ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

BITVA U LIPAN

Bylo to koncem máje 1434, kdy se v bratrovražedném boji setkala dvě vojska u bezvýznamné vesničky, jejíž jméno tím vstoupilo do českých dějin. Legenda přežívá, a pravdivá je jen zčásti. Doba vznešené slávy polních vojsk husitů dávno pominula. Už byli jenom hrozbou míru a životu.

Nebyl to problém jenom náš, ale celého tehdejšího křesťanského světa. Jediný rozdíl byl snad v tom, že první bojovníky kalicha přivedla pod válečné korouhve vyšší touha, než námezdné žoldnéře, kteří se potloukali po Evropě a sloužili právě tomu pánu, jenž zaplatil víc. Ovládali meč, kuši, později střelnou či jinou zbraň a už se ani neuměli živit jinak. V mezidobích míru mezi dvěma válkami si pomáhali loupežením a stávali se postrachem pokojných obyvatel. V absurdním kolotoči si pak vládcové rychle vymýšleli nové války, které by žoldnéře odvedly z jejich země. Na mrtvé se nehledělo. Byli jen vítáni. Jenomže na jejich místo se ihned stavěli jiní.
Husitská polní vojska ve chvíli svého zániku nebyla o mnoho lepší. Válčící strany v Čechách se dávno dohodly o míru. Rozptýlené skupiny se zvolna spojovaly podle svého přesvědčení a záměrů. Rebelující husité mírotvorce nazývali zrádci a sami si odnášeli punc vrahů a zlodějů. Vznešenost myšlenek se z boje dávno vytratila. Po slavné éře Žižkově teď stáli proti sobě ti, kteří jednáním dospěli ke kompromisu, a nezlomní, pro které byl vyznáním jen boj.
Kališnický kněz Prokop Veliký, nebo také Holý, který se předtím uchýlil do ústraní, se ve chvíli nebezpečí vrátil do bojových řad. A tak se setkali. Druhé straně velel pan Diviš Bořek z Miletínka, který se učil válečnému umění po boku Jana Žižky. A na obou stranách stála v několika řadách proslulá vozová hradba. Zvítězit mohl jen ten, komu se podařilo nepřítele vylákat.
Zprávy o průběhu krvavé bitvy jsou nejasné. Jisté je jen to, že v zápalu boje dřív tak prozíraví bratři podlehli válečné lsti. Fingovaný útok na vozovou hradbu a potom zdánlivě bezhlavý útěk, který se až příliš podobal útěku skutečnému, vylákal neprozřetelné bratříky k pronásledování. Když opustili obrannou hradbu a dostali se dál, zasáhla připravená jízda a vklínila se mezi pronásledovatele a jejich vozy. Už se k nim nedostali. Do otevřené hradby vnikli nepřátelé a nastalo spíš vraždění než boj.
Přesto bratrská vojska kladla tuhý odpor. Osudný boj trval celý den a noc. Teprve druhý den se dalo mluvit o konečném vítězství. Nezlomná síla táborů a sirotků byla zničena navždy. Jejich vůdcové padli. Vítězové nebrali zajatce, ale povraždili tisíce bojovníků, kteří se za poslední léta stali z bojovníků božích postrachem celé Evropy.
Kdo z nich si zaslouží uznalou vzpomínku? Vítěz? Poražený? Hrdina a vrah se liší jenom tím, z které strany se pozorovatel dívá. Ať tak či tak, slavná éra husitských bojů bitvou u Lipan skončila. Mnozí si oddechli. A mnozí plakali.
květen 2002
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group