ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

ZLATÉ POBŘEŽÍ OČIMA PŘÍRODOVĚDCE

 

"Jakmile se dostaneme na nějaký kontinent, začne ten kontinent rychle stárnout."
Ernest Hemingway

Když v roce 1471 přistáli u západoafrických břehů v blízkosti vesnice Edina (dnešní Elmina) zlatachtiví Portugalci, narazili pravděpodobně na hradbu tropického deštného lesa, a proto postavili první pevnost na pobřeží. Mnoho desítek let se kvůli klimatu, nemocem a neznalosti terénu neodvažovali první evropští obchodníci hlouběji do vnitrozemí, kde žili domorodí obyvatelé. Co všechno se změnilo od těchto dob? Bohužel na převážné většině území Afriky došlo k narušení původních stabilních ekosystémů, které ustoupily před zemědělskou výrobou, těžbou dřeva a surovin. Lidská populace s příchodem moderní medicíny silně vzrostla a v krajině se objevil nový fenomén - plastická hmota ve všech podobách.

Národy obývající Ghanu a vůbec celou Afriku žily a žijí v daleko bližším kontaktu s přírodou a dokáží využívat většinu jejích produktů k dennímu životu. Ochrana přírody a její druhové pestrosti (biodiverzity) je tudíž pro tyto lidi existenčně velmi důležitá, protože bez ní a hlavně bez znalostí předávaných od rodičů na potomky by nemohli žít nezávisle na moderní civilizaci. Naštěstí ta dnešní "civilizace" někam pouze nakoukla, a moudří lidé se snaží před ní stále zavírat dveře v přírodních parcích a rezervacích.


Ficus tesselata - škrtící liána, která zabíjí svého hostitele.

OSTROVY ZACHOVALÉ PŘÍRODY

Nejznámějším je národní park Mole, který je v současné době také největším parkem v Ghaně. Na západní Afriku vyniká park především bohatostí zvěře. Jinak je tato část Afriky na zvěř velice chudá. Zvěř je nejlépe pozorovatelná v období sucha, které začíná v této oblasti ve druhé polovině prosince a končí na začátku dubna.

Porosty vysokých trav, zejména sloní tráva (Penissetum purpureum) dorůstající výšky přes tři metry, jsou plošně vypalovány, a terén se stává přehlednějším. V parku se nachází 94 druhů savců a 300 druhů ptáků.

V západní Africe se nevyskytuje mnoho nebezpečných zvířat, a proto se zde návštěvníci mohou pohybovat v doprovodu průvodce pěšky. Nesporným zážitkem je jistě pozorování slona (Loxodonta africana) ze vzdálenosti deseti metrů. Těžší je sledovat ostražité elegantní antilopy. I přesto je možno spatřit stádo čtyřiceti jedinců antilopy vodušky kob (Kobus kob) nebo několika vodušek velkých (Kobus defassa) či osamělého lesoně (Tragelaphus scriptus). Ostatně v parku můžeme spatřit i další druhy, a to krásnou antilopu koňskou (Hippotragus equinus) nebo buvolce západoafrického (Alcelaphus buselaphus major). Okolí vlhčích míst je zpravidla obsazeno bodalkami Tse-tse Glossina, přenašeči spavé nemoci. Naštěstí tento hmyzí druh nesnáší sucho, a tak jej v otevřené savaně nenajdeme.

K nejlépe pozorovatelným zvířatům patří opice, které přivykly životu na zemi. Jsou to kočkodani husarští (Cercopithecus patas) a tlupy paviánů anubi (Papio anubi). Ti za vámi přijdou i do tábora, kde se budou snažit ukradnout něco k snědku. Oba primáti jsou velmi rychlými běžci. Kočkodan dokáže běžet rychlostí přes 50 km/h.

