ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

ČÍNSKÝ MEDVÍDEK V PYŽAMU

 

Panda již pro nikoho není tajemným tvorem. Je to symbol WWF - Světového fondu pro ochranu přírody - a je to rovněž živočich, který je na seznamu silně ohrožených druhů. Právě z tohoto důvodu vytvořil WWF zvláštní výzkumné centrum ve Wolongu, které je určeno speciálně pro výzkum tohoto velmi zvláštního savce.


Panda ustoupila do úzkého pruhu na Qinghaisko-tibetské plošině. Zde žijí malé izolované skupinky - migrační prostor pand se velice zúžil a jejich počet trvale klesá. Podle sčítání prováděného v osmdesátých letech čátala populace pand asi 1000 jedinců ve 34 okresech v provinciích S-čchuan, Šan-si a Kan-su.

Pandu poznáte podle jejích urozených rodičů. Tento "dětský medvídek" s dvoubarevnou kožešinou se často chová jako pes. Močí na stromy, drápy seškrabává kůru stromů a tak označuje své teritorium. Pandy však začínají v Číně ztrácet svůj přirozený domov. Dnes již zbývá jen asi 1000 jedinců pandy velké. Pokud počet klesne pod tuto hranici, je jejich přežití ohroženo. Každodenně totiž ubývá bambusových porostů, a bambus je hlavním zdrojem potravy. Není proto divu, že WWF si zvolil v roce 1961 (rok založení této organizace) pandu za svůj symbol.

WWF vybudoval ve Wolongu v provincii S-čchuan zvláštní výzkumné středisko o rozloze 200 000 ha. Pandy zde žijí v klecích, nebo ve volné přírodě, kde se mohou pohybovat a uždibovat svou oblíbenou potravu - bambus. Panda velká jí spotřebuje až 20 kg za den. Ve svém doupěti vysoko v horských lesích Číny (v nadmořské výšce 1800 až 3500 m), vystlaném listím a bylinami, si panda pochutnává na své oblíbené pochoutce. Od spodního konce stonku po listy pozře vše, co bambus poskytuje. Metabolismus tohoto živočicha vyžaduje konzumaci potravy ve velkém objemu, který poskytuje energii potřebnou pro boj s chladem. Požírání potravy zabere pandě 16 hodin denně. K tomu má přizpůsobený šestý prst, který jí pomáhá cpát si bambusové výhonky do tlamy. Šestý prst je prodloužením zápěstních kůstek s jediným úkolem: strhávat bambusové výhonky a zbavovat je kůry.

Pandu je těžké zařadit do biologického systému. Číňané ji řadí do čeledi Da Xiaong Mao, což lze volně přeložit jako "medvědovité kočky". Po řadě úvah a nových speciálních testech DNA se vědci nakonec rozhodli zařadit pandu do čeledi medvědovitých.

PŘIVÉST JE ZPĚT ŽIVÉ

Ačkoli se západní svět seznámil s pandou v roce 1867, první živou pandu přivezl do Evropy během první světové války ze S-čchuanu německý zoolog. Zvíře však zřejmě pro nedostatek potravy zemřelo. V polovině třicátých let přivezla z Číny živou pandu podnikavá Američanka Ruth Harknessová, autorka knihy The Lady and the Panda (Paní a panda - pozn. překl.). Mládě pojmenované Sun-Lin bylo vystavováno v Brookfield Zoo v Chicagu a způsobilo "pando-mánii". Pandy se objevovaly na plavkách a na dětském nábytku. Byl vynalezen panda koktejl, tvořený stejným dílem jablečné a švestkové pálenky, ginu a pomerančové šťávy. Mediální hvězda Sun-Lin přežila v brookfieldské zoo pouze šestnáct měsíců. Nová vláda Číny však začala uplatňovat přísnější kontrolu vývozu pand a od roku 1946 se uplatňuje oficiální ochrana pandy jako ohroženého zvířecího druhu.

SAMOTÁŘI

Nyní je v různých čínských zoologických zahradách chována asi stovka pand. To umožňuje nahlédnout do jejich chování a fyziologie, ačkoli přirozené chování zvířat držených v zajetí se mění. Největší populace pandy v zajetí je chována v zoologické zahradě v Chengdu, kde mají asi tucet pand v klecích ústících do rozlehlého výběhu. Občas mezi nimi dochází ke sporům nebo do sebe navzájem strkají při krmení. Jinak se však pohybují jako by byly samy a nejeví žádnou snahu po sblížení. Tato osamělost dokonce i ve skupině odráží hluboce zakořeněnou povahu pandy.

