ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

UKÁZNĚNÝ SURREALISTA

 

Obecně je všechno, co tvořím, ve dvou polohách," říká akademický sochař Jiří Laštovička. "V jedné je to, co dělám jako povolání, a potom se vedle vine to, co dělám jako volnou tvorbu, která je pro mě taková víceméně relaxace od designu. Má to pro mě ohromnou výhodu v tom, že dělám, co mě baví, nejsem ve volné tvorbě nijak existenčně vázán.

 

Co se týče designu, i tam jsou dvě základní polohy. Jednak jsou to návrhy pro masovou tvorbu, kde se musí ctít především ekonomičnost, technologie, použitelnost, aby ta věc šla vyrábět celkem bez problémů, bylo možno na ni aplikovat různé dekory. Tvar je nějakým způsobem zařazený, přijatelný pro nejširší okruh spotřebitelů.

 

Pak je druhá poloha, to jsou věci, které nejsou určeny pro masovou spotřebu. Dá se tam nějakým způsobem experimentovat s tvarem, a jestli návrh není komerčně úspěšný, tak to není taková tragédie."

 

DOKONALÁ HMOTA

 

Porcelán je nejušlechtilejší keramická hmota, dá se říci, že to je vlastně první umělá hmota. Můžeme ho přirovnat ke sklu a složení je vlastně velmi podobné. Křemen a živec, v porcelánu je ale navíc kaolin. Ideálem skla je čirá hmota, průhledná jako voda. Porcelán je výsledkem stejné snahy o nejdokonalejší a nejjemnější hmotu. Skláři svou hmotu nejprve roztaví a pak ji zformují do tvaru, ve kterém ztuhne. U porcelánu je to trochu jinak, definitivní podobu dostává výrobek teprve v peci. Zmenší se a vlastně se deformuje vlastní vahou. Proto jediná šance k úspěchu v designu porcelánu vede cestou dlouholeté praxe a zkušeností.

 

KAFKA

 

"Vlastně někdy před rokem ?89 jsem něco na toto téma začal nosit v hlavě," vzpomíná Jiří Laštovička. "I když dnes to zní paradoxně, v té době bylo mnoho důvodů, proč porcelánový servis Kafka nemohl spatřit světlo světa. Tenkrát mohl být například velký problém, že na šálku je německý text, a ještě od Kafky... Děly se neuvěřitelné věci, například jsem navrhoval dětský dekor · žába seděla na lodičce složené z novin · 'A co to je za noviny? Z kterých jsi to vystříhl?' říkal mi příslušný činitel."

 

Jak vás napadl ten zvláštní tvar, který opravdu připomíná náladu z povídek Franze Kafky?

 

Je to věc pocitová, co si budeme povídat. Vyrůstal jsem v místech, kde on žil, Josefov a okolí Maiselovy ulice je vysloveně židovské, má svou atmosféru. Když je člověku osmnáct, tak se mu navíc strašně líbí, že tomu textu rozumí, a zároveň vlastně nerozumí. V osmašedesátém se Kafka u nás teprve začal objevovat. On i Kafka je sám o sobě démonický, byla to do jisté míry opravdu personifikace.

 

Takže existují pravidla, jak určitou náladu převést do tvaru?


V designu žádná pravidla neexistují. Je to každého věc, jak přistupuje k tématu. V první řadě jde o to, vytvořit funkční výrobek. A pak je tu určitá nadstavba, která se dostává do oblasti individuální tvorby. Dejme tomu, že v tomto případě funkčnost může být trochu potlačena, tyto luxusní věci, vyráběné v limitovaných sériích, potřebují jemnější, šetrnější zacházení, což vede jejich majitele k tomu, aby se nějakým způsobem zklidnili. Donutí je to k obřadnosti, což je do jisté míry záměr. Japonský obřad pití čaje je úžasný rituál, stanoví přesně krok po kroku, jak se co musí. Je to více duchovní záležitost než úkon k uhašení žízně.

 

Po Kafkovi letos přišel Beethoven....

 

Po Kafkovi jsem si řekl, že by bylo zajímavé vytvořit určitou linii, která by sledovala personifikace osobností. A tak vznikl Beethoven. Mezitím ještě Obelisk, kde je na podstavci kulička, která by měla být hold řemeslu. Kdo se porcelánem zabývá, ocení složitý tvar, k jehož dosažení se musí dodržet složitý výrobní postup.

 

TŘETÍ ROZMĚR

 

Jak se vypořádáváte s třetím rozměrem?

 

Opět to je hlavně zkušenost. Když se návrh nakreslí, modeláři ho vytvoří ze sádry, a zjistí se, že se některé proporce výrazně změní, něco se musí změnit. Jen pro ilustraci · když budu mít šálek, který má naprosto rovné stěny a na bokorysu bude čtvereček, tak ve skutečnosti po vypálení to bude válec. Pokud chcete vyrobit šálek, který má stejnou výšku i šířku, musí být polotovar širší zhruba tak o 7 %. V praxi to znamená, že se udělá sádrová maketa, na které se dělají konečné úpravy (mimochodem větší o 14 %, o které se zmenší porcelánový výrobek po výpalu), a pak se zjistí, kde dochází k navýšení, model se rozšíří tam, kde by to mohlo být vratké. Výhoda je, že děláme s modeláři z Thun studia Karlovarského porcelánu, kteří jsou opravdoví fachmani.

 

Jaký to je pocit, když vaše modely dostávají státníci a filmové hvězdy?

 

V podstatě je to příjemný pocit, hlavně ze začátku. To asi znáte, když vám třeba vyšel první článek.

 

Promítají se nápady, které zkoušíte ve volné tvorbě, do užitkového designu?

 

Vždy je člověk poznamenaný tím, co dělá. Je jediná osobnost, tak to co z něj vychází, nějakým způsobem musí být ve všem, co tvoří. V našem oboru se to hůře stopuje, ale když se v té branži pohybujete dlouho, poznáte to. V designu se musí někdy člověk ukáznit, až je to téměř neúnosné, tak se potom vybije na něčem volném.

 

Můžete nějak charakterizovat svůj rukopis?

 

Já jsem vždycky trochu tíhnul k surrealismu, který v tom dvacátém století nějakým způsobem prosákl do všeho. V našem českém prostředí bych řekl, že je lyričtější. Myslím si, že i Kafka je toho dokladem. K tomu mám poměrně dost blízko.

 

A mouchy jsou taky součást surrealismu?

 

Je to zase o tom porcelánu, přenáším sem své zkušenosti s tím, co všechno se s tím materiálem může. Oproti uvedenému ideálu dokonalé čistoty schválně používám barvítka, která jdou jenom na vysoký žár · železo, kobalt a chromoxid. V jiném případě například využívám staré techniky "krajkování". Na porcelánových "kamenech" je namotaná nit, která je máčená, a tím se dosahuje zvláštního efektu.

 

Připravujete po Kafkovi a Beethovenovi nějakou další personifikaci?

 

Samozřejmě, určitě. Ale nevím, kdo to bude, protože mě zatím nic výrazně neoslovilo. To musí přijít nějaký impulz a musí u té osobnosti hrát řada okolností dohromady, abych si vnitřně zdůvodnil tvarování. Máme tu ale také přelom tisíciletí, což se podaří zažít málokomu, a to by mohlo být zajímavé téma.

 

Jak by taková souprava pro příští tisíciletí měla vypadat?

 

To se mě moc ptáte.
červen 1998

powered by contentmap

You have no rights to post comments

Naše tituly

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group