúčastnil dobývání Peru, zbohatl na zlatě Inků natolik, že si od něho půjčoval i sám král. Z vděčnosti ho Karel I. jmenoval guvernérem Kuby a Soto se pokusil opakovat svůj peruánský triumf průzkumem poloostrova Floridy, kde hodlal nalézt sedm měst bájné Ciboly skrývajících údajně nesmírné bohatství.
Sestavil výpravu složenou ze 600 mužů, 213 koní, smečky psů a stáda prasat, pak na sedmi lodích vyplul do Nového světa. Po zastávce na Kubě se v květnu 1539 vylodil v zálivu Tampa na Floridě. Výprava se vydala na sever. Jejich pochod se vyznačoval nesmírnými krutostmi vůči indiánům, Soto na ně pořádal hony a předhazoval je psům, kteří je trhali na kusy. Také jim nechával stínat hlavy, aby se jeho vojáci mohli procvičit při zacházení s meči. Plenili a vypalovali vesnice, náčelníky umučili, obyvatele pobili. Ty, které ušetřili, brali s sebou jako otroky v okovech kolem krku. Ale ani v Georgii, Severní i Jižní Karolíně žádné poklady nenašli. Jediným cenným předmětem, jenž Soto získal, byl perlový náhrdelník darovaný náčelnicí kmene Kríků na řece Savannah. Ani setkání s Juanem Ortizem, který žil deset let v indiánském zajetí, nepřesvědčilo Sota, že se tam žádné zlato nenachází. Hnal své lidi dál. Mnozí z nich však považovali tamní kraj za tak úrodný a indiánská děvčata tak hezká, že se rozhodli u Kríků v Georgii zůstat. Jejich děti se staly prvními mestici na území Severní Ameriky a dodnes tvoří hlavní část obyvatelstva v bývalých španělských koloniích.
Soto se vydal k západu do Tennessee a potom k jihu do Alabamy. Tam je napadli Indiáni a museli ustoupit. Míjely měsíce a Soto se prodíral hustými lesy, bojoval s Indiány a v květnu 1541 se objevil na severu dnešního státu Mississippi, kde se přeplavil přes stejnojmennou řeku, pojmenovanou podle indiánského výrazu missi siippi - velká řeka. Tam postavil čtyři čluny a plavil se až k dolnímu toku řeky, kde onemocněl horečkou a roku 1542 zemřel.
