ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

EXOTI NA PRODEJ

Obchod se živou přírodou je jedním z nejlukrativnějších kšeftů dnešní doby. Po drogách a zbraních přináší nejvíce zisku. Mezinárodní konvence se sice obchod s ohroženými druhy zvířat a rostlin snaží regulovat, v podstatě ale není problém koupit si téměř cokoli. Byrokratické martyrium povolování dovozů v Česku je přitom natolik složité a nákladné, že se dnes vyplatí zejména obchodníkům, kteří exoty nakupují a prodávají ve velkém. Původní smysl vyhlášek, totiž ochrana divoké přírody, se tak míjí účinkem. A to ani nemluvím o nelegálních dovozech...

 

DRAHÉ KULEČNÍKOVÉ KOULE
S divokou přírodou se obchoduje odjakživa. Opice, papoušci, želvy a různé exempláře hmyzu jsou zbožím; čím vzácnější jsou, tím vyšší je cena. Vzácná zvířata drželi Římané ve svých circích, vladaři na svých dvorech. „Mít doma něco extra“ se později rozšířilo i mezi „obyčejnými lidmi“. Jen například v roce 1962 se z východní Afriky vyvezlo 25 000 opic a 35 000 papoušků, z Indie 100 000 opic. „Do Spojených států se každoročně dováží mezi 115 000-223 000 primátů,“ píše ve své knize Ohrožená příroda v roce 1971 Jean Dorst. S postupem času se situace nezlepšila a přírodovědci si uvědomili, že tempo kupčení s přírodou není trvale udržitelné. Za původní myšlenkou zavést mezinárodní kontrolu obchodu s přírodninami byla snaha zamezit plundrování africké přírody. Výrobky ze slonoviny - kulečníkové koule a šachové figurky - byly totiž dražší než život slona. Aby se působnost mohla rozšířit i dál, vznikly seznamy ohrožených zvířat. Roku 1973 byla uzavřena ve Washingtonu mezinárodní úmluva, jež omezovala obchod s chráněnou přírodou téměř celosvětově. Cílem konvence, ke které Československo přistoupilo jako 114. země až roku 1992, bylo zajistit kontrolu obchodu s ohroženými zvířaty, rostlinami a jejich produkty. Jako bonus vznikl v republice byrokratický kolotoč, který měl obchodníky odradit svou složitostí. Tvrdilo se, že je zaměřen proti velkoobchodníkům se zvířaty, ale opak se stal pravdou. Za rok 2002 bylo jen do ČR přivezeno 9527 papoušků.

 

CITES OBCHODNÍCI
Většina chovatelsky zajímavých zvířat spadá do některé z kategorií Washingtonské konvence (viz CITES), nejčastěji do přílohy II. V ní se stanoví, že mezinárodní obchod funguje pouze na základě vývozních povolení - tzv. permitů CITES. To znamená, že vyvážející země vydá zájemci (obchodníkovi) doklad, že souhlasí s tím, aby se druh v daném počtu vyvezl. Zákon každé země, která tuto úmluvu ratifikovala, může být v jejím plnění důslednější, ale nesmí být „měkčí“, než stanovuje úmluva. „Český zákon jde nad rámec úmluvy. Zatímco v případě zvířat z přílohy II. požaduje úmluva jen vývozní povolení, u nás se musí vydávat i povolení dovozní, což celý proces komplikuje. Cílem je, aby byl proces pro dovozce zvířat neatraktivní. Já to vidím jako úředník, který je do problematiky ponořený. Washingtonská úmluva skutečně směřuje k tomu, že upřednostňuje obchodníky. Ti mají zaměstnance, kteří všechna povolení oběhávají,“ říká RNDr. Jan Kučera z Ministerstva životního prostředí. „Jenže někteří obchodníci druhy spadající pod CITES nakupují a vozí právě proto, že je to tak složité, a běžný chovatel se v byrokratickém martyriu nevyzná nebo ho není ochoten podstoupit. Obchodníci tak paradoxně na druzích chráněných úmluvou vydělávají,“ dodává ale Mgr. Barbora Houdková z Agentury ochrany přírody a krajiny.

