ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

USKUTEČNĚNÝ IKARŮV SEN

PREMIÉŘE TLESKAL LUDVÍK XVI.

První balon (montgolfiera) byl zkonstruován v červnu roku 1783 bratry Montgolfiery, papírníky z Annonay. Byla to obrovská naolejovaná papírová koule nafouknutá horkým vzduchem. Prvními pasažéry jsou kachna, kohout a beran a "letu do nebe", jak byl pokus přezdíván, přihlížel z nádvoří zámku ve Versailles Ludvík XVI. V davu přihlížejících byl i devětadvacetiletý Lotrinčan Jean-Francois Pilatre de Rosier. Ten si přísahá, že uskuteční Ikarův sen. S podporou markýze d?Arlandes získává královo povolení k dobytí oblohy. A již 21. listopadu 1783 uskutečňuje de Rosier se svým ochráncem první let člověka v historii létání. Rosier se také stává první obětí, když 15. července 1785 při pokusu o překonání kanálu La Manche s aero-montgolfierou, ve které byl využit teplý vzduch s plynem, se jeho balon poblíž Boulogne-sur-Mer vznítil a spadl na zem.

Půl roku před tragickým pokusem de Rosiera přeletěli kanál La Manche Blanchard s Jeffriesem, což vedlo k zavedení první letecké pošty ve Francii. Ve vojenství byl poprvé použit upoutaný plynový balon 26. června 1794 francouzským kapitánem Coutellem. Od devatenáctého století až do roku 1930 předstihoval plynový balon horkovzdušný. Přednost plynového, i přes nevýhodu dlouhého nafukování, spočívala v nezávislosti na trvání a vzdálenosti letu. Teprve využití propanového hořáku umožnilo horkovzdušnému balonu, aby převzal své vedoucí místo.

KAŽDÝ MODEL UNIKÁTEM

Každý model je jedinečný a tvoří sám o sobě samostatnou kategorii. Rozdíly jsou pouze v kubatuře od 700 až do 15 000 m3. Plášť neboli "kůže" je z nylonu napuštěného polyuretanem a skládá se ze 24 segmentů. Jeho spodní část v blízkosti hořáku je z nomexu, který je odolný vůči vysokým teplotám. Využívaná teplota se pohybuje mezi 80 až 120 stupni C a je zajišťována sondou. Vrchní část pláště, "padák", slouží jako vypouštěcí ventil a při přistávání se jím vypouští teplý vzduch. Nosná konstrukce zajišťuje tři funkce. Nese hořák, zabezpečuje spojení koše s pláštěm a přebírá namáhání při kolísání balonu způsobené plášťovými lanky. Propanový hořák nahradil staré petrolejové hořáky a starobylé spalování slámy. Při ohřívání v plášti hoří plyn modrým plamenem, který zaručuje rychlé ohřátí a je konstantní, čímž se snižuje riziko propálení pláště při náhlém poryvu větru. Tři až šest metrů dlouhý plamen má teplotu okolo 2000 stupňů C. Koš je většinou sestaven z vrbového proutí, kůže a rákosu, aby se dosáhlo kompromisu mezi bezpečností, tradicí a pohodlím. Vertikální spoje jsou z rákosu, vnější úprava z vrbového proutí. Části, s nimiž přijdou do styku pasažéři, jsou obaleny pěnovou gumou a jsou potaženy kůží. Trubková kostra je z hliníku a podlaha již tradičně ze dřeva. V koši jsou umístěny láhve s propanem a nástroje potřebné k letu. Jelikož je propan udržován v kapalném stavu, jsou láhve v zimě nasyceny dusíkem. Výroba zůstává stále řemeslnou, ale počítačová technika ušetřila spoustu času a námahy při překreslování modelu. "Šablona" vzniká na rýsovacím prkně. Její části jsou potom rozstříhány a sešity k sobě. Jednotlivé segmenty mají při natažení délku 22 metrů a celková délka látky je zhruba 1,2 km při ploše 1800 m2. Na plášti, jehož celková hmotnost se přibližuje 80 kilogramům, jsou 4 kilometry švů.

Vynález letadla (srpen 1901) a vzducholodi (červenec 1900) oslabil postavení a využití balonu až do druhé poloviny našeho století. Na rozdíl od horkovzdušného balonu nedokázal plynový balon převzít své vedoucí postavení. Nákladnost a větší pasivita při letu mu v tom zabránily. Rozdíly mezi vzduchem a plynem vyplývají z koncepce jednotlivých balonů. U plynového je plášť uzavřený a pokrytý sítí z konopí, která je připojena k nosné konstrukci. Plášť je nafouknut heliem nebo vodíkem a není tam žádný ohřívací systém. Nafouknutí trvá okolo čtyř hodin a pilot při nafukování zatěžuje balon pískem, aby se zajistila rovnováha. Při startu se zátěž vyhazuje a přistávání se uskutečňuje vypouštěním plynu.

OBNOVENÁ TRADICE

Francie znovu obnovuje tento sport v sedmdesátých letech našeho století a Maurice Chaize a Robert Noirclerc se stávají výrobou prvního balonu zakladateli francouzského vzduchoplaveckého průmyslu. V roce 1983 se u příležitosti dvoustého výročí prvního vzletu člověka pořádá v Lotrinsku první ročník závodu o putovní cenu Pilatra de Rosiera, jehož iniciátorem je potomek prvního vzduchoplavce Philippe Buron Pilatre. Osmdesátá léta jsou ve Francii poznamenána velkým nadšením pro tuto disciplínu, a to dalo vznik prvnímu ročníku Světového bienále vzduchoplavectví Bratrství ?89. Zatím se uskutečnily další čtyři bienále, z nichž poslední proběhlo loni od 25. července do 3. srpna na letišti v Chambley pod názvem Světové bienále vzduchoplavectví Lotrinsko ?97. Chambley je výcviková základna francouzské armády, a bienále se pokaždé zúčastňují statisíce diváků.
červen 1998
 
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group