ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

RÁBÍ

V podhůří Šumavy nad řekou Otavou se na vápencovém kopci vypíná naše největší zřícenina - hrad Rábí s nejmohutnějším dochovaným opevněním v Čechách. Zakladateli tohoto hradu byli kolem roku 1300 páni ze sousedních Budětic z rodu pánů z Velhartic. Za jejich vlády nedosahoval hrad příliš velkých rozměrů a plnil spíš obrannou funkci. Od počátku byl hrad patrně dvojdílný. Příchozí nejprve vstoupil do nevelkého předhradí s hospodářskými budovami a studnou a odtud branou do výše položeného jádra. Jeho střed dodnes vyplňuje obrovská obytná věž o půdorysu téměř 13 krát 19 metrů zvaná donjon. Vlastní obydlí pána tvořilo až třetí patro donjonu, obtočeného ještě parkánem, který plnil funkci obrannou, a vybaveného ještě záchodovým přístavkem.

 


Do psaných dějin Rábí vstupuje až roku 1380, kdy bylo majetkem Půty Švihoského z Rýzmberka. V této době dochází i k rozšíření hradu o druhé předhradí s dvěma hranolovitými věžemi. Tato pozdně gotická přestavba radikálně zasáhla do podoby všech částí hradu. Jeho organismus byl rozšířen o četné nové obytné stavby a starší stavby se dočkaly pronikavých úprav, které se přizpůsobily potřebám a vkusu bohatého nádherymilovného stavebníka. V letech 1420 až 1421 byl hrad dvakrát dobyt husity a při druhém obležení zde Jan Žižka přišel o své druhé oko. Dodnes se asi 800 metrů od hradu tradičně vysazuje hrušeň zvaná Žižkova a vypráví se, že stojí na místě té prapůvodní, jejíž tříska osudně Žižku zranila. Škody z tohoto dobytí byly záhy odstraněny a už okolo roku 1490 byla započata druhá velkolepá přestavba, probíhající patrně za účasti tehdy velmi známého stavitele Benedikta Rejta. V této době bylo i podhradí povýšeno na město a opatřeno hradbami. Ve 30. letech 16. století byla však přestavba přerušena finančním úpadkem Rýzmberků, kteří byli nakonec nuceni hrad prodat. Na hradě se pak vystřídali jako vlastníci Vilém z Rožmberka a Chanovští z Dlouhé Vsi, až jej nakonec začali obyvatelé podhradí rozebírat. Zříceninu pak její poslední majitelé Lamberkové v roce 1920 darovali za symbolickou korunu českou Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. Po roce 1945 jej převzal do vlastnictví stát.

A jak se na takových hradech vlastně žilo?

Hlavní obytnou částí hradu byl palác. Na Rábí to byl palác Starých pokojů. Další nedílnou součástí hradu byl rytířský sál, který sloužil k přijímání návštěv, jednání a hostinám. Při nich se jedlo převážně rukama a jediným příborem byla vidlice na maso. Kuchyně byla umístěna v jiné části hradu a vařilo se převážně na otevřeném ohni, proto označení černá kuchyně. Na Rábí byla zřízena i spižírna - tmavá a chladná místnost. Stejně tak jako hladomorna, která byla součástí každého hradu.

Velkým problémem na hradě bylo topení. Zprvu se budovaly v rozích místností krby, ale ty nestačily vytopit tak velké a chladné místnosti, a proto se do místností nosily přenosné železné koše plněné řeřavým dřevěným uhlím. Později se stavěla kachlová kamna, jejichž jednotlivé kachle často zdobily různé reliéfy. Na Rábí se dochovaly i kachle, jejichž reliéfy mají politický podtext.

Potíže mívali hradní pánové i s vodou. Na Rábí byla vybudována studna, o které se říká, že byla o dva groše dražší než celé vybudování hradu.

K hradům se vždy stavěla hradní kaple. Na Rábí z ní byla kolem roku 1500 zřízena tzv. puklová světnice a to proto, že v podhradí byl postaven kostel Nejsvětější trojice a na hradě již kaple nebylo třeba. Užívala se pouze bývalá bašta jako pohřební kaple nazývaná též Hrobka. Dnes je v ní umístěno hradní muzeum. V bývalé konírně je také muzeum a výstavní síň, ale používá se jí i jako síně oddávací.
 
Říjen 1997

. . . . .
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group