ikoktejl

  • Vychází letní Koktejl!

    Dvojčíslo je na stáncích od 28. června.

Soutěže

Soutěže KoktejluKvíz, čtenáři na cestách, předplatitelská soutěž... Každý měsíc mají čtenáři Koktejlu možnost hrát o ceny v našich soutěžích. Výherce, pravidla i ceny najdete zde.

Archiv vydání

Archiv KoktejlKoktejl je na českém trhu již dvacet let a počet jeho vydání překročil číslo 250. Kompletní archiv našich čísel je vám právě k dispozici k podrobnému prostudování.

Aktuální číslo

Sto a více stran reportáží, cestopisů, rozhovorů a rad vám pravidelně přináší náš měsíčník, magazín Koktejl. 

TERMITÍ STÁTY

V tropických krajinách mnohde určují ráz krajiny až několik metrů vysoké, rozeklané nebo kopcovité stavby. Často se tyčí jako staré pomníky na opuštěných hřbitovech. Přijdeme-li blíž, neuvidíme na nich téměř žádný život. Vše je na první pohled němé, mrtvé. Zato uvnitř panuje čilý ruch a shon. Statisíce, nebo miliony jedinců pracují tak, jako jejich předchůdci před dávnými věky. Němé stavby jsou hnízda termitů neboli všekazů, kteří v nich žijí v podivuhodných koloniích. Běžně se jim řík á termití státy. Takový stát se přísně řídí instinkty, kterým je podřízena veškerá činnost. Všichni pracují pro blaho celku. Nemyslí se zde, není tu nepořádek, třenice, nedorozumění, neshody ani revoluce. Srovnávání termitů řádu Isoptera s mravenci je z mnoha důvodů velmi nesprávné. Termiti jsou hmyzem s proměnou nedokonalou. Nemají klidové stadium - kuklu. Mravenci naproti tomu prodělávají proměnu dokonalou, jejich dorostlé larvy se opřádají a vytvářejí kokon, v němž se zakuklí. Z hlediska entomolo gické systematiky patří termiti do příbuzenstva švábů a kudlanek.

PESTRÁ SPOLEČNOST

Jedu po hlavní silnici z Perthu do Darwinu. Cesta je dlouhá 4200 km. Když se v Austrálii řekne "jedu na sever", každý ví, že se jedná o cestu do teplejšího tropického pásma. Monotónní krajinu lemuje ostnatá tuhá tráva rodu Spinifex. Poprvé mě udivují třímetrová termitiště tisíc kilometrů od Perthu, na území označeném tabulí "Tropic of Capricorn" neboli obratník Kozoroha. Od této chvíle mě budou provázet miliony termitích států až do Darwinu.

Termiti mají měkké válcovité tělo a měkkou tenkou pokožku. Jejich průměrná velikost se pohybuje kolem jednoho centimetru. Jsou bělaví, téměř bez pigmentu. Jako jiný sociální hmyz vytvářejí řadu kast, lišících se nejen svým vzhledem, ale i způsobem života a posláním v kolonii. Ve většině termitišť žijí tyto hlavní kasty: královský pár, okřídlení samci a samičky, samci a samičky se zakrnělými křídly (takzvaní náhradníci). Dále dělníci a vojáci, tvořící dvě početně největší kasty. Připočteme-li k tomu ještě larvy dělníků a vojáků, nymfy okřídlených jedinců a případně ještě další kasty, dostaneme velmi pestrý obraz jednoho hnízda. Odborníky už dlouhou dobu zajímala otázka, proč z některých larev vznikají dělníci a vojáci, ale z jiných samci a samice. Po mnoha pozorováních, pokusech a diskusích dospěli k názoru, že z mladých larev se mohou vyvinout všechny kasty. Vznik kast určuje řada různých vnějších vlivů. Hlavou termitiště je královský pár. U primitivních druhů všekazů žije královna s ostatními kastami. U dokonalejších termitů sídlí s králem ve zvláštní komůrce uprostřed hnízda, oddělena od ostatní kolonie. Kromě královského páru sídlícího v termitišti stále se tam v určité roční době vyskytují okřídlení samci a samičky. Ti však v době rojení hnízdo opouštějí.