 

ARA Z BOLÍVIE
Pokusme se zrekonstruovat, jak by vypadal legální dovoz jednoho ary, který vám padl do oka při vaší exotické dovolené v Bolívii. Koupit jej musíte u specializované firmy, která má povolení obchodovat s chráněnými druhy. Cena takového ptáka je samozřejmě mnohonásobně vyšší než na trhu u bolivijského indiána, ale ten vám nevystaví certifikát o legální koupi. Vy chcete postupovat v mezích zákonů, proto jste ochotni akceptovat zvýšené náklady. Dále je potřeba získat vývozní povolení. Tady je úplatek jihoamerickému úředníkovi naprosto běžný. Ten se nad vývozním povolením jednoho kusu ušklíbne a pomyslí si cosi o vaší naivitě. Základní poplatek (úplatek) je 1000 dolarů a on jej běžně inkasuje za zásilku desítek či stovek ptáků. Pak je potřeba odfaxovat vývozní povolení na české Ministerstvo životního prostředí a trpělivě počkal na schválení dovozu. Mezitím je nutné si nechat vystavit dvojjazyčné veterinární potvrzení, že pták netrpí žádnou chorobou. Existují veterináři, kteří ptáka na rozdíl od dolarů vidět nepotřebují. Navíc musíte telefonem, faxem či mailem vyřídit dovozní podmínky Státní veterinární správy. Podle MVDr. Jiřího Douska ze Státní veterinární správy musíte kromě potvrzení o zdravotním stavu zvířete (veterinární potvrzení) mít i „veterinární osvědčení“ o nákazové situaci ve státě, případně v místě původu zvířete. Státní veterinární správa také stanovuje karanténu dovážených zvířat. Nakonec v Praze na Ruzyni musíte projít kontrolou pohraniční veterinární stanice, kterou jste (dovozce nebo jeho zástupce) musel o příchodu dováženého zvířete uvědomit s předstihem 1 pracovního dne. Na stanici zkontrolují počet a druh zvířete, čili zda je papoušek ve skutečnosti tentýž druh, jaký je uvedený na ministerském povolení. Kontrolu provádí inspektor České inspekce životního prostředí. Protože se jedná o velkého papouška, je třeba jej přihlásit coby nebezpečné zvíře na Krajské veterinární správě a přispět několika tisícovkami do státní pokladny. Pak už zbývá jen přihlásit svého drahého opeřence na krajském úřadě k registraci, protože tady se vede přehled chovatelů vzácných živočichů. Většinu výše popsaného martyria si ušetříte, pokud koupíte papouška u českého obchodníka, který má legislativu zajištěnou. Nebo se pokusíte papouška prostě propašovat.

 

JAK ZLEGALIZOVAT PAPOUŠKA
Do republiky se legálně dostávají zvířata z celého světa v oficiálních zásilkách po desítkách i stovkách kusů. V letech 1999-2000 se k nám takto dovezlo 14 zásilek papoušků šedých Psittacus erithacus, odchycených v divočině. Později se ukázalo, že 13 zásilek, tedy celkem 2250 ptáků, bylo dovezeno na základě falešných dokladů ze země vývozu, kterou byla Demokratická republika Kongo. Naše Ministerstvo životního prostředí tak zlegalizovalo v podstatě celý český trh s těmito papoušky. Cena papouška šedého je přitom v posledních letech více méně stabilní a pohybuje se okolo 10 000 Kč.
Ve stejném období bylo dovezeno 50 289 plazů v deklarované ceně 1 603 000 Kč. Jednoduchým výpočtem se ukáže, že cena jednoho plaza vychází na necelých 32 korun. Jak je to možné? Naprostá většina zvířat jsou odchyty z divoké přírody (vyjma leguánů zelených Iguana iguana z farmových chovů Jižní Ameriky) za účelem dalšího prodeje. Za takovou cenu ale želvu či hroznýše nikdo nenabízí. Cena bývá o stovky procent vyšší!
„Samozřejmě se ví, že afričtí úředníci jsou úplatní. Při průšvihu mají dvě základní strategie. Buď vydá úředník vývozní povolení za úplatek a v momentě, kdy to začneme ověřovat, prohlásí povolení za padělané. Nebo bude tvrdit, že povolení je v pořádku a neodporuje žádným jejich zákonům. Pokud řekne, že je povolení v pořádku a trvá na tom, my s tím nemůžeme nic dělat a dovozní povolení se z naší strany vydá. Pokud by ministerstvo povolení nevydalo, vystaví se možnosti žaloby ze strany dovozce. A toho se každý bojí,“ říká Mgr. Pavla Říhová z České inspekce životního prostředí, která na Ruzyni kontroluje zvířecí zásilky.

