ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

DRAHÉ KAMENY Z PODKRKONOŠÍ

 

Z Itálie pochází rčení, že kámen, kterým u nás pastevec hodí po krávě, má často větší cenu než kráva sama.

Oblast Podkrkonoší byla a je pokladnicí kamenářů. Tak ji nazývali Italové, kteří od dob Karla IV. a ještě hojněji za doby Rudolfa II. přicházeli do Čech hledat barevné kameny. Pátrali hlavně po pestrých jaspisech, jejichž svěží barvy rozmanitých odstínů a kreseb se jim znamenitě hodily pro mozaikové obrazy. Umělecké florentinské mozaiky, jimiž se honosí italské paláce, jsou zčásti vykládány kozákovskými jaspisy.

Ovšem prvními "kamenáři" v této oblasti byli zřejmě členové tlupy neandertálských lovců, jež se před 80 000 lety usídlila v jedné jeskyni u Bělé - Rozumova na Turnovsku. Ve spodní vrstvě jeskyně po nich zůstaly kromě uhlíků jejich nástroje a zbraně, které zde vyráběli odštěpováním křemene a kozákovských jaspisů.


ČARODĚJNÉ KAMENY

Naleziště na Kozákově se stalo pojmem známým po celém světě. Málokdo však ví o pověrách a legendách, které po staletí tyto drahé kameny provázejí. O symbolickém významu a vlastnostech drahých kamenů se píše ve starých knihách o kamenech, tzv. lapidáriích. Tyto první mineralogické práce v dějinách lidstva jsou naivní a zakládají se na nejprimitivnějších představách a pověrách. Ale už tehdy měly některé z nich vědecký základ. Například křemen byl pokládán za zdroj čarodějné energie. Dnes víme, že křemen dokáže vytvářet elektrické napětí, jestliže na něj působí magnetické síly.

U nás je nejznámějším drahým kamenem achát, pojmenovaný podle řeky Achates na Sicílii. Je směsí chalcedonu s křemenem a opálem s příměsí nerostných barviv. Acháty se používaly jako téměř univerzální lék, k získání obliby u lidí, k hašení žízně a k dosažení úspěchů mužů u žen. Dále zaručovaly nositeli štěstí, zdraví a dlouhý život. Onyx, černobíle proužkovaný achát, byl považován za kámen, který působí zlé sny, ale mírní porodní bolesti. Sardonyx, červenobíle proužkovaný achát, zajišťoval svému nositeli šťastný život v manželství, léčil melancholii a byl ochranou proti uhranutí. Karneol, červený chalcedon, tišil rozbouřenou krev a činil svého nositele klidným.

Lom na Kozákově byl odedávna nalezištěm jaspisů. Jaspis je neprůhlednou směsí chalcedonu a jemnozrnného křemene s nerostnými barvivy. Byl považován za prostředek k zastavení krvácení a k léčení ženských nemocí. Používal se také k ochraně proti strašidlům, proti uhranutí mladých matek i kojenců, léčil zimnici a padoucnicové záchvaty. Opál podle pověry chrání svého nositele před onemocněním zraku a zaručuje mu ostré vidění. Dlouho byl pokládán za kámen přinášející neštěstí. Rozšířil se znova teprve v 19. století. Hodně k tomu přispěla anglická královna Viktorie, protože sama nosila opál a dělala tak reklamu svým dolům v Austrálii. Dalším drahým kamenem z našich melafyrů je křišťál. Býval pokládán za zmrzlý led a používán k ochlazení, proti žízni. Léčil nemoci srdce, žaludku, očí i zduření žláz. I dnes bývají křišťálové koule nezbytnou rekvizitou kartářek a věštkyň. Ametyst chránil svého nositele před opojením, před otravou vínem a před uštknutím hadů. Safír, nalézaný u nás na Jizerské louce, byl pokládán za kapku nápoje nesmrtelnosti, který popíjeli bohové a jimž prý zaručoval nesmrtelnost. Podle pověry přináší nositeli dobré myšlenky a bohatství. Olivín, vyskytující se v čedičových lomech u Smrčí a Podmoklic, byl symbolem naděje a jeho nositel mohl předvídat budoucnost. Český granát, který se nachází v potoku protékajícím Bradleckou Lhotou, činil svého majitele veselým a milým. Vdovy věřily, že je může utěšit v bolesti nad ztrátou manželů. Proto naše babičky nosily šňůry českých granátů na krku i v čepcích ke svátečnímu kroji. Nakonec se chci ještě zmínit o zkamenělých kmenech prvohorních jehličnanů, které se nacházejí v okolí Studence. Lidé si je dříve schovávali v chalupách jako zaručený prostředek proti požáru.


