ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

EMILY DICKINSONOVÁ  SAMOTA V BÍLÉM

Básně Emily Dickinsonové nebyly za jejího života téměř publikovány, a až do své smrti byla neznámá. Vzápětí se ale stala jednou z nejvýznamnějších amerických básnířek a bývá řazena k největším světovým lyrikům všech dob. A co více – dnes je dokonce považována za spoluzakladatelku moderní, na evropské tvorbě nezávislé americké poezie. Jak přišel ten zvrat?

Emily se narodila 10. prosince 1830, tedy v době, kdy se o své místo na slunci začala drát poezie, která sváděla boj s puritánstvím té doby. Stalo se tak v Amherstu, malém městečku vzdáleném asi sto kilometrů od Bostonu, a se svou sestrou Lavinií a starším bratrem Austinem rostla v poměrně bohaté a prominentní rodině. Její hlavou byl otec Edward Dickinson, uznávaný právník a občan, který pracoval jako pokladník na Amherstské koleji (jedním ze zakladatelů byl dědeček Emily). Byl také aktivním státním úředníkem.
„Jeho srdce bylo čisté a ohromné,“ napsala o něm Emily po jeho smrti, „a myslím, že takové jiné neexistuje.“
Matka Norcross nezastávala v životě Emily tak výraznou citovou roli jako otec. Podle všeho nebyla příliš přístupná, přinejmenším méně, než by si Emily přála. Charakterizovala ji jako ten typ matky, „za kterou neběžíte, když vás něco trápí“.
Po dvou letech strávených v Amherstské dívčí akademii a jednom roce v ženském semináři Mount Holyoke zůstala Emily doma, jak bylo v té době zvykem. O mnoho let později na ni přátelé ze školy vzpomínali jako na „ne typickou krásku, ale dívku oplývající dílčími krásami“. Měla „vzpurné způsoby“, které lehce vyúsťovaly do zábavy, když byla někde, kde se cítila dobře. Ale mezi cizími lidmi se spíše ostýchala, byla tichá a nenápadná.
Společenského života si Emily v Amherstu příliš neužila. Odmítala se stýkat s většinou lidí a kromě let strávených ve škole, výletu do Filadelfie a Washingtonu a několika krátkých návštěv lékaře v Bostonu prožila celý život v rodném domě. Časem se začala oblékat pouze do bílého a vytvořila si pověst samotářské, podivínské ženy.
Přátele si vybírala velmi opatrně a její vztahy k vnějšímu světu byly velice rezervované. V posledních dvaceti letech života už téměř neopouštěla dům. Přátelům posílala květiny spolu s krátkými průpovídkami či básničkami, které však většinou vzbuzovaly údiv místo uznání.
Ačkoli se nikdy nevdala, navázala několik významných přátelských vztahů s muži, kteří byli jejími důvěrníky či učiteli. Životopisci se pokoušeli zjistit, kdo byl tím objektem, který se objevoval v jejích milostných verších, ale neuspěli, nepodařilo se jim nikoho jednoznačně určit.
V době jejího úmrtí měli u sebe téměř dva tisíce jejích básní nejbližší přátelé a příbuzní. Řadu básniček Emily nedokončila a ani je nepřipravovala pro zveřejnění. Psala si je na útržky papírů, účtenky z obchodu, na zadní stranu kuchařských receptů a dávala je do obálek. První vydavatelé je museli upravit, aby byly čtenářům 19. století srozumitelné. Přidali jim názvy, pozměnili syntax, upravili gramatiku, sjednotili psaní velkých písmen, doplnili předložky a spojky. Také jednotlivé básně roztřídili do tematických skupin, jako přátelé, příroda, láska a smrt.
Kompletní sbírku básní vydal v původní podobě až v roce 1955 Thomas Johnson. Její dílo čítá 1775 básní. Poezie Emily je velice originální, obsahově a výrazově jednolitá, přesto plná protikladů a paradoxů. I proto je blízká všem, kteří ji dnes objevují, protože v první řadě jde o oduševnělou a hlubokou poezii. Žádný div, že lyrické básně Emily Dickinsonové dokonce inspirovaly známého bluegrassového zpěváka Roberta Křesťana k napsání titulní písně ke svému albu Neumím tančit po špičkách.
Zvláštní žena, o které mnoho nevěděli ani její současníci, Emily Dickinsonová zemřela ve svém rodném domě v roce 1876. Záhadou zůstává tak trochu dodnes.
duben 2005
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group