ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

KDE PŘICHÁZEJÍ ŽELVY NA SVĚT

 

Oblast Rass al-Hadd v Ománu označují znalci za největší želví porodnici v Indickém oceáně. Doslovný překlad arabského názvu tohoto téměř neobydleného místa zní: na konci světa. Na písčitých plážích, které omývají vody Arabského moře, kladou noc co noc obří mořské želvy svá vajíčka.

 

Přijíždíme k plotu z ostnatého drátu a zastavujeme před spuštěnou závorou. V malé budově udílí pokyny rázný úředník: „Sit down!“ velí s tvrdým arabským přízvukem. Poslušně usedáme na židličky, zatímco se mužík s bradkou mračí nad našimi dokumenty. Pozorování mořských želv na Rass al-Hadd organizují místní úřady. Před návštěvou želvích pláží je třeba nejprve požádat prostřednictvím cestovních kanceláří nebo hotelu v Súru o povolení. „O. K.,Ó pronese po chvíli úředník a upozorňuje nás, abychom se nepřibližovali k moři. Začíná se stmívat a želví samice se blíží k pobřeží. Mohli bychom je vyplašit. Ukazuje nám, kde si můžeme postavit stany, a dodává, že průvodce se pro nás zastaví v deset hodin večer.
Místní písčité pláže si ke kladení vajec vybralo pět ze sedmi známých druhů mořských želv. Podél ománského pobřeží táhnoucího se od Musandamu k ománsko-jemenským hranicím se nachází 275 pláží, na kterých každoročně naklade zhruba padesát tisíc želvích samic více než pět milionů vajec. Pláž v Rass al-Hadd je oblíbeným místem karet obrovských, kterým se také říká želva zelená. Ty zde vylézají pravidelně každou noc z mořských vln a do teplého, vlažného písku hloubí hnízda, ze kterých se za šedesát dní po nakladení vajec vyhrabou želví miminka.

 

NOČNÍ VÝPRAVA
Přesně v deset slyšíme přijíždět terénní automobil. Vyskakuje z něj průvodce, který se představil jako Ahmed, a po krátkém uvítání nás odvádí na necelý kilometr vzdálenou pláž. Cestou se dozvídáme, že želvy sice neslyší, ale zato mají velmi dobrý zrak. Přicházíme na pláž zalitou měsíčním svitem, která měří na délku necelé dva kilometry a je široká okolo osmi set metrů. Celá je poseta asi metr a půl hlubokými a v průměru metr širokými jámami. Nedaleko od nás rozeznáváme obrysy želvích krunýřů. Průvodce nás vybízí, abychom se na chvíli posadili do písku, a sám se vydává na obhlídku.
Slyšíme šumění moře a občas i hlasité oddechnutí. Taky jsme zaslechli dupot, jako by někde kolem nás byli ježci. Zatím jsme v písku rozpoznali tři želvy a další dvě se vynořují z moře. Musíme být velmi opatrní, abychom želvy, hledající vhodné místo ke kladení vajec, nevyplašili. Z tohoto důvodu je také nesmíme fotografovat ani si na ně posvítit baterkou. Proti videokameře nemá nikdo námitky, a tak začínám natáčet záznam, o kterém tuším, že se stane mým nejcennějším dokumentem.
Po několika minutách čekání nás průvodce vede k želvě, která právě nakladla vajíčka a po namáhavé práci si tu a tam hlasitě oddechne. Nádherné, asi metr a půl dlouhé zvíře funí přímo před námi. Průvodce želvu něžně hladí po hlavě a pobízí nás, ať si ji pohladíme také. „Tyhle želvy nekoušou,“ ujišťuje nás. Dodává ale, že v průběhu května a června je nebezpečné koupat se v okolních vodách, neboť želví samci právě oplodňují samice a hrozí nebezpečí, že by nás, vetřelce, mohli pokousat.
Průvodcovy dlouhé prsty opatrně čistí želví oči od písku a Ahmed pokračuje ve vyprávění historkou o námořnících, kteří si za dávných časů mysleli, že želvy jsou citlivé stejně jako lidé, protože někdy pláčí. Želvy ve skutečnosti nepláčí. To jim jen občas vyteče z očí malé množství vody, které z organismu vyplavuje sůl a přitom zbavuje zrak písku.
Potom si náš průvodce sedl do písku vedle želvy a názorně nám vysvětloval, jak se hloubí želví hnízda. Želvy nejprve pomocí předních končetin vyhrabou krouživými pohyby přes metr a půl hlubokou jámu, a když se v ní téměř ztrácejí, začnou zadními končetinami hloubit prostor, do kterého později nakladou okolo stovky vajíček. Ta potom zadními končetinami zahrnou pískem a popolezou asi tři metry, aby vyhloubily novou jámu. Tato falešná jáma má zmást lišky, velké milovnice želvích vajec.

 

ZÁZRAK ZROZENÍ
Želva si znovu hlasitě oddechla, jako by nám potvrzovala, jak se nadřela. Pak vydala podivný zvuk, nadzvedla se a poposunula asi o deset centimetrů, potom si znovu mohutně odfoukla a klesla k zemi. Není se čemu divit, v dospělosti váží mořské želvy až sto šedesát kilogramů.
Jak jsme tak drbali spokojenou želvu za očima, protože žádné uši tohle hluché stvoření nemá, najednou se docela blízko mé ruky začala na svět klubat želvička. Nejprve vykoukla hlavička, pak jedna a druhá ploutvička, v mžiku se ze země vyhrabalo asi pěticentimetrové stvoření a za ním se na svět hrnula další a další želví mláďata. Mohlo jich být asi třicet.
Zavolali jsme na průvodce a ten nás poprosil, abychom mu pomohli sbírat. Dával si je do zástěry uvázané kolem pasu a pospíchal s nimi k moři. Kousek od vody je vypustil na zem, stoupnul si do vody a posvítil na želvičky baterkou. Ty se poslušně hrnuly za světlem a mizely v moři.
Malé želvy mají mnoho přirozených nepřátel. Mlsné lišky, které číhají v blízkých skalách, kraby, kteří si rádi pochutnávají na čerstvě nakladených vajíčkách. Za denního světla se z právě vylíhnutých želviček pádících do moře stávají oběti mořských ptáků, jsou snadnou kořistí. A tak postupně mořské želvy vymírají.
Vrátili jsme se na pláž, opatrně jsme kličkovali mezi dvaceti želvami, které hloubily jámy, a po chvilce jsme mohli spatřit to, na co jsme se nejvíc těšili. Průvodce našel želvu, která právě začala klást vajíčka. Opatrně jsme k ní přiklekli a ohromeně se dívali na bílá vajíčka velikosti pingpongového míčku, jak hlasitě padají do hnízda. Bing. Bong. Právě na tuhle chvíli čekají lišky. Připlíží se zezadu k želvě a ještě teplá vajíčka spořádají. Teď jsme ovšem okolo želvy my, a tak se dvě lišky, jejichž oči svítí ve tmě, drží bezpečně stranou.
Průvodce upozorňoval hlavně děti, aby se vajíček nedotýkaly, neboť pouhé dotknutí se jednoho vajíčka může zahubit život ve všech ostatních. O tom, jestli se narodí želví sameček či samička, rozhoduje to, jak daleko od moře želva vