ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

GOLF NENÍ PRO GENTLEMANY

Je klidný letní podvečer. V dálce vrčí traktor na své poslední dnešní cestě, ve vesnici štěká pes a vzduchem sviští malé bílé míčky. Na pěstěném zeleném trávníku se tiše pohybují upravení mužové v tričkách s límečky a předpisových bermudách. Klid a distingovanost.

 

. . . . .

 

"Golf je sport a nesnáším, když se mluví o golfu v tom smyslu, že je pro lidi zazobané. Je to sport, který se tu vždycky hrál, a který je velice namáhavý, pokud jej děláte vrcholově. Je to tvrdá dřina," naléhavě přesvědčuje můj diktafon ing. Karel Vopička, který golf vyměnil za tenis a nyní je členem výboru České golfové federace. Jenomže nezvratným faktem je, že okolo golfu se vždycky motaly slavné osobnosti a dodnes jsou mu slavní nakloněni - vezměme si za příklad třeba Billa Clintona. Snad jenom golfové začátky nejsou urozené:

 

To skotští pasáčci ovcí, kteří ve 14. a 15. století z dlouhé chvíle trefovali zahnutými klacky kameny, dali podle všeho vzniknout sportu vpravdě královskému. Ve Skotsku byl také založen první golfový klub na světě - Royal and Ancient Golf Club. Je to klub uznávaný po celém světě, který určuje golfový život hlavně po stránce pravidlové. Jeho členem je od roku 1978 také současný prezident České golfové federace, pan Hanuš Goldscheider, který zároveň již čtyři roky zasedá v pravidlové komisi, kde zastupuje Evropu.

 

EDWARDOVO DĚDICTVÍ

 


Na to, kde a kdy se v zemích českých golf objevil, existují hned dvě teorie. Jedna praví, že to bylo počátkem století na pražském Císařském ostrově, kam se chodilo na louku hrát za přítomnosti takových osobností, jako byl zakladatel olympijského hnutí u nás. Skutečný golf to ale přeci jenom ještě nebyl, protože na oné louce nebylo golfové hřiště.

 

To první bylo postaveno v roce 1904 v Karlových Varech - devítijamkové hřiště stálo na místě dnešních tenisových kurtů a v roce 1933 bylo nahrazeno osmnáctijamkovým hřištěm v Olšových vratech, které projektoval architekt C. Noskowski. Nejstarší existující hřiště - taktéž osmnáctijamkové - je v Mariánských Lázních. Postavil ho o rok později skotský architekt Doe a bylo slavnostně otevřeno 21. 8. 1905 anglickým králem Edwardem VII. Ten trávil všechna léta v Mariánských lázních a světové veličiny sem za ním jezdily. Busta golfumilovného krále stále zdobí odpaliště č. 1. Slavnostní drive - otevření hřiště - provedl opat teplického kláštera premonstrátů. Později toto hřiště upravil německý architekt von Limburger a podobu, kterou známe dnes, získalo v roce 1978. Tehdy Mariánské Lázně postavily dvě nové jamky, protože v roce 1979 hostily první mistrovství Evropy na naší půdě. Byl to obrovský úspěch rovnající se diplomatickému, že se v době, která zrovna golfu coby buržoaznímu sportu příliš nefandila, u nás tak významné mistrovství konalo.

 

Cestička českého golfu v době totalitní byla sice trnitá, ale sport si udržel své dobré jméno z předválečné doby, kdy bylo Československo jedním ze zakládajících členů European Golf Association. Od roku 1969 pak byl Československý golfový svaz členem World Amateur Golf Council. O tom, že český golf zaznamenává úspěchy především na poli pořadatelském - a nevídané! - hovoří Hanuš Goldscheider:

 

"My měli to štěstí, že letos jsme pořádali již třetí mistrovství Evropy, což pro tak malý golfový stát, jako jsme my, je mimořádné. Všechny tyto akce byly velice úspěšné a v Evropě máme takovou pozici, že kdykoliv zažádáme o přidělení ME, dostaneme ho. Na našem území pořádáme i dva profesionální turnaje. V rámci Evropy je to nevídané."