 

PŘÍPAD PSITTACUS ERITHACUS
Na začátku července 2002 ohlásili celníci České inspekci životního prostředí (ČIŽP), že na hranice dorazila zásilka 300 kusů papouška šedého Psittacus erithacus. Inspekce šla zásilku zkontrolovat a zjistila, že ptáci jsou živí a zdraví, jen jiní, než na které měl dovozce povolení. Ministerstvo životního prostředí souhlasilo s dovozem poddruhu Psittacus erithacus timneh, zatímco proclená zásilka byl poddruh Psittacus erithacus erithacus. Kvůli tomu už o den později inspekce prohlásila celou zásilku za nezákonnou. Bylo potřeba zjistit, zda v Pobřeží slonoviny coby zemi vývozu budou „záměnu“ poddruhu považovat za nelegální. Považovali, leč vyjasnění trvalo několik měsíců. Po karanténě, která skončila 16. 8. 2002, byli ptáci doma u chovatele ve Vlašimi. Veterinární zápis praví, že v pořádku. Mezitím proběhlo 27. 7. na ČIŽP řízení o odebrání nepovoleného poddruhu, o kterém se chovatel oficiálně dozvěděl 22. 10. Jenže v té době mu začali ptáci houfně umírat. V době od 16. 8. do 16. 12. se všichni do jednoho stihli odebrat do ptačího ráje. 28. 8. dodal chovatel prvních 75 mrtvých papoušků a 6. 11. dalších 70 na veterinární správu v Jihlavě v takovém stavu, že nebylo možno stanovit příčinu smrti. Ptáci měli údajně zemřít na dilataci žláznatého žaludku, což ale není infekční onemocnění. Když dne 16. 12. doručila inspekce rozhodnutí o odebrání posledních 55 živých kusů, čekalo je 55 zamražených mrtvolek. Existuje podezření, že šlo o zmražené ptáky z minulých odchovů a dodávek. Chovatel si požádal o povolení dovozu další 300 kusů. Samozřejmě živých. Možná, kdyby inspekce 4 měsíce neváhala se zabavením..., ale to je pouhá spekulace. V každém případě chovatel povolení o dalším dovozu dostane, dalších 300 papoušků poputuje do pro ně exotických Čech a obchod se točí dál.

 