Změny v životním stylu pandy vyvolané zajetím jsou samy o sobě velmi zajímavé. Pandy nepřirozeně oddělené nebo naopak spárované s nevhodným partnerem jsou bojovnější a méně sexuálně aktivní. Pokud opustí denní režim, který zachovávají ve volné přírodě ve prospěch režimu určovaného dobou jejich krmení, jsou méně aktivní vůbec.

Mají-li v zoologické zahradě širší výběr potravy, konzumují pandy úžasně široký sortiment: milují med, pozřou pečené kuře, čokoládu, a dokonce i železnou misku.

POTÍŽE S ROZMNOŽOVÁNÍM

Pandy se v zoo mimo Čínu jen zřídka dožívají více než čtrnácti let, zatímco ve volné přírodě je doloženo stáří kolem dvaceti šesti let. Vědci i veřejnost věnují obzvláštní pozornost tomu, jak pandy v zajetí rodí a starají se o mláďata. Vychování životaschopné populace rozmnožováním pand v zajetí je dlouhodobou nadějí a usilovně sledovaným cílem. Páření v zoologických zahradách je doprovázeno komplikacemi, které se v přírodě patrně nevyskytují. Protože vhodné páry jsou v zoologických zahradách vzácností, jen málo samic zabřezne napoprvé, kdy jsou toho fyziologicky schopné. Mnozí samci nejeví o páření zájem. Když samice porodí dvojčata (samice v šanghajské zoo jednou porodila trojčata), nejeví o druhé mládě žádný zájem, což se ve volné přírodě nestává. V zajetí může ignorovat i obě narozená mláďata. Jedna panda v kleci dokonce mládě sežrala.

Nejsledovanějším a nejzajímavějším chováním pandy je pro vědce úspěšný porod a výchova mláďat. V zoo byly pozorovány březí pandí samice, které jako by ze slámy připravovaly hnízdo. Před blížícím se porodem panda přestává přijímat potravu či pít. Často se přikrčí jako při kálení, než se nakonec posadí, opřená o zeď, aby porodila. Když se objeví hlavička mláděte, matka je může tlamou vytáhnout a přední packou hned přitisknout na prsa. Mnohé z interakcí mezi matkou a medvídětem, např. dotýkání se čumákem, škádlení packami, olizování mláděte matkou, nebo pojídání jeho exkrementů, to vše je známo téměř výhradně z pozorování pand v zajetí. Ovšem pro většinu zoologických zahrad a jejich zoologů jsou pokusy o rozmnožení pand a jejich následné sledování s mládětem jenom nesplnitelným snem.

Od roku 1963, kdy byla v Číně panda poprvé rozmnožena v zajetí, se v čínských zoologických zahradách narodilo 90 mláďat, z nichž se však jen 37 dožilo věku šesti měsíců. První panda narozená v zajetí v roce 1963 v pekingské zoo byla Ming-Ming. Také první panda Yuan-Jing počatá umělým oplodněním se narodila v pekingské zoo v roce 1982.

K podpoře rozmnožování pandy chované v zajetí však zbývá ještě mnohé učinit, a to jak v samotné Číně, tak i mimo ni. Výzkumné středisko zřízené v rezervaci Wolong pro ochranu pandy velké a jejího ekosystému dává velkou naději. Ovšem výzkumná část střediska má nedostatečný počet pracovníků a je špatně vybavená. Středisko pro rozmnožování zatím pomohlo na svět pouze jednomu mláděti, které zemřelo krátce po narození.

PANDA STÁLE V OHROŽENÍ

V současné době rozmnožování pandy v zajetí neslibuje naději na posílení zmenšující se populace. Sedmdesát procent samic chovaných v zajetí v Číně se nikdy nedostalo do říje a téměř všichni samci se odmítli pářit. V mezinárodním měřítku nejsou tato čísla o mnoho lepší, přičemž vlastní počet pand je mnohem nižší.

Hlavními příčinami více než 40% úbytku stavů pandy za poslední dvě desetiletí je jednak odumírání bambusového lesa a také pronikání člověka do prostoru, který panda obývá. Americký biolog Michael Soule, odborník na populační biologii, odhaduje, že pro dlouhodobé přežití dané pandí komunity je potřebná populace nejméně 100 jedinců. Smutnou pravdou je, že v současné době tuto normu splňují pouze dvě nebo tři komunity pandy, všechny ostatní jsou mnohem menší.
duben 1999
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group