ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

CHRÁM CHMELE A PIVA

Byl to sychravý den, nepříliš vhodný pro společenskou akci pod širým nebem. Přesto v tu sobotu na přelomu měsíců srpna a září dorazilo do Žatce na tradiční slavnost piva a chmele, zvanou „dočesná“, šest tisíc lidí. Jak tu bývá dobrým zvykem, procházeli se s papírovým kelímkem v ruce a ochutnávali z produktů desítek zde vystavujících pivovarů. Přesto tu v onom roce 2001 bylo něco navíc: pokus o složení nejdelšího papírového hada právě z těchto kelímků. Pokus, který má být zapsán nejen do české knihy rekordů, ale koketuje i s celosvětovou Guinnessovou knihou rekordů. Ale tato akce skrývá „neviditelných“ devět desetin významných objevů, společenských akcí a budovatelského úsilí - fenoménů, za nimiž stojí občanské sdružení „Chrám Chmele a Piva“.

ZPRÁVA Z TISKU
První dubnovou neděli (loňského roku) odkryl archeolog PhDr. Petr Holodňák se skupinou archeologů hrob v trávníku na náměstí Svobody. K průzkumu místa je přivedla letecká fotografie, na níž bylo možno podle porostových příznaků vytipovat neobvyklé místo. V hloubce 1,4 metru pod úrovní terénu objevili muže středních let, skrčence, který držel v ruce pohár se čtyřmi oušky a před pánví měl hliněnou destičku se sedmi vrypy... Hrob by měl pocházet z pozdního eneolitu, tedy z doby zhruba čtyři tisíce let před naším letopočtem. Holodňák se domnívá, že jde o nález zcela unikátní, který nemá v archeologickém světě obdoby. Tvrdí, že se s podobnou kulturou nesetkal ani ve své dlouholeté praxi, ani v odborných pramenech.

CHMEL JE NAŠE ZLATO
Senzace byla na světě. Ačkoliv vydržela jen do první tiskovky občanského sdružení Chrám Chmele a Piva Žatec, zaznamenala nebývalou publicitu v novinách regionálních i celostátních. „Odhalili jsme se na tiskové konferenci,“ říká člen sdružení ing. arch. Jiří Vaníček, jinak městský architekt. „Spousta novinářů nám na tiskovce ani nechtěla věřit, že to je apríl. Myslím si, že tu mystifikaci lidi vezmou.“ A skutečně lze z toho, jakým směrem se události ubírají, věřit, že mystifikace se bude rozvíjet dál. Nejde přece o žádnou samoúčelnou legraci. Inteligentním pivním humorem, kterým se sdružení prezentuje, vyhlašuje zároveň zcela vážný úmysl zachránit na Žatecku, Rakovnicku, Lounsku, Podbořansku a Slánsku světově ojedinělé chmelařské stavby, jakými jsou například sušárny, sklady a balírny chmele. „I v Žatci máme mnoho věcí, které už dávno světovými kuriozitami jsou nebo byly,“ objasňuje - teď už vážně - archeolog Petr Holodňák. „Nikde jinde na světě není větší sklad chmele, nikde jinde není menší chmelnička, nikde jinde nebylo vydáno tolik variant chmelových známek jako v Žatci.“

UNESE TO UNESCO?
„Když jsme dělali projekt na Chmelařské muzeum v Žatci, uvědomili jsme si, jak je žatecká chmelařská oblast výjimečná,“ říká Jiří Vaníček. Mluvíme nyní o katastrálním území asi 300 obcí a měst, kde se podle platného zákona může pěstovat žatecký chmel. Ve všech těchto obcích je nějaký chmelařský objekt, ať už je to sušárna, anebo sklad chmele. Faktem je, že chmelová odrůda vysoce aromatického „žateckého červeňáku“, kterého se prý přidává do piva jako šafránu, si vysloužila takový věhlas, že se v historii poměrně nedávné v Žatci diktovaly světové ceny chmele. Torzo památek, především technického rázu, které zlatou dobu žateckého chmelařství připomíná, dokonce aspiruje na zařazení mezi památky UNESCO. Podle dalšího člena sdružení Petra Bažanta je pravděpodobné, že roku 2002 bude žatecká zóna, ve které stojí historické sklady chmele, vyhlášena zónou technických památek chmelařství. Není vyloučeno, že v horizontu zhruba deseti let by jeden z těchto objektů mohl být zaznamenán i jako technická památka v rámci UNESCO.
Další z členů sdružení, Petr Dítě, se zavázal prosadit vydání žatecké poštovní známky a pamětní mince pro rok 2004 - v tomto roce bude totiž město Žatec slavit tisíc let od první písemné zmínky. A o tom, že nejde jen o snění, svědčí fakt, že město Žatec zaplatilo Chmelařství družstvu Žatec stotisícovou zálohu na objekt, ze kterého by měl vzniknout Chrám Chmele a Piva. Chmelařství družstvo, které je majitelem objektů (například skladů chmele), poskytlo městu Žatec výraznou slevu.
Členové sdružení a žatečtí patrioti jsou podle svých slov odhodláni bojovat za to, aby byl v „chmelařské čtvrti“ vybudován skanzen chmelařství, který bude protkán sítí stylových dobových hotýlků, hospůdek a pivnic. Ten byl měl lákat turisty z Čech i ze světa - a tím by se také získaly finance na opravu poškozených staveb.