NEBEZPEČNÉ ZVÍŘE
Vyhláška č. 75/1996 Sb. stanoví nebezpečné druhy zvířat. Další z legislativních zmetků, který má mimo jiné obohatit státní pokladnu. Jak jinak si vysvětlit, že ceny za registraci „nebezpečných“ druhů zvířat jsou vysoko nad běžnými správními poplatky. Podle zákona o ochraně zvířat proti týrání je „nebezpečným druhem zvířete takový druh, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky, může ohrozit zdraví a život člověka, který se pak může dopustit týrání jedince tohoto druhu“. Tedy vlastně kterýkoli obratlovec. Bezobratlí totiž podle stejného zákona zvířaty nejsou. Takže vezmeme-li v potaz zákony, tak nejedovatá žabka je nebezpečným zvířetem, a prudce jedovatý pavouk nikoli. Kdokoli má doma zvíře, které se ocitlo na „nebezpečné“ vyhlášce, měl by zaplatit 3000 Kč za registraci. Pořídí-li si později další, cena se zvedá na 5000 Kč. Pokud vás v prodejně zaujme pestrobarevná, 4 cm velká žabka z čeledi Dendrobatidae, můžete ji mít za 200-300 korun. Ovšem registrace je desetinásobně dražší. Aby bylo jasno, žabky „dendrobátky“ jsou naprosto neškodné. Toxiny, které je proslavily coby „šípové žáby“, obojživelníci ztrácejí, pokud nežijí ve své jihoamerické domovině. V teráriích chované kusy jsou nebezpečné maximálně cvrčkům, jimiž se krmí. Stejně jako převážně býložravý leguán zelený, který se do vyhlášky dostal díky svému dlouhému ocasu. Kulíšku nejmenšímu Glacidium passerinum, roztomilé sovičce dorůstající velikosti 18 cm, je přisouzena dle vyhlášky stejná nebezpečnost jako chřestýšům, gorile či hrochovi. Sovám ani příslovečná moudrost nepomůže s vysvětlením, proč se všechny dostaly do vyhlášky jako nebezpečné. Chovatel velkých papoušků musí kromě ochranářského martyria, které v rámci CITES u nás není zpoplatněné, myslet na „nebezpečnost“ chovance. Není proto divu, že obrovské množství chovatelů své mazlíčky prostě nehlásí. Podle celostátní registrace bylo za rok 2002 hlášeno 4687 nebezpečných zvířat. Jde o pouhý zlomek skutečného počtu. Ostatně, jak se říká hezky česky: „Co se divíš, za ty prachy?“

 

ZVÍŘE JAKO ZBOŽÍ
V roce 2002 bylo v České republice registrováno v chovech 2 275 586 ohrožených zvířat. Ve chvíli, kdy chovatel zvířat nebo obchodník vlastní registrační listy, tzn. dovoz ohroženého druhu zlegalizuje, může se zvířaty dále libovolně nakládat. Půjčovat je k páření do chovných skupin či prodávat. Takovýto obchod v rámci republiky není nelegální. Problém by nastal jen při vývozu za hranice. Většina obchodů se dnes děje přes inzeráty, internet a telefon. Tímto způsobem můžete mimochodem koupit třeba i lemury, kteří v seznamech CITES figurují jako vzácní primáti před vyhubením a oficiálně k nám ani nebyli dovezeni. Přesto prodávající nabízejí povinné registrační listy. Jak je asi získali?
Od obchodníků odebírají zvířata i zoologické zahrady. „Náš byznys je založený hlavně na zoologických zahradách. Se zooprodejnami moc nepracujeme,“ říká pan Martin Davey, „šéf“ firmy Source Prague s. r. o. Ovšem po internetu si u něj může kdokoli objednat mnoho chráněných druhů. Zajímavé je i to, že má sídlo na Novém Zélandu a na internetových stránkách prezentuje novozélandskou společnost Source New Zealand a Texas Animal Export. Jak už bylo řečeno, zvíře je zboží jako každé jiné a obchod je globální záležitost.

 

 


CITES
Celý název zkratky je Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora, tedy Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Byla podepsána ve Washingtonu před třiceti lety - 3. března 1973. K této úmluvě, která je jedním z nejdůležitějších nástrojů mezinárodního práva v ochraně přírody, se podpisem připojilo bývalé Československo poměrně pozdě - 28. února 1992. Stali jsme se tak sto čtrnáctým státem, který se zavázal ji respektovat. Předmětem ochrany CITES je v současné době asi 2000 druhů zvířat a 35 000 druhů rostlin. Podle stupně ohrožení své existence v přírodě jsou rozděleny do tří kategorií:
1) V příloze I jsou vyjmenovány druhy kriticky ohrožené vyhubením.
2) Druhy z přílohy II jsou ty, jejichž situace v přírodě není kritická, ale které by mohly být ohroženy, pokud by využívání pro mezinárodní obchod nebylo regulováno.
3) Druhy z přílohy III k CITES jsou ohrožené na území určitého státu, který požádal o regulaci obchodu s nimi.
zdroj Ministerstvo životního prostředí ČR

