ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

MALÉ DIVY MALEDIVY

Sotva pár kroků od rovníku nad modrou hladinu Indického oceánu vystupují ostrovy Republiky Maledivy. Dvě tisícovky atolů a atolků pokrývají plochu pouhých tří set kilometrů čtverečních jihozápadně od Indie.
Lidé obývají přibližně dvě stovky z velkého množství ostrovů. Navíc na celé polovině z těchto dvou set sídel nežije víc než pět set obyvatel. Výjimku tvoří ostrov Male, na kterém se nachází i stejnojmenné hlavní město Malediv, v místní řeči zvané Kaafu.


S TRITONEM ZA DOBRODRUŽSTVÍM
Letiště zabírá celý ostrůvek Hulule v blízkosti hlavního města, či chcete-li ostrova Male. Právě tady přistálo naše letadlo po desetihodinovém letu z Evropy za potápěním v korálových zahradách s mantami, žraloky a celou řadou pestrobarevných měkkýšů a mořských hub v okolí maledivských ostrovů.
Na Maledivách se mezi místními vesničkami a turistickými centry rozesetými na jednotlivých atolech po vlnách Indického oceánu pohybují malé motorové čluny, v podstatě jakési „lodibusy“. Milovníci aut si tu na své příliš nepřijdou. Jejich provoz je možný pouze na hlavním ostrově Male a také na ostrově Gan v jižní části souostroví.
Naše loď směřovala přes soustavu ostrovů South Male Atoll do oblasti Ari Atoll, kterou jsme celou projeli a prozkoumali nejúplněji. Co se potápění týče, je právě tato oblast z celých Malediv nejvyhlášenější. Ostrovy tu vystupují nad mořskou hladinu jen výjimečně výše než dva a půl metru, a tak Maledivci s obavami sledují stoupající mořskou hladinu, za kterou může tání ledovců v severních a jižních oblastech Země. I když různé odhady stoupání světového oceánu hovoří o vzestupu hladiny do roku 2050 o deset až dvacet pět centimetrů, pro některé atoly může už i toto zvýšení znamenat těžko řešitelný problém.
Kapitánem naší jachty Triton, pojmenované zřejmě po synu řeckého boha moří Poseidona a jeho manželky Amfitrity, je Jásir. Maledivci jsou etnickou míchanicí skupin sinhálského, arabského a malajského původu. I proto je státním náboženstvím Republiky Maledivy sunnitský islám a soudnictví vychází z islámského zvykového práva šaría.
Absolvovali jsme nezbytné formality nutné k potápění, Jásir vyzdobil Triton českou vlajkou a chystali jsme se vyrazit. Jen co jsme ale vstoupili na palubu, začalo pršet. S malými přestávkami, ve kterých žlutý kotouč nesměle pronikl roztrženými mraky, pršelo po celých následujících deset dní. Na vině bylo monzunové období, bohaté na déšť, které končí v polovině prosince. Letos se však trochu protáhlo...

LETCI OCEÁNU
U atolu Male jsme se potápěli na vnější straně poblíž ústí kanálů, například Embudhoo Kandu, Dhigu Thila či Guraidhoo Kandu, které silný proud vymlel v korálu. Právě na těchto místech se hodí zkušenosti s driftovými (proudovými) ponory. Pohyb pod hladinou mi tu často připomínal jízdu na tobogánu. Co chvíli mě prudký proud stočil a doslova se mnou mrsknul o útes. Možná i proto jsou tu při potápění povolené rukavice, které jinak průvodci na mnoha potápěčských lokalitách světa zakazují. Vědí proč. Ruce nenechavců schované v rukavicích dokáží beze strachu ze zranění rozebírat pomalu rostoucí korálový útes a na dlouhé roky tak zbavovat podmořskou zahradu její krásy.
V proudech se ovšem zdržují i velké ryby, například rejnoci druhu Aetomylaeus vespertilio, které jsme viděli plavat ve formaci, majestátní napoleoni druhu Cheilinus undulatus a velké množství různých druhů kaniců, z nichž někteří dosahovali délky až jednoho metru. Viděli jsme i několik hejn barakud druhu Sphyraena barracuda a žraloků, mezi nimiž hrál prim silný a impozantní žralok spanilý, bělocípý či lagunový. Pro tyto paryby jako by silný proud vůbec neexistoval. Pohybovaly se s takovou elegancí a samozřejmostí, že jsem se vedle nich cítila jako neobratný hromotluk. Jsou však hrozně plaché, a tak kdo vidí žraloka na volném moři, může hovořit o štěstí. Když se nám podařilo zadržet dech, abychom co nejdéle nevypustili bubliny, připlouvali k nám až na dotek ruky. Bohužel blesky našich fotoaparátů je vždy obrátily k pozvolnému ústupu do oceánu.
Pak to přišlo. Manty. Na pozici nazvané, jak jinak, Manta Point, jsme napočítali celkem sedmnáct setkání s těmito půvabnými letci oceánu. Záměrně říkám setkání, protože viditelnost mohla být pouze kolem deseti metrů. Kvůli zhoršené viditelnosti vlastně ani netuším, kolik ladných živočichů kolem nás v té chvíli celkem bylo a kolik z nich se k nám z nějakého neznámého důvodu znovu vracelo. Manta Point je vyhlášenou mantí „čisticí stanicí“, kde jim ryby - pyskouni Thalassoma amblycephalum - odstraňují z těla parazity a zbytky staré kůže. Poté v klidu odplouvají na volné moře, aby pomocí takzvaných hlavových ploutví, vyrůstajících po stranách hlavy, dále nabíraly do své velké huby plankton, kterým se živí.
Při pozorování mant se mi vyplatilo jedno pravidlo - když chceš pozorovat manty, přikovej se ke dnu a čekej, ony si tě najdou. Fungovalo to. Našla jsem si dobrou polohu a se zatajeným dechem jsem pozorovala, jak na mě nalétávají jedna po druhé. Mohla bych přesně popsat detaily jejich asi třímetrových „bříšek“, která přímo lákala k pohlazení.