SKVOSTY Z TRHLIN

Kdy a jak drahé kameny vznikly? Kde se nacházejí? Svým geologickým složením je krajina Podkrkonoší velmi zajímavá. Prahorní břidlice, jež tvoří podklad, byly koncem prvohor tlakem zevnitř Země roztrženy v dlouhé čáře podle již dříve existující hluboké trhliny, které říkáme lužická porucha. Z pukliny se začala rozlévat po povrchu za mohutných výronů sopečných plynů a vodních par černohnědá láva, která utuhla v melafyry. Po erupci melafyrové lávy vystupovaly na zemský povrch horké roztoky, jež rozkládaly melafyr i okolní horniny. V roztocích převládala rosolovitá kyselina křemičitá, vzniklá z horninových křemičitanů s příměsí různých oxidů kovů. Teplé roztoky vyplnily většinu trhlin a dutin v melafyru, kde z nich vznikly pozvolnou krystalizací nejznámější podkrkonošské drahé kameny. Melafyrový hřeben můžeme sledovat podél lužické poruchy od Ještědu přes Český Dub, Frýdštejn, Hamštejn, Kozákov a Tábor, kde se od hlavního zlomu poruchy odklání a pokračuje severovýchodním směrem na Staropacké vrchy, Levín, Kozinec až k Rovinám a odtud na Broumovsko. Lužická porucha pokračuje ke Dvoru Králové, kde se noří pod křídové usazeniny pískovců a jílovců.

Ryzí měď se nalézá v melafyrech vzácně na vrchu Strážníku u Peřimova a na vrchu Babka nad Roškopovem. Na Strážníku se nachází vzácný tzv. hvězdnatý křemen - hvězdovec. Ze všech křemičitanů se uvolňovalo značné množství kyseliny křemičité, jež pak vyplnila všechny zbývající prostory, zatlačila i některé dříve vzniklé nerosty a vytvořila v dutinách nepřeberné bohatství drahých kamenů - achátů, jaspisů, chalcedonů, ametystů, křišťálů, záhněd.

Náš stručný přehled podkrkonošských drahých kamenů musíme doplnit o výskyty olivínů a pyropu, který je známý pod názvem český granát. Výbuchy a výlevy třetihorních čedičových sopek daly vznik olivínu, křemičitanu zeleně zbarveného železem a hořčíkem. Nejznámějším nalezištěm jsou lomy v Podmoklicích a Smrčí. Výlevy čedičů vynesly na povrch hadce se zrny granátů - pyropů. Pyrop je křemičitan zbarvený příměsí vápníku, hořčíku, manganu, železa, hliníku a chromu.


KAMENÁŘI A JEJICH MECENÁŠI

Roku 1576 se stal římským císařem Rudolf II. Tento panovník sbíral obrazy, drahé kameny i předměty jimi zdobené, starožitnosti a také minerály. Jeho mineralogická sbírka byla ve své době pravděpodobně největší v Evropě.

Zajímavou postavou na císařském dvoře byl tajný rada, kališnický kněz Šimon Tadeáš Budek z Rovenska pod Troskami. Tento kněz vedl hledání nových nalezišť drahých kamenů a zkoušel alchymisty před nástupem do služeb panovníka. Od císaře dostal v roce 1601 privilegium na hledání kamenů a byl ustanoven i jako dozor nad ostatními sběrači drahých kamenů v Podkrkonoší.

Po smrti císaře Rudolfa II. začal postupný rozklad bohatých sbírek, až definitivní zkázu shromážděným pokladům zasadila třicetiletá válka. V polovině 17. století zanikly císařské sbírky, ale sbíralo se dále. V roce 1623 dal kníže Lichtenštejn, tehdy místodržitel Českého království, pražskému měšťanu a obchodníku s drahokamy B. Pfeffertovi za úkol prozkoumat stupnické zlaté doly a přitom se lichotivě zmiňoval o granátech z Rovenska pod Troskami. Panský úřad tehdy zakázal vývoz tohoto kamene bez výslovného úředního povolení.

Zemský hejtman frýdlantského knížectví v Jičíně dal 18. října 1627 turnovskému měšťanu Tobiáši Suchánkovi úkol sbírat v Jizerských horách safíry.


Kamenářský strojek - vyvinul se z primitivnějšího kvadrantu. Pou-
žívá se k vybrušování plošek (facet) kamenů. Brousí se na něm
kameny od několika milimetrů do několika centimetrů průměru.
Kamenáři strojku něžně říkají mašinka.

Ke kamenářské proslulosti Turnova přispělo v mnohém broušení českých granátů. Vybrušovaly se plochy, které měl každý granátek od přírody, a nedělaly se pravidelné plošky (facety). Tehdejší úprava drahých kamenů pro šperkařské účely byla velmi jednoduchá. Asi do roku 1600 se drahé kameny jen leštily a zakulacovaly a teprve později se na nich vybrušovaly plošky. Do konce 19. století, kdy skončila granátová móda, se broušením granátů na Turnovsku zabývalo kolem dvou tisíc domácích brusičů.




Ochranné kameny

21. 3. - 19. 4. ametyst
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group