ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

POCTA INDIÁNSKÉ MADONĚ

 

Obrazy Panny Marie Guadalupské visí na stěnách prostých indiánských domků i v palácích boháčů. Mariánské kapličky najdete na nádražích, tržištích, v továrních halách, v restauracích i u benzinových pump. A každoročně slaví v prosinci celé Mexiko památku jejího zjevení, zdejší státní a největší náboženský svátek. Historie stará bezmála půl tisíce let srovnala propast mezi původním indiánským obyvatelstvem a španělskými conquistadory a přispěla k postupnému vytvoření jednoho mexického národa. Svatá Panna se stala národním symbolem, milující matkou všech.

RELIKVIE ZROZENÁ Z LEGENDY
Krátce poté, co španělský dobyvatel Hernán Cortés rozvrátil vzkvétající aztécké hlavní město Tenochtitlan a na jeho místě začal budovat nové Mexiko, došlo k památné události. Na pahorku Tepeyac nedaleko dnešního Mexico City se ve dnech 5. až 12. prosince 1531 prostému indiánskému vesničanovi Juanu Diegovi opakovaně zjevila krásná žena snědé tváře a v indiánské řeči nahuatl ho žádala, aby jí postavili svatyni, ve které bude trpícímu lidu prokazovat svou lásku. Španělský františkánský biskup Juan de Zumarraga dvakrát Indiána odmítl. Uvěřil až po třetím zjevení, kdy mu vesničan z místa nazvaného později Guadalupe, kde rostly jen kaktusy, přinesl plášť plný růží. Na jeho oděvu se navíc objevil zářivý obraz madony indiánských rysů a událost, jak ve spise Nican Mipohua, mistrovském díle indiánské literatury, zaznamenal v jazyce nahuatl vzdělaný Indián, provázelo uzdravení několika nevyléčitelně nemocných.
Obraz Panny Marie vtisknutý po staletí do pláště tohoto prostého vesničana je dnes zarámovaný pod ochranným sklem ve slavné Guadalupské bazilice hlavního města. Podle odborníků to není malířský výtvor ani fotografie. Nezničil ho požár ani zemětřesení. Přitom indiánská tilma, vyrobená z vláken agáve, se běžně rozpadne během čtyřiceti let. Uvádí se, že na modrém plášti Panny Marie je ukryt otisk souhvězdí viditelných na obloze v den prvního zjevení 5. prosince 1531, takže je možné přesné datování obrazu. Po čtyři sta dvaceti letech, v roce 1951, dostali dva američtí fotografové povolení vyfotografovat záhadnou relikvii. Po mnohonásobném zvětšení tváře madony došlo k překvapivému zjištění. V jejích očích byla rozpoznána postava Indiána Juana Diega, jehož podoba je známa z dobového portrétu, vedle pak postava španělského biskupa a další neznámá osoba, snad tlumočník při památném setkání. Není tedy divu, že guadalupský Mariin obraz bývá srovnáván s Turínským plátnem. Papež Jan Pavel II., který sem směřoval na svou první zahraniční cestu a také zde přijal úkol být papežem - poutníkem, o něm prohlásil, že je výtvorem nebes. Při své poslední, už čtvrté pouti v červenci 2002 zde svatořečil vůbec prvního indiánského světce, kterým byl prohlášen právě Juan Diego.

MYSTERIUM VELKÉHO SVÁTKU
Vyvrcholení oslav svátku indiánské madony připadá každým rokem na 12. prosince. Už několik dnů předem směřují po cestách k hlavnímu městu procesí poutníků s batohy a karimatkami na zádech, nad hlavami nesou mariánské prapory. Silnice plní náklaďáky v podobě alegorických vozů s mariánskými emblémy. Po jejich stranách nesou vybraní indiánští běžci hořící pochodně. Celá zem má slavnostní náladu a žije jakýmsi vypjatým a zároveň pokorným očekáváním. V předvečer svátku se davy lidí scházejí v Mexico City na Plaza de Tores, kde se k poctě madony koná největší korida roku, nazývaná Guadalupana.
V den velkého svátku se prostranství před slavnou Guadalupskou bazilikou, která na místě původní svatyně u vrcholu Tepeyacu vyrostla ve 20. století, od časného rána plní lidmi z celé země. Tančí tu stovky Indiánů v pestrobarevných krojích s čelenkami z per, sukněmi zdobenými zlatem, sametem a aztéckými ornamenty a lesklými plášti s madonou vyšitou na zádech. Na nohou se jim chvějí věnce z chřestivých mušlí, kované boty vydávají zvonivý dusot. Také poutníci mají chřestítka a zvonce, bendža, kytary, housle a bubny. Jsou to potomci Aztéků a Mayů. Zažehnou kadidlo se znaky bohů minulosti a pak tančí pod korouhví matky Kristovy. Postavy v maskách ďábla odhánějí diváky, kteří by chtěli vstoupit do kruhu tanečníků. Rytíři s meči, černé a bílé masky symbolizují boj dobra se zlem. V pravé poledne hrají figurky na pódiu příběh prostého Indiána a madony. Pod obrazem Panny Marie Guadalupské v nitru obrovské svatyně slouží mši na třicet biskupů a kněží. Bohoslužba je přenášena ven ampliony. Nekonečný průvod poutníků se pak řadí do proudu a postupuje k místu za hlavním oltářem, kde pohyblivý chodník vymezí každému čas na zhlédnutí vzácné relikvie. Někteří sem připutovali ze vzdálených míst v nejhlubší pokoře na kolenou.
Když soumrak zahalí sálavý jas mexického slunce, nese se prostranstvím před katedrálou i uvnitř baziliky mexická státní hymna v tisícihlasém podání. Stejně jako v Den nezávislosti vyvolává mexický prezident z balkonu Paláce republiky podle předepsaného úzu: „Ať žije Mexiko! Ať žije Panna Marie Guadalupská!“ Patronka všech Mexičanů představuje dědictví dávných předků i víru a naději současnosti.
prosinec 2003
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group