VYKOPAT SVÉHO ČERTA
Občanské sdružení pro záchranu žateckých památek tvoří zčásti mladíci, kteří srší nápady a entuziasmem, ale i zkušení muži, vnášející do celé v podstatě cimrmanovské akce seriózní přístup. A jak to celé vlastně začalo? Zatímco listuji obsáhlou kronikou sdružení, dozvídám se, že námět celého happeningu přinesl archeolog Petr Holodňák, který přišel s tím, že velice účinné a tedy i užitečné se jeví vytvoření legendy, díky níž se lidé mohou s problémem identifikovat. Dokazoval to prý na mnoha případech, především na prosperující hospodě v zapadlé vesničce v Čerticích. Vykopali tam jámu, kde „nalezli“ kostru, která byla ozdobena beraními rohy - a teď už je z toho Muzeum čertů. Byla to inspirace, se kterou se dalo pracovat. „Čerta v Žatci vykopat nemůžeme, ale našli jsme asi nejstaršího pivaře na světě, Lojzu Lupulína,“ říká Jiří Vaníček. Zdá se dokonce, že tady bydlela celá kultura pivařů, které jsme pojmenovali „Homolupulové“. Vysvětlovat v Žatci, co to je lupulín (látka obsažená v žateckém chmelu, která způsobuje onu pikantní hořkost), je zbytečné.

ZÁKON SEDMÉHO SCHODU
Podle snímku z družice objevili jakousi anomálii, tmavší místo přímo na náměstí, kde se prvního dubna začalo kopat. To už věděli, že se bude stavět chrám piva. Shodou okolností narazili na kostru, která měla u sebe pivní džbánek a také rozlámanou hliněnou destičku se šesti přeškrtnutými čárami - a to byl nejstarší pivní účet na světě. Stal se nejen logem sdružení Chrám Chmele a Piva, ale i začátkem podnětných úvah o tom, co vše sedmičková soustava znamená? „Musíme především rozebrat nálezy, které se v okolí našly, zdokumentovat je a zjistit souvislosti,“ uvažuje o bezprostřední budoucnosti předseda sdružení Erich Knoblauch. „Právě teď se zabýváme zkoumáním sedmičkové soustavy,“ dodává Jiří Vaníček. „Ta prolíná celým životem Homolupulů a mnohé z ní přežívá dodneška. Například pivo se chladí na sedmém schodě na teplotu sedmi stupňů. Existuje také sedm základních not, i když původně jich bylo deset, ale Homolupulové tři zrušili.“ Sedmička je opravdu všude. A tak jsem ještě upozorněn na pohádku o sedmi trpaslících, sedmero havranech, na pohádkové rčení „za sedmero horami“ a sedm statečných. Sedmičková soustava je prostě magická a Homolupulové v ní nejen běžně počítali, ale jak je z archeologického nálezu a loga sdružení zřejmé, také konzumovali pivo.