Park leží v pásmu stromové guinejské savany, a proto dominantní vegetaci tvoří otevřená lesnatá krajina. Stromy jsou zastoupeny především čeleděmi Mimosoideae, Bombacaceae, Rutaceae, Caesalpinoideae, Sapindaceae, Annonaceae, Palmae, Euphorbiaceae a Combretaceae. V parku je popsáno 148 druhů stromů, 61 druhů křovin, 166 druhů trav, 284 druhů bylin a 75 popínavých rostlin.

Druhým národním parkem, daleko méně navštěvovaným, ale zajímavým svou populací 200 hrochů obojživelných, je NP Bui. NP Kakum svou vegetací vlhkého sezonního lesa a provazovou lávkou zavěšenou ve čtyřicetimetrové výšce mezi korunami stromů nabádá k denní i noční návštěvě. Budete-li mít v noci štěstí, můžete potkat poletušku (Anomalurus peli peli) a nebo poloopici Perodicticus potto, ve dne potom kočkodana Dianina (Cercopithecus diana). Na zemi lze nalézt plody baku z 65 m vysokého stromu Tieghemelia heckelii, kterými se živí vzácná lesní forma slona afrického (Loxodonta africana cyclotis).

Vždyzelený deštný les se nachází pouze v jihozápadní části Ghany v NP Ankasa. Tato rezervace je známá především obrovskou různorodostí rostlinných druhů (více než 2000). Na jeden hektar jich připadá až 300.

POŽÁRY SAVAN

V období sucha jsou pro státy západní Afriky ležící v pásmu guinejské savany charakteristické požáry. Ty vznikají v travnatých porostech jednak přirozeně, ale v převážné míře jsou zakládány člověkem. Oheň je zde pro zemědělsky zaměřené obyvatelstvo produkční prostředek - půda se získává žďářením. V oblastech tropů, kde nejsou finanční prostředky k chemické ochraně před škůdci a chorobami ani k omezení plevelů, je tento způsob nejlevnějším a nejrychlejším prostředkem "desinfekce" půdy.

Mohlo by se zdát, že požár v savaně zničí vše živé, ale ve skutečnosti tomu tak není. Většina rostlinných i živočišných druhů se každoročním požárům přizpůsobila. Plamenům podlehnou pouze malé stromky, protože velké mají silnější korkovitou kůru a ta žáru odolá. Některé trávy se chrání tím, že se jejich spirálovitě stočená osina obilky vlivem změny denních teplot zavrtá do půdy a oheň, který přejde přes savanu velice rychle, jim a ani kořenům rostlin neuškodí. Požár zničí jen nadzemní odumřelé části rostlin a vytvoří prostor pro růst v období dešťů.

U živočichů je situace odlišná, protože se mohou aktivně pohybovat a smrtonosným plamenům uniknout. Hůře jsou na tom méně pohybliví plazi, hmyz a vše, co se nestačí ukrýt do děr v zemi. Na ohni profitují někteří dravci, jako jsou luňáci hnědí (Milvus migrans) nebo některé druhy volavek, jako např. volavka rusohlavá (Bubulcus ibis), kteří čekají na "hostinu" u čela plamenů.

Po požáru je savana zuhelnatělá, stromy shodí zbytky listí a všude je cítit dřevitá vůně popela. Obyvatelstvo si chrání vesnice udržováním holin nebo pásů vždyzelené vegetace, a nebo zakládáním protiohňů.

S příchodem prvních dešťů se pastviny a krajina po požáru dříve zazelenají a jako první začnou spásat nově rašící rostliny buvolci západoafričtí a posléze další zvířata. Do savany se vrátí každoroční život.

PESTROBAREVNÍ OBYVATELÉ LESŮ

Typickým a nepřehlédnutelným zástupcem křídlatého hmyzu lesů a savan tropické Afriky jsou motýli. Patří mezi ně jak denní, tak i noční druhy nazývané lidmi můry. Obě skupiny se odlišují aktivitou v průběhu dne, ale i některými morfologickými znaky. U denních motýlů jsou tykadla nitkovitá s rozšířením na konci, tělo je štíhlé a méně ochlupené a oba páry křídel jsou volné, nespojené. Při odpočinku přikládají křídla k sobě do vertikální polohy. U nočních druhů jsou tykadla hřebenovitá nebo porostlá výrůstky a napomáhají orientaci, tělo je robustnější a křídla jsou při odpočinku roztažená. I když popsané znaky nejsou bez výjimek, můžeme je pokládat za dostačující.