 

GOLFOVÝ PŘÍBĚH Č. 1

 

Hanuš Goldscheider doslova upsal golfu svůj život - jeho ústředním motivem je už padesát let. K tomuto zvláštnímu sportu jej přivedla banální záležitost:

 

"Po válce jsem byl na léčení v Mariánských Lázních a tam jsem potkal kamarády. Ptali se mě, co dělám, já že nic, a oni proč nepřijedu nahoru na golf. Tak jsem přijel a hned mě to chytlo. Začal jsem hrát, pak jsem začal při tom hraní funkcionařit, nejdříve klubově a později jsem pracoval i na úrovni federace. Funkcionář federace jsem nepřetržitě od roku 1967. Většina lidí v mém věku toho už nechává. Všichni moji vrstevníci v Evropě již skončili. Já jsem byl ještě zvolen na další roky, ale přijal jsem to pouze s tím, že pokud se nebudu cítit schopen, tak odstoupím. Tak uvidím. Když vydržím, budu rád, když ne, tak se budu dívat zpátky, co všechno jsem pro golf vykonal. A mohu říci, že mě těší, že je to všeobecně uznáváno. Jsem čestný člen skoro všech našich klubů, kdybych mohl hrát, mohl bych hrát pořád. Já už ale hrát nemohu."

 

Je těžké nevšimnout si dojetí "starého pána", jak mu golfisté téměř něžně říkají. Zdá se, že koho golf "chytí", toho už nikdy nepustí.

 

KLUBY A OBCHOD

 

Všechno kolem golfu je maličko výlučné. A snad proto je dnes golf trochu módní záležitostí. Koneckonců se tvrdí, že na golfu se nejlépe domlouvá "bussines" a je to pravda. A také je pravda, že být členem golfového klubu velmi dobře zní. Snad proto máme nyní v Čechách anomálii - golfové kluby bez golfového hřiště. Na první pohled nesmysl, který má ovšem vysvětlení. Ustanoví-li si golfisté klub, musí doložit, že staví nové golfové hřiště.

 

Dnes má český golf zhruba 4700 golfových amatérů sdružených při 26 klubech (hřišť máme ovšem pouze 12). Co se ovšem děje v takovém golfovém klubu, nezasvěcenému připomínajícím spíše zednářskou lóži než sportovní organizaci? Překvapivě se především hraje golf. Nejprve na driving range - pod vedením trenéra a s cílem získat "zelenou kartu", bez které na skutečné hřiště nikdo nikoho nepustí. Když už začátečník postoupí na hřiště, jeho klub mu vydá "handicapovou kartu". A právě handicapová karta je tím, co činí golf přístupný hráčům všech věkových kategorií a všech schopností. V golfu totiž v podstatě nehrajete proti soupeři, nýbrž proti hřišti.

 

Každá jamka má svůj par, neboli normu, která určí, na kolik ran se máte trefit do jamky. Součet všech parů dá par hřiště, které například u osmnáctijamkového karlštejnského činí 72. Počet ran, které potřebujete navíc (hru zahrajete třeba na 80 ran), určuje váš handicap (v tomto případě 8). A s tímto handicapem můžete hrát třeba s Martinem Peterkou (jedním z našich nejlepších golfových amatérů), který má handicap 2, a budete hrát vyrovnanou partii (máte totiž 6 ran k dobru). Tak, a obchod můžete domlouvat prostě s kýmkoli.

 

V samotném klubu se po hře sedí (ta karlštejnská stojí 800-1200 Kč) a diskutuje o golfu. Zvětšuje se tím soutěživost členů, což má ten důsledek, že turnajů se zúčastňují všichni, i ti, kteří původně chtěli jenom po odpoledních pinkat do balonu. Klub si také hlídá etiku golfu - tak, aby golf zůstal nadále džentlmenským sportem. Takže: při hře se nenadává, chodí se ve slušném oblečení, udržuje se čistota, zandávají se vyseknuté drny a upravují se místa po dopadu míče na green. K etice golfu patří také nezanedbatelná maličkost - neexistence rozhodčích. Hráči se kontrolují navzájem a teprve při nejasnostech se obracejí na rozhodčího, který musí být samozřejmě na každém turnaji přítomen.