NEJDELŠÍ PIVNÍ HAD NA SVĚTĚ
Pomineme-li tiskovou konferenci, byla prvním opravdovým prubířským kamenem nejoblíbenější žatecká slavnost - dočesná. Hrob „nejstaršího pivaře na světě“ byl vystaven v objektu historické husitské bašty a přilákal mnoho návštěvníků. Mnohem zřetelnější byl ale pokus o složení „nejdelšího pivního hada na světě“, a to z papírových kelímků, do kterých se během dočesné čepuje mok, jímž se Češi proslavili v mezinárodním měřítku. Kelímkový had nakonec měřil 104,22 metru a bude aspirovat na zápis do celosvětové Guinnessovy knihy rekordů. Had je prozatím zaznamenán v databázi pelhřimovské agentury „Dobrý den“ a v letošním roce by měl být zaregistrován v českých dodatcích této knihy všemožných rekordů. Po dočesné už požadavky sdružení Chrám Chmele a Piva berou vážněji i na žatecké radnici. Kladný postoj k celé akci má také krajský hejtman Ústeckého kraje Ing. Jiří Šulc, od kterého žatečtí patrioti obdrželi vstřícný dopis se sdělením, že celý projekt je zařazen do Strategie rozvoje severočeského kraje v oblasti turistiky. Zájem projevil i hejtman Středočeského kraje, a dokonce i pivovary: „Byly osloveny tři nejvýznamnější pivovary, které vaří ze žateckého chmele, a jistě není náhodou, že reagovaly podle své vzdálenosti od Žatce. Od odmítnutí Budějovického Budvaru přes vyčkávací postoj Plzeňského Prazdroje až k vřelému přijetí v Krušovicích. Královský pivovar Krušovice již nyní na základě dosud proběhlých jednání podniká příslušné kroky, které v první fázi pomohou při medializaci celého projektu a v dalších fázích mohou významně přispět k jeho realizaci. Účast a pomoc Královského pivovaru Krušovice, který sídlí v žatecké chmelařské oblasti 30 minut jízdy autem ze Žatce, má obrovský regionální dopad a lze jej snadno využít při budování turisticky zajímavých produktů v celém území.

CHMELOVÉ VÁLKY
Přátelské posezení v Trnovanech u Žatce při uzeném, jitrnicích a pivu bylo veskrze mírumilovnou zábavou. Fascinující výhled na krásnou, i když zubem času poznamenanou budovu chmelového skladu byl tak sugestivní, že člověk málem cítil na patře onu svědivou, nahořklou příchuť lupulínu. Díky péči zdejších nadšenců se má tato historicky cenná budova proměnit v penzion. Řeč se vedla také o tom, že v historii rodu Homolupulů došlo k několika migračním vlnám. V té první odešli ze žateckého kraje Krušnohorci. Po nich zamířili Slivochové a Slivoši na severní Moravu, údajně proto, že nechtěli makat na chmelnicích a spíš sbírali švestky. Každého příchozího mohlo napadnout cokoli, jenom ne to, co se zde skutečně dělo. Za vtipkováním o slivovici a valašské neochotě obdělávat chmelnice se neskrývalo nic menšího než úvahy o vyhlášení války. Valašské království se od onoho dne musí mít na pozoru. Možná již ve chvíli, kdy čtete tento článek, mohlo být rozhodnuto o termínu a místě další akce. Nebylo by totiž divu, kdyby patrioti z města chmele povstali do boje za přirozená práva lidí z kraje chmele, piva a Lojzy Lupulína.

ŽATEC
Statut města obdržel pravděpodobně již v roce 1265. Od té doby se řadí k významným obchodním a řemeslným střediskům. Za Karla IV. patřil mezi tři největší města v Čechách a byl známý i v zahraničí. Pěstování chmele v Žatci a jeho okolí má více než sedmisetletou tradici. Současně s udělením soudních práv městu dostal Žatec i právo vařit pivo. V 16. století má žatecký chmel již vynikající jméno a je vyhledávaným artiklem v Čechách i sousedních zemích. 19. století již můžeme považovat za zlatou éru českého chmelařství. Žatecký chmel se stal pro své typické vlastnosti měřítkem pro stanovení kvality a cen na evropském trhu a město Žatec evropskou chmelařskou metropolí. Na ochranu práv poctivých obchodníků s chmelem je v roce 1833 založen chmelařský spolek, který plombováním žoků a vystavováním ověřovacích listin chránil žatecký chmel před „padělateli“. Ze stejného důvodu byla v roce 1884 založena oficiální „městská známkovna“. Již v roce 1879 byl chmel vyvážen do Ameriky a od roku 1901 také do Japonska. Přelom století je také dobou, do které jsou datovány počátky výzkumnictví ve chmelařství. Ve století dvacátém se žatecký chmel vyvážel zhruba do 70 zemí celého světa.

 


Richard Nebeský, fotograf a cestovatel
Fotografuje v Evropě, Asii, Austrálii a v Severní Americe. Kromě magazínu Koktejl pro Lonely Planet, LPI dia banku a jiné fotografické agentury.

září 2002

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group