Motýli mohou dosahovat rozpětí od několika milimetrů až do 30 cm u některých nočních tropických druhů. Od ostatního hmyzu se odlišují především tím, že mají křídla pokrytá pigmentově zabarvenými šupinkami. U některých druhů vrstva vzduchu pod šupinkami způsobuje opalizaci, např. u některých babočkovitých (Euriphene tadema).

Mnohé denní a zvláště pak noční druhy jsou významnými škůdci rostlin. Jejich vývojové formy housenky požírají různé části rostlin a při přemnožení devastují porosty kulturních rostlin. Dospělí motýli se živí sáním na plodech, na rozkládajícím se rostlinném materiálu, ale i na květech, a tím pomáhají k opylení rostlin. Housenky jiných úspěšně hubí plevel.

Motýli dokáží sezonně překonávat několikatisícové vzdálenosti. Někdy je k tomu vedou rozmnožovací instinkty, jindy sezonní změny klimatu. V savanových oblastech Afriky jsou známé migrace např. bělásků Pieridae. Motýli mají raději vlhčí vzduch, kdy je dostatek potravy, a tak je můžeme pouze v lesích pozorovat celoročně. V oblasti poloopadavého lesa v přírodní rezervaci Agumatsa Waterfalls byla jejich největší aktivita hodinu před polednem a na jednom místě se jich při sání vlhkého substrátu nacházelo čtyřicet druhů.

Většina motýlů je přímo potravně spojená s určitým rostlinným druhem, a tak úbytek přirozených druhově pestrých ekosystémů vede ke snížení počtu druhů motýlů, kterých je známo přes 100 tisíc.

OD MOŘE K SAVANĚ

Země se nachází v tropických podnebných pásech ekvatoriálním a subekvatoriálním, podle kterých ji můžeme rozdělit do několika vegetačních pásů. Do podnebného pásma ekvatoriálního patří jihozápad země, který na severu zasahuje po 6°3' severní šířky a na východě po 1° západní délky, na západě tvoří hranici tohoto pásma státní hranice s Pobřežím slonoviny a na jihu Atlantský oceán. Při pobřeží se nachází pásmo mangrovů, které přechází ve vždyzelený tropický deštný les (zachován v NP Ankasa). Tato oblast je z větší části vymýcena a nahrazena zemědělskou výrobou. Okrajové části pak přecházejí do vlhkého sezonního lesa (NP Kakum).

Subekvatoriální pás ovlivňuje podnebí zbývající části Ghany s úbytkem srážek směrem na sever. Tento pás je charakteristický střídáním období sucha a dešťů. První vegetační pásmo, savana s vegetací nízkorostoucích trav a keřů, se nachází mezi jižním pobřežím Guinejského zálivu (zahrnuje i hlavní město Akkru nebo přírodní rezervaci Shai Hills) a na sever zasahuje po 6°5' severní šířky. Dalším vegetačním pásmem je suchý sezonní les. Jeho zbytky se rozkládají na sever od prvně jmenovaného typu savany a tvoří pás po 7°5' východní délky (např. přírodní rezervace Boabeng--Fiema, Wli Waterfalls). Tato oblast je z převážné většiny vymýcena a stromy je porostlá jen velmi řídce (1 strom/ha). V oblasti jsou pěstovány banány, palma olejná, kakao, arašídy, čirok aj. Sever země (např. NP Mole) tvoří stromová savana porostlá dlouhými travami, především guinejskou a sloní travou, která po období dešťů dorůstá výšky přes 3 m.
červenec - srpen 2000
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group