 

Hráči na obchodním hřišti
Ministerstvo životního prostředí vydává dovozní povolení, a jde-li o vývoz druhů chráněných Úmluvou, tak i vývozní povolení, které je nutné předložit na hranicích. Pokud jsou zvířata příliš vzácná či má zásilka obsahovat podezřele velký počet zvířat, žádá ministerstvo stanovisko vědeckého orgánu. Ministerstvo si ale stanovisko vyžádat nemusí a může povolit i velmi sporný import vzácných zvířat do republiky. Vzhledem k tomu, že se to v minulosti stávalo, čelí dnes ministerský úředník podezření z korupce. Ministerstvo vydává výjimky na chov zvláště chráněných českých druhů.

 

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
AOPK je vědeckým orgánem Úmluvy a byla jmenována ministerstvem. Její rozsah činnosti je široký a týká se zejména ochrany české přírody. Je vědeckým orgánem Ministerstva životního prostředí a v případě dovozu exotů či vývozu našich chráněných druhů si může MŽP vyžádat jeho odborné vyjádření. Komunikuje s vědeckými orgány vyvážejících zemí, prověřuje podezřelé žádosti o dovoz či vývoz a doporučuje udělení či neudělení dovozního povolení. Kontroluje vhodnost chovatelských zařízení žadatelů o permit. Komunikuje s vědci na národní i mezinárodní úrovni. Vypracovává soudně znalecké posudky.

 

Česká inspekce životního prostředí
je orgánem státní správy, který prosazuje a dohlíží na dodržování právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve věcech životního prostředí. Byla zřízena v roce 1991 zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí. V její kompetenci jsou mimo jiné kontroly dovážených zvířat, jež podléhají Washingtonské konvenci. ČIŽP je samostatnou rozpočtovou organizací, podřízenou Ministerstvu životního prostředí. Inspektoři ČIŽP mají pravomoc kontrolovat chovatelská zařízení.

 

Státní veterinární správa
kompetenčně spadá pod Ministerstvo zemědělství a vykonává veterinární péči, která mimo jiné zahrnuje ochranu České republiky před zavlečením nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Všechna dovážená zvířata musejí projít přes pohraniční veterinární stanice, kde by měl být kontrolován jejich stav a vydáno osvědčení o provedené kontrole a jejím výsledku. Krajské veterinární stanice vydávají zpoplatněné registrace nebezpečných zvířat a kontrolují karantény pro exotická zvířata. Mají pravomoc kontrolovat chovatelská zařízení.

 

Krajské úřady
V rámci chovu exotů vydávají registrační listy na exempláře druhů spadajících pod CITES, které přihlásili chovatelé k registraci.

 

KOLOTOČ PENĚZ
- amazoňan oranžovokřídlý (Amazona amazonica) - v USA 500 USD (13 100 Kč), v Česku se dá pořídit od 6000 Kč
- papoušek senegalský (Poicephalus senegalus) - v USA 250 USD (zhruba 9170 Kč), u nás 2500 Kč
- kakadu bílý (Cacatua alba) - v USA 1000 USD, v ČR 20-30 tisíc Kč
- „mluvící papoušek“ žako šedý (Psittacus erithacus) - v USA 850 USD, u nás 10 000 Kč
- ara ararauna (Ara ararauna) - v USA 1000 USD, u nás asi za třetinu
- největší ještěři světa varani komodští (Varanus komodoensis) - na černém trhu téměř 36 400 Kč
- aligátor čínský (Alligator sinensis) - 20 000 Kč
- nosorožčí roh - v závislosti na váze i 3000 USD
- ploutev žraloka velkého (Cetorhinus maximus) - na černém trhu 16 600 USD, v roce 1990 se jich mimo země výlovu prodalo celkem 335 tun
- orel proměnlivý (Spizaetus cirrhatus) - 14 000 USD
květen 2004

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group