ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

KRAJEM KAROLÍNY SVĚTLÉ

Kraj se rozprostírá za Ještědským hřebenem. Nad Libereckou kotlinou se vypíná dobře známá a dominantní hora Ještěd, jejíž kuželovitý tvar svádí k představám o jejím sopečném původu. Její vrchol skýtá nádherný pohled na všechny světové strany. Nás však bude zajímat především jižní strana, kde je právě Českodubská pahorkatina · kraj Karolíny Světlé. Než se ale rozepíšu o Karolíně Světlé, dovolím si vrátit se k Ještědu jako takovému. Proč, to se dozvíte později.


hřbitov ve Světlé pod Ještědem <---> statek "U sedmi javorů"

Od pravěku byl Ještěd nejen základním orientačním bodem, ale i velkou překážkou v pronikání ze severu k jihu a opačně. Nepříliš rozlehlý horský hřbet oplýval hlubokými, těžko proniknutelnými lesy, které byly dost dlouho jen málo obydleny. K trvalému osídlení slovanským obyvatelstvem dochází teprve v 6.·7. století. Dokladem toho je hradiště Horka u Světlé pod Ještědem. Ve 13. století se Ještědský hřeben stal výraznou hranicí mezi panstvím německého rodu Bibersteinů a državou církevního řádu rytířů sv. Jana, kteří měli své opevnění v dnešním Českém Dubu. Hřeben Ještědu se tak vlastně stával i hranicí národnostní. V husitském období vedly již touto oblastí mnohé důležité obchodní stezky, které byly i příčinou dlouhých bojů. V 16. století se situace uklidňuje a dochází k velkému hospodářskému rozmachu. Nerostné bohatství Ještědu podněcuje k otvírání dolů, jejichž pozůstatky si můžeme prohlédnout dodnes. Především se ale ujímá výroba skla a látek. Odvážnější pašovali do Německa přes těžký terén různé tovary.

V roce 1853 přivedl do svého rodiště Světlé pod Ještědem pražský profesor Petr Mužák svoji mladou ženu Johanku, aby se zde zotavila z těžké ztráty jediného dítěte. Jistě už tušíte o koho jde. Karolína Světlá · vlastním jménem Johanka Mužáková · zde nalezla svůj druhý domov. Podle manželovy rodné obce si zvolila pseudonym Světlá a začala psát o prostém ještědském lidu a jeho životě. Lidé ji přijali o mnoho lépe než Boženu Němcovou, která tento kraj na pozvání Mužáka také navštívila. Ovšem zůstala pro tamní lid ženou z vyšších kruhů oproti Světlé, která byla tak okouzlena zdejší přírodou a lidmi, že odhodila i městské šaty a začala se oblékat po horácku. Ale nejen tím si otevřela srdce lidí, kteří jí po večerech vyprávěli jak pohádky a pověsti, tak i příběhy lidí současných či nedávno zemřelých. Brzy lidé začali docházet za tetičkou z Prahy, aby se jí svěřovali se svými starostmi i s tím, o čem přemýšleli.

Krajem dnes prochází Stezka Karolíny Světlé, která spojuje jednotlivá místa, kde se odehrávají její romány a povídky. Stezka vychází přímo z Liberce a pokračuje přes Ještědský hřeben, kde je již několik povídkových míst. Například lom Čihadník, ve kterém má být ukryt hrob Apolinův z povídky "Frantina". Dále stezka pokračuje až do Světlé pod Ještedem. Dodnes se mezi lidmi udržuje pověst, že na prahu bývalého hřbitova před kostelem na náhrobním kameni, který jako jediný zůstal zachován, spisovatelka ráda za večerů sedávala. Jednotlivá zachovaná stavení mají na sobě cedulku s popisným označením. Je to především Statek u Rychtrů z "Vesnického románu", jež dnes slouží jako místní hostinec, a dalších děl jako "Nemodlenec" či "Lesní panna". Bohužel se nedochoval rázovitý statek Petra Mužáka, na jehož místě byla v roce 1947 postavena cihlová novostavba. Na prostranství před kostelem stojí spisovatelčin pomník, který byl za okupace ukrýván místními lidmi a díky jim zachován.


skalákovina <---> pomník, který obyvatelé Světlé schovávali před nacisty

Ze Světlé stezka pokračuje přes Hodky, Hoření Paseky do Dolních Pasek, kde měla Světlá své letní sídlo. Nad Dolními Pasekami stojí škola, o kterou se Mužákovi velmi zasloužili tím, že ji uchránili před poněmčením. Rázovitý dřevěný statek mezi mohutnými javory je nejvýznamnější a nejkrásnější stavbou s dřevěným roubením tohoto rypu v Podještědí a dějištěm romaneta "U sedmi javorů". Dodnes stojí všech sedm javorů, ale současný majitel, kterému byl statek navrácen v restituci, se snaží apelovat na dendrology, aby jeden z javorů zachránili, neboť hrozí jeho zničení. Říká: "Bez jednoho javoru by to už nebyl statek u sedmi javorů a to by bylo smutné."

Cesta vede dál hlubokým úvozem, na jehož konci zahýbá do malebného borového lesa, kde je v pískovci tesané skalní obydlí Skalák. Sem umístila Světlá děj své nejmilejší povídky "Skalák". Nad Skalákovnou se tyčí Horka, na jejímž vrcholu jsou stopy kruhového valu po dávné tvrzi. Poslední zastávkou stezky je vápencový lom Basa · dějiště povídky "Lamačova dcera".

Na Karolínu Světlou jsou dodnes pyšní nejen obyvatelé Světlé, ale i českodubští, kteří se starají o poměrně rozsáhlé muzeum K. Světlé a vydávají i malý kulturní plátek nesoucí jméno K. Světlé · "Karolinka" a scházejí se pravidelně jako "Sdružení rodáků a přátel kraje Karolíny Světlé".
 
Červen 1997
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group