POHLED OBRA
To nejlepší nás teprve čekalo. Největší paryby na světě, kterými jsou žraloci obrovští (Rhincodon typus), místně zvaní fehurihi. Dorazili jsme s Tritonem k místu zvanému Maamigili Faru. Skočili jsme do vody do obrovského kanálu, ponořili se do hloubky asi čtyřiceti metrů a pozvolna stoupali. Všichni už šli pomalu na náš člun, když jsem najednou zaslechla cinkání oznamující běžně konec ponoru. „No jo, vždyť už končím...,“ řekla jsem si, protože jsem si myslela, že lodním zvoncem dává netrpělivý Jásir signál k vynoření. Pak jsem zvedla hlavu a ztuhla. Pomalu se ke mně blížili čtyři asi tak sedmimetroví žraloci obrovští! Vplula jsem jim do cesty těsně před otevřené huby, které mají tito neškodní „lovci“ planktonu v okamžiku otevření tak veliké, že bych se do nich možná i vešla. Ten nejbližší mě o kousek minul a zvědavě si mě prohlédl svým velkým okem. V jeho pohledu jsem cítila otázku: „Co jsi zač a jak divně to vypadáš...?“
Po takových zážitcích už bylo těžké něčím nás překvapit. Potápěli jsme se prostě s tím, že už máme vybráno. Přesto byly výjimečným zážitkem Modré jeskyně, které skutečně odpovídají českému překladu. Tvoří je kaskáda několika menších, poměrně širokých skalních výdutí nad sebou, vyplněných neskutečným množstvím bleděmodrých měkkých korálů. Visí ze stropu a připomínají záclonky. Mezi nimi jsou občas do žluta zbarvené gorgonie a další z mnoha druhů korálů a hub...

 

 


MALEDIVY
Úřední název: Republika Maledivy
Poloha: 0°30’ j. až 6̌47’ s. z. š., 72̌33’ až 73°38’ v. z. d.
Rozloha: 298 km2
Počet obyvatel: 285 000 (2003)
Hlavní město: Male, 63 000 obyvatel
Úřední jazyk: maledivština (divehi)
Měna: maledivská rupie (rufiyaa - MVR), 100 laari
Časové pásmo: GMT + 5 hodin
Získání nezávislosti: 26. 7. 1965, v roce 1968 změna monarchie na republiku

 

Území Republiky Maledivy se skládá z přibližně 2000 korálových ostrovů a velkého množství skalisek a útesů, uspořádaných do dvou severojižně orientovaných pruhů v délce asi 750 kilometrů. Ostrovy vystupují z podmořského Maledivského hřbetu a jen ojediněle přesahují výšku 2,5 m n. m. Na ostrovech je tropické monzunové podnebí s malými ročními výkyvy teploty mezi 28-31 ̌C a srážky v rozmezí 1800-3000 mm. Většina srážek spadne od května do září.
Tradičním obchodním artiklem Maledivců jsou ryby a rybí výrobky tvoří rovněž hlavní část exportu. Pro ostrovy je životně důležitý turistický ruch, který je v současnosti nejvýznamnějším zdrojem příjmů státu (asi 200 000 turistů ročně). Výrazným problémem ostrovního státu je zásobování vodou, protože jeho vlastní zdroje sladké vody jsou omezené a stále se zvyšuje znečišťování ostrovů i moře odpadem produkovaným náročnými životními návyky turistů.
červenec - srpen 2004

 

 

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group