 

Ke golfovému klubu patří golfové hřiště, správce tohoto hřiště, profesionál a popřípadě trenér či dva.

 

PROFÍCI

 

jsou především trenéři. Trenéři se rekrutují z dobrých hráčů, protože trenér musí mít maximální handicap 6. Ani to však nestačí, předtím musí pobýt tři roky jako učeň u jiného trenéra. Na to, aby se golfista stal úplným profíkem a jeho klub ho tedy platil jenom za hraní, musí mít handicap 1. V Čechám máme takové tři.

 

Jan Juhaniak je jedním z našich trenérů a zastihuji jej s karlštejnskou reprezentací na driving range. Míčky létají vzduchem do neuvěřitelných vzdáleností a mě by zajímalo, jak se tomu lze naučit. Obzvlášť když vezmu v potaz, že půl kilometru vzdálená jamka má v průměru 10,8 centimetrů.

 

"Nejdříve se učí švih, který je vlastně pořád stejný, jenom se k holi člověk různě staví. Význam má i krátká rána - čipování a patování. Zároveň se učí golfová pravidla, která jsou stejně důležitá, jako složitá."

 

Kdo dnes začíná hrát golf? Jaké máte svěřence?

 

"Chodí sem hromada lidí, kteří předtím hráli jen tenis, který byl módní před pár lety. Ale golf je tak chytil, že se na tenis úplně vykašlali. Chodí sem fotbalisté - Antonín Panenka, hokejisté - Hrdina, Richter, a také populární osoby jako Lucie Výborná či Daniel Landa."

 

Co dělá trenér klubu?

 

"Stará se o členy klubu, zlepšuje úroveň jejich hry, učí začátečníky, spolupracuje s lidmi, kteří se starají o hřiště, připravuje hřiště na velké turnaje."

 

Co jste dělal dneska?

 

"Dnes jsem od devíti od rána trénoval."

 

Co je nejtěžší naučit lidi?

 

"Naučit je trochu pokory. Suverény, kteří si myslí, že golf není žádný sport a že se jenom tluče do balonku. Naučit hráče, aby se hned nepodělali, nezačali nadávat, když se jim rána nepovede. Naučit úctu k hřišti. Aby ho nejen ničili, ale se o něj i starali."

 

GOLFOVÝ PŘÍBĚH Č. 2

 

Jan Juhaniak hraje golf pětadvacet let, prý proto, že je na čerstvém vzduchu, v klidu, projde se a pokecá s kamarády. Není to ale všechno. Letos vyhrál jeden ze dvou českých profesionálních turnajů - Radegast a v tom druhém si nyní vede víc než dobře. Pochází z Ostravy, kde je osmnáctijamkové hřiště. Tam začínal jako caddy.

 

"Rok jsem jenom tahal hole, pak mi jeden pán dvě dal. Bylo mi tak 14 let a moc mi to nešlo. Tehdy nebyli trenéři, tak jsem trénoval s dalším pánem v Ostravě, a když jsem se už dostal na slušnou úroveň, vedl jsem tréninky dětí. Potom jsem se přestěhoval sem, hrál jsem za Prahu a po revoluci jsem se tomu začal věnovat profesionálně. Jestli mě ještě baví učit? Docela ano. I když celý dny stojím na driving range. To od dubna do konce října či poloviny listopadu. V zimě mám sice volno, ale na dovolenou stejně jedu někam na golf."

 

NEEXISTUJE ŠPATNÉ POČASÍ, JE JENOM ŠPATNĚ OBLEČENÝ GOLFISTA

 

Skutečně, golf se kromě bouřky hraje za každého počasí, a proto je golfovému oblečení věnována značná pozornost. A nejen proto.

 

"Oblečení je tradiční, tak proč bychom to měli teď kazit," vysvětluje Karel Vopička. Takže co na golf?

 

Golfové oblečení - páni tričko s límečkem, vestu, kalhoty (ne džíny) musí být pod kolena (dámy mohou nosit co chtějí), vzhledem k tomu, že v zemi vzniku golfu často prší, je nepostradatelný také golfový deštník.

 

Boty - sportovní nebo dole s kovovými hroty.