DĚLNÍCI A VOJÁCI

Termiti jsou dokonale přizpůsobeni zvláštním podmínkám panujícím v hnízdě. Například vojáci a dělníci nevidí, protože v temnotách hnízda zrak nepotřebují, zato mají výborný čich. Všechno kolem sebe zkoumají tykadly, jejich čichovým ústrojím. Také potřebují určitý stupeň vlhkosti, jinak by jejich měkké tělíčko vyschlo. Proto v době velkého vedra zvlhčují chodbičky svými slinami. Nejdůležitější a nejpočetnější kastu v termitišti tvoří dělníci: nedostatečně vyspělí samečkové a samičky, neschopní se roz množovat. Obstarávají většinu prací nezbytných pro řádný chod celé kolonie. Budují hnízdo, stavějí "zahrádky", odnášejí vajíčka z královské komůrky, pečují o potomstvo, o čistotu královského páru, krmí různé kasty. Podílejí se i na obraně hnízda před vetřelci. Další hojnou kastou jsou vojáci, nedostatečně vyvinutí bezkřídlí samečkové a samičky. Při boji používají velkou hlavu a kusadla. Hlava vojáků je vybavena žlázou vystřikující na protivníka ničivý obranný sekret. Vojáci se neumějí sami živit, a nechávají se krmit dělníky. Na stavbě termitiště se nepodílejí a ani jejich vojenské umění není nijak vynikající, protože často v zápalu bitvy místo nepřítele zabíjejí příslušníky svého vlastního hnízda.

MŮJ DŮM, MŮJ HRAD

Termitiště tvoří soustava chodeb a komůrek, navzájem různě propojených. Jako stavební hmotu používají termiti především dřevo, zeminu a své vlastní výkaly. Vše slepují slinami ve velice tvrdou a pevnou hmotu, přetrvávající mnoho let po zániku nebo přestěhování kolonie. Hnízda jsou často ukryta v zemi, pod kameny, ve starých stromech. Jiná budí pozornost svými vysokými stavbami. Šestimetrová výška hnízda nepatří k mimořádným vzácnostem, zatímco průměr v základně může dosáhnout 12 až 30 metrů. V mnoha hnízdech se vyskytují zvláštní dlouhé komůrky vyplněné podivnými útvary velikosti ořechu, až lidské hlavy. Běžně se jim říká "termití zahrádky". Až do nedávna se mělo za to, že si je termiti budují ze svých výkalů. Dnes už víme, že si je stavějí z malých kuliček rozžvýkaného dřeva, které přilepují k sobě. V těchto "zahrádkách" se velmi dobře daří houbovým vláknům. Všeobecně se uvádí, že si tam termiti pěstují houby jako potravu. Byly však objeveny i "zahrádky", v nichž není po houbových vláknech ani stopy.

TERMIT JAKO KOMPAS

V severní části Austrálie můžeme spatřit i zcela zvláštní stavby takzvaných "magnetických všekazů" Hamitermes meridionalis. Jsou vždy orientované ve směru od jihu k severu a mají podobu asi čtvrt metru silné bělošedé desky, vysoké dva a dlouhé i čtyři metry. Sluneční paprsky dopadají na plochu stěn s plnou silou pouze brzy dopoledne a za soumraku. V poledne, kdy slunce stojí v zenitu a jeho záření je nejprudší, ohřívá pouze úzkou hranu stavby, a nemůže ji proto rozpálit tak, že by žár ohrozil život uvnitř hnízda.

Jako největší škůdci dřeva zůstávají termiti trvalým problémem australského venkova. Nemilují světlo, a proto vyhlodávají dřevěné předměty zevnitř. Když napadnou dřevěný dům, vyhlodají postupně všechny trámy tak, že pak stačí větší závan větru, a celá budova se zřítí, ačkoliv zvenku vypadá neporušená. Domy se v severní Austrálii stavějí na sloupech asi metr až dva nad zemí, aby byly vzdušnější. Tak do nich různý hmyz a hadi nemohou vniknout. Při stavbě domu kladli dříve Australané mezi horní konec s loupu a dům plechový talíř, kterým termiti neproniknou. I dnes je ochrana proti termitům velmi nákladná. Například železniční tratě potřebují betonové pražce, telefonní a elektrické vedení zase betonové nebo železné sloupy. Termiti však nenapadají jen dřevo, ale i papír, tkaniny, a dokonce i umělé hmoty. Stejně jako naši předkové byli odkázáni na lov, i oni většinu času tráví pátráním po kořisti. Některé druhy termitů zřejmě zavedly i organizaci jakýchsi hasičských sborů. Ilustruje to zajímavý exper iment, který ve své knize "Půl století světoběžcem" popisuje cestovatel J. Erben: "Zapálil jsem krátký kousek svíčky a postavil jej na termití hnízdo. Zanedlouho nastal v celé kolonii dobře patrný rozruch. Netrvalo dlouho, a kolem plamene pobíhalo několik desítek termitů. Postupně vylézali co nejblíže k hořícímu knotu a patrně vystřelovali do plamene nějakou tekutinu, neboť svíce po chvíli čadění s prskáním zhasla." Fantazie autora, nebo skutečná vynalézavost termitů? Tak či onak, jejich inteligence poskytuje člověku nemálo důvodů k úžasu.
červenec - srpen 1998
powered by contentmap

You have no rights to post comments

Naši partneři

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group