ikoktejl

  • Vychází letní Koktejl

    Prázdninové vydání je právě na stáncích!

Soutěže

Soutěže KoktejluKvíz, čtenáři na cestách, předplatitelská soutěž... Každý měsíc mají čtenáři Koktejlu možnost hrát o ceny v našich soutěžích. Výherce, pravidla i ceny najdete zde.

Archiv vydání

Archiv KoktejlKoktejl je na českém trhu již dvacet let a počet jeho vydání překročil číslo 250. Kompletní archiv našich čísel je vám právě k dispozici k podrobnému prostudování.

Aktuální číslo

Sto a více stran reportáží, cestopisů, rozhovorů a rad vám pravidelně přináší náš měsíčník, magazín Koktejl. 

STARÉ DOMY ZE SAFRANBOLU

Tou pravou chloubou turecké architektury jsou osmanské domy z 18. a 19. století. Najdeme je takřka po celém Turecku, nejvíce pak v malých, leckdy úplně zapomenutých městečkách centrální Anatólie. V jednom takovém - Safranbolu, se jich ve výborném stavu zachovaly více než dva tisíce. Safranbolu se díky nim dostalo dokonce na seznam světového dědictví UNESCO a vysloužilo si přezdívku Florencie Východu.

Lesk a sláva malého městečka, ztraceného v pusté krajině centrální Anatólie, začaly v první polovině 14. století, kdy se stalo Safranbolu oblíbeným výletním místem istanbulské smetánky. Navštěvovali ho sultáni, jezdili sem i velcí vezíři. Z jejich příkazu zde bylo postaveno několik mešit a hamam, na skále nad městem se tyčil majestátní hrad. Právě on dal Safranbolu část jeho jména (bolu - hrad). Safran pak bylo odvozeno od šafránu, který zde roste v hojném množství a používá se pro dochucování zdejších lahodných cukrářských specialit.
Především díky obchodním stykům s Istanbulem a strategické poloze Safranbolu na kupecké cestě začali jeho obyvatelé pohádkově bohatnout. Největšímu zájmu se těšily kvalitní rukodělné výrobky vyhlášených safranboluských řemeslníků. Nejvíce cenění byli kováři, kovotepci, výrobci sedel a jiných kožených produktů. Zvláštního postavení se pak dostávalo početným výrobcům obuvi. Lehké a pohodlné kožené boty yemeni totiž odjakživa milovala armáda. Velkého uznání se jim například dostalo i od samotného Atatürka během tureckého boje za nezávislost.
Ekonomická prosperita obyvatel Safranbolu vyvolala zákonitě nárůst jejich životní úrovně. Každý úspěšný řemeslník a obchodník chtěl co nejlépe a nejhonosněji bydlet. Všichni si proto začali stavět velké dřevěné domy, připomínající svou mohutností menší činžák nejméně pro šest rodin. Ve skutečnosti v každém takovém domě žila pouze jedna početná rodina o více než 30 členech. Typický osmanský dům má dvě až třipodlaží. Je postavený téměř celý ze dřeva s různými zděnými doplňky. Zdobí ho veliká, bytelnými okenicemi chráněná okna a masivní vstupní dveře. Jeho vnější vzhled se mění v závislosti na bohatství majitele. Některé domy jsou dodnes skvostně zdobené, mají roubenou střechu a zářící fasádu, jiné jsou prosté, často i neomítnuté.


Bytelné okenice a masivní vstupní dveře - typický znak osmanské architektury. v safranbolu je možné v některých z nich přespat, slouží totiž jako zajímavé hotely.


Uvnitř najdeme 10 až 12 místností rozdělených na mužskou část - selamlik a ženskou část - heramlik. Většina místností je zpravidla takřka bez nábytku, nepočítáme-li nízké celodřevěné lavičky podél stěn a nad nimi zavěšené poličky na nádobí. Centrem domu je sofa, obří místnost v mezipatře, kde se schází celá rodina na jídlo. Nesmí v ní chybět bohatě zdobený krb a velký výběr přenosných koberců a různých přikrývek. V těch největších domech je v sousedství sofy vždy další velká místnost s bazénem, sloužícím k ochlazování a zvlhčování vzduchu v celém domě. Tento bazén je zvláštní specialitou Safranbolu, jinde v Turecku bychom se s ním nesetkali.
Pravým důkazem bohatství obyvatel Safranbolu je skutečnost, že nevlastnili dům pouze jeden, ale rovnou dva. První v centru městečka nazývaném Carsi a druhý o několik kilometrů dál ve čtvrti Baglar. V každém z domů pobývají jeho obyvatelé zhruba polovinu roku. Ten v centru slouží jako zimní sídlo, v Baglaru tráví horké letní měsíce. Ačkoliv jsou obě tato místa relativně blízko od sebe, klimatické podmínky jsou diametrálně odlišné. Carsi, ležící v centru tří sbíhajících se údolí, je dokonale chráněné před ostrými zimními větry. V létě, kdy je zde nesnesitelné vedro, je zase v Baglaru příjemně díky vánku z hor.


Osmanské domy připomínají svou mohutností „činžák“ nejméně pro šest rodin. jsou téměř celé ze dřeva.


V současném Safranbolu se řemeslné výrobě již prakticky nikdo nevěnuje. Hlavním zdrojem příjmů je pro většinu lidí turistický ruch. Za krásou starých osmanských domů sem přijíždějí především turisté z Istanbulu a jiných tureckých velkoměst. V posledních letech přibývá také návštěvníků z různých koutů světa. Jejich kroky míří zpravidla do centra Carsi, kde se nabízí ubytování v několika tradičních domech přebudovaných na hotely. Jiné domy zase slouží jako veřejně otevřená muzea, ve kterých se můžete názorně seznámit s každodenním životem jejich majitelů. Jeden z nich, pan Ciller, to komentuje: „Turisté mají u nás v Safranbolu možnost se seznámit s jedinečným kulturním dědictvím z doby Osmanské říše. Kde jinde by mohli bydlet v tradičních dřevěných domech s neopakovatelnou atmosférou. Stejně tak se mohou volně procházet po mém domě a dívat se, jak žije má rodina. Tato forma poznávání je navíc prospěšná pro obě strany. Nám se totiž dostává tolik potřebných financí na údržbu a provoz domů.“
duben 2002

You have no rights to post comments

Naši partneři

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group