 

Rukavici - většinou na levou ruku, praváci totiž hrají doleva.

 

Golfovou hůl - stačí jedna pro začátek, pak si můžete pořídit sadu 7 či 14 holí, abyste mohli dávat různě klopené a dlouhé rány. Hole se dělají ze dřeva či z titanu a jejich cena se pohybuje okolo 15 000 až 20 000 korun.

 

Čas - golfová hra trvá tak čtyři hodiny.

 

Golfový vak.

 

Golfové míče - ze začátku spíš starší, ale hodně (výrobců míčků je moře a seznam těch povolených obsahuje 1,5 cm tlustá kniha).

 

"NAVRHOVAT GOLFOVÁ HŘIŠTĚ JE MÝM KONÍČKEM,"

 

tvrdí bez nadsázky ing. Hesoun, který stál u zrodu řady našich porevolučních golfových projektů. Golfová hřiště považuje za krajinotvorný prvek a jejich navrhování za krajinotvorbu. Při pohledu na některá hřiště je nutné dát mu za pravdu - čistě zelený trávník, ladné muldy, jezírka, stromy, čisto, keříky, cestičky... Ovšem golfová hřiště se stavějí na ploše od několika do několika desítek hektarů a "přeorat" buldozerem takový kus země určitě není maličkost. Ekologové se leckdy bouří a lidé nevědí, co si myslet.

 

"Důležité je, aby se golfové hřiště do krajiny ‚usadilo' a během krátké doby se stalo součástí krajiny. Nechci ale tvrdit, že golfové hřiště je jenom přínosem. Vždycky to nějaký negativní dopad má. Například stavba: karlštejnské hřiště se stavělo na 80 ha staveniště - větší staveniště měla snad jenom temelínská elektrárna. Dnes to ale vypadá nádherně ve srovnání s tím, co tam bylo před stavbou - kamenné úhory vyčerpané intenzivní zemědělskou výrobou, nic tam nerostlo, ornice byla z větší části odplavena. Samozřejmě stavbou došlo k určitému narušení vodního režimu celého areálu. Ovšem dnes je všechno stabilizované (v areálu jsou dvě umělá jezírka, která slouží jako zásobárna vody, a v nich se pěstují kapři - pozn. autorky). Myslím si, že ekologický dopad - kromě negativních důsledků v průběhu stavby a bezprostředně po ní - je spíš pozitivní. Krajina se stabilizuje a někdo se o ní stará. Připouštím, že se používají chemické přípravky na údržbu, hnojiva a herbicidy, ovšem aplikaci těchto přípravků dnes řídí profesionálové, správcové hřišť jsou odborníci a použití každého hnojiva musí konzultovat s orgánem ochrany přírody. Samozřejmě to do určité míry zvyšuje zátěž krajiny, jezdí tam více lidí auty... přesto si myslím, že dobré golfové hřiště je vrcholem krajinotvorby," obhajuje golfová hřiště ing. Hesoun. A já musím uznat, že třeba karlštejnské hřiště je ve srovnání s nedalekými vápencovými lomy ekologická prkotina.

 

GOLFOVÝ PŘÍBĚH Č. 3

 

Inženýr Hesoun je v golfovém světě relativním nováčkem - ke hře ho přivedla až jeho práce na hřištích. A podobně jako pan Vopička na začátku mé práce úpěnlivě přesvědčuje můj diktafon:

 

"Golf není jenom sport. Je to životní styl. To je nejdůležitější vůbec. To je to gró, na kterém je golf založený. V čem to je? Golf principiálně je sport klidných gentlemanů, sice to neplatí stoprocentně, ale funguje to. Přijdete na golf, do golfového klubu, kde se dobře cítíte, okolo vás jsou lidi, kterých si vážíte. Je úplně nepodstatné, jestli golf hrajete dobře nebo špatně. Je to o tom, že se pohybujete ve velice estetickém prostředí a jste esteticky oblečený.

 

Já sám hraju špatně. Přiznám se také, že golf pro mě má málo adrenalinu. Já jsem si z golfu vzal určitou noblesu lidí, kteří se okolo golfu pohybují."
 
Listopad 1997

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group