ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

JAK SE LOVÍ MOŘSKÉ KRÁVY

Už po mnoho století loví člověk dugongy, jinak zvané mořské krávy. Zdá se, že se tento druh savce stal základem námořnických pověstí o mořských pannách. Nyní se díky nekontrolovanému výlovu ocitli dugongové na pokraji vyhubení. V Západní Austrálii jsou vydávány lovecké průkazy na výlov dugongů už jen Aborigines (původní obyvatelé Austrálie, domorodci). I přes tato omezení znepokojení stoupá, neboť Aborigines se vzdalují od tradičních loveckých metod.

 

ODPOLEDNÍ SMRT

 

Ian Ralph je lovec dugongů a patří k domorodému kmeni Bardi. Stojí na kraji hliníkové loďky s napřaženou harpunou, ztělesněná socha černého bojovníka s bronzovým nádechem z odpoledního slunce. Jeho zkušené oči se soustřeďují na rozmazaný hnědý tvar ve vodě a v duchu vypočítává správný okamžik k výstřelu z harpuny. Už čtyři hodiny vyhlíží stín, prozrazující dugonga pod vodou. Mává na společníka u kormidla a vykřikuje instrukce ve svém rodném jazyce. Nyní je stín už blízko, objevil se na hladině několik metrů od nich. Všichni ztichnou. A pak, jakoby telepaticky, otočí kormidelník loď a zkříží cestu zvířeti, přesně v tom okamžiku, aby zajistil správný zásah Ralphovy harpuny. Ralph společně s harpunou, což je pouze čtyřmetrová dřevěná tyč s okovanou špičkou, skočí do vody. Oštěp nachází svůj cíl. Je to Ralphův první dugong v tomto roce a radost na jeho obličeji byla výrazná, když se celý mokrý vytahoval na loď.

 

Nyní je na řadě další úkol: zajmutí a zabití úlovku. Zvíře bojuje s provazem, který ho přitahuje k loďce, ale harpuna je zabodnuta příliš hluboko na to, aby přežil. Smrt už je jen formalita. Samce táhnou k lodi. Je chycen za ocas a pověšen hlavou dolů vedle loďky, do té doby, než mu voda zaplaví nosní dutinu, což ho utopí. Lovci tvrdí, že to může trvat až půl hodiny, než zvíře zahyne. Zvíře se několik minut marně snaží vymanit ze zajetí, prudce sebou mrská proti lodi. Každý pozorovatel potvrdí, že sledovat smrt je nepříjemnou záležitostí.

 

Mrtvola zvířete, uvázaná podél lodi, je přepravena na břeh, kde bude rozřezána a naporcována. Během hodiny se hebký, teplý písek a hnědožluté kameny zabarví od krve do tmavočervena. Touto dobou muži kmene Bardi zručně rozřezávají dugonga na malé kusy, které odnesou a rozdělí mezi sebe. Určitá část masa bude odvezena při návštěvách Broomu nebo Derby jako dar rodinným příslušníkům. Lovci tvrdí, že maso není určeno na prodej.

 

ZÁKON JE PROBLÉM

 

Dugong je základní součástí potravy lidí kmene Bardi, kteří žijí v One Arm Point blízko Cape Leveque, asi 200 km na sever od Broome, v nejvzdálenější části severozápadního pobřeží Austrálie. Přestože Západoaustralský svaz ochrany přírody vydává povolení na lov dugongů pouze Aboridžinům, mají experti na dugongy obavy o budoucnost těchto zvířat. Na třech čtvrtinách pobřeží Great Barrier Reef (Velký korálový útes) je dugong na seznamu vážně ohrožených druhů. Humánní mezinárodní společnost žádá federální vládu, aby vydala zákaz lovu bez výjimek.

 

Dugongové mají nízkou porodnost, lovecké metody se modernizují, a tak je tento savec vystaven velkému nebezpečí. Pokračující vývoj loveckých metod, od tradičních, kdy se k lovu používaly kanoe a malé dřevěné loďky, až po moderní, při nichž se používají motorové čluny a velké sítě na ryby, ohrožuje dugongy i jiné ohrožené druhy. Dugongy je možno najít podél pobřeží ve více než 40 zemích od východní Afriky až k Vanuatu. Queenslandští experti pro vědecký výzkum tvrdí, že podél pobřeží Austrálie žije více než 80 000 jedinců. Přesný počet však nelze nikdy určit, protože je zde ještě spousta neprozkoumaných oblastí. Pouze čtyři letecké průzkumy byly provedeny v Západní Austrálii, dva v Shark Bay, jeden v Ningaloo Reef a Exmounth Gulf. Helena Marshová z Univerzity Jamese Cooka, která je považována za jednoho z nejlepších expertů na výzkum života dugongů, tvrdí, že stav těchto zvířat se může zvednout maximálně o pět procent ročně. A dodává, že pokud je zabito 500 samic ročně, je pro pouhé zachování současného stavu nutný celkový počet 22 000 dugongů. Samice totiž mívají první mládě v desátém roce života a poté jedno další každý třetí až pátý rok. Dugongové se dožívají až sedmdesáti let.

 

První oficiální dohoda mezi Aboridžiny a ochránci přírody byla nedávno podepsána v Queenslandu poté, co vědci prokázali, že počet dugongů mezi Cooktownem a Bundabergem v Queenslandu klesl od roku 1987 do roku 1994 o 50 až 80 procent. Domorodý kmen Darumbal souhlasil, že už nebude lovit dugongy v Shoalwater Bay, které je jedno z hlavních míst, kde se množí dugongové na Great Barrier Reef. Je to však pouze dílčí úspěch, protože tento kmen je jen jedním z mnoha pobřežních domorodých kmenů. Oddělení ochrany a správy země (Department of Conservation and Australian Land Management - CALM) vede podobná jednání i s dalšími kmeny z oblastí Beagle Bay a One Arm Point.

 

Gordon Wyne, manažer pobočky CALM, doufá, že se těchto jednání zúčastní domorodé kmeny ze všech oblastí Austrálie, protože počet těchto zvířat je nutno udržet. CALM se snaží ovlivnit lovce žijící více na sever, ale je to těžké, neboť nejsou konkrétní údaje o počtech zvířat v těchto oblastech.

 

"Základní problém spočívá v tom, že zákon dává Abordžinům možnost lovit a oni se jí nechtějí vzdát. Jednou však přijde doba, kdy budou svým lovem ohrožovat přežití tohoto druhu," tvrdí Wyne. Letecké výzkumy na sever od Exmouthu, nejsou pro CALM na prvním místě, neboť CALM se zabývá monitorováním více než sto druhů zvířat, které jsou více ohroženy vyhynutím než dugongové.

 

"Je potřeba miliardy dolarů na provedení výzkumu celého pobřeží, aby se zjistilo, kde se dugongové v jaké době zdržují. Snažíme se o to, aby výzkum byl proveden efektivně," tvrdí Wyne. Podle Tonyho Preena, experta na dugongy z Univerzity Jamese Cooka, může být samolibost západoaustralské vlády pro tento druh velice nebezpečná. "Z hlediska ochránců přírody je situace doopravdy velmi vážná. Není moc oblastí, o kterých je možno tvrdit, že zde není čeho se obávat." Západoaustralské pobřeží představuje asi jednu třetinu ze všech míst, kde se dugongové vyskytují. "Austrálie hraje nepochybně rozhodující roli pro přežití tohoto druhu," tvrdí Preen.

 

SLYŠÍ NÁS, ŘÍKAJÍ LOVCI

 

Všichni předkové Iana Ralpha lovili dugongy. Jeho otec zabíjel zvířata z voru ve vodách okolo ostrova Sunday a často lovil při světle měsíce, neboť touto dobou se dugongové drží u hladiny a jsou nejsnáze ulovitelní. Ralph říká, že v té době bylo dugongů mnohem více, ale že jejich počet v tomto roce opět vzrostl a on nemá obavy o jejich přežití.

 

Lovci mají své teorie o zvycích dugongů. "Jestli jsme my moc šťastní a mořská tráva je moc světlá, oni nepřijdou," tvrdí Bruce Wiggan. "A když my vyprávíme moc příběhů - když je hledáme - slyší nás a říkají si, oni si o nás povídají, tak jdeme někam jinam."

 

Vůdce jejich komunity Denis Davey říká, že je to moc těžké požadovat po lidech, aby se vzdali lovení dugongů. "Dugongové jsou naší hlavní potravou už mnoho století. Pokaždé, když vidíme dugonga, zbíhají se nám sliny v puse a musíme ho dostat."

 

Lovci z One Arm Point si nezapisují úlovky, ale Davey tvrdí, že kdyby vláda byla schopna jim dokázat, že počet klesá, on by začal myslet na zapisování úlovků.

 

Lovci měli velké štěstí v roce 1996, protože prvního dugonga ulovili už v lednu a sezona pokračovala až do prosince. Maso, kterého je dostatek pouze v červnu a červenci, je nahrazováno želvami a jinými mořskými živočichy a také hovězím masem.

 

Asi třicet mladých mužů z komunity, která čítá kolem tří stovek obyvatel, loví dugongy při přílivu až tři kilometry od pobřeží. Wiggan odhaduje, že je uloveno alespoň sedm nebo osm kusů týdně, což znamená stovky zvířat během celého roku. Dospělý dugong nakrmí až dvacet lidí. Obavy o vybití velkého počtu dugongů je přivedly k lovení ryb.

 


Těmto velkým býložravým savcům, žijícím v Indickém oceánu,
hrozí brzké vyhubení.

Expert z CALM Bob Prince říká, že silný svazek mezi dugongy a kulturou kmene Bardi a zlepšující se metody zabíjení zvětšují riziko jejich vyhubení v této lokalitě. Věří, že lov dugongů není pod kontrolou, a stavy se krutě snížily. Ale CALM toto bude těžko dokazovat, neboť chybějí průkazná data. CALM se snaží přesvědčit lovce, aby si zapisovali počty úlovků i počty živých, zpozorovaných zvířat.

 

Prince tvrdí, že mnoho ulovených zvířat bylo snědeno v západní Kimberley, ale byla tam dopravena z Beagle Bay. Před deseti lety se v Beagle Bay dugongové lovili málo a bylo jich tam mnohem více, než u One Arm Point. Ale během posledních pěti let, kdy se zvětšil počet lovců i přístup k lodím, se počet zabitých zvířat zvýšil.

 

Lovci z Beagle Bay už zareagovali na varování Prince o poklesu počtu zvířat a nyní chytají jen 10 až 20 dugongů ročně. Aboridžinské komunity, které loví dugongy už po mnoho století, se zdráhají souhlasit s návrhy CALM o snížení počtu úlovků, když nedostávají žádné důkazy. Pro stanovení jakýchkoli realistických odhadů je podle expertů prvním krokem zjistit počty dugongů.
 
Listopad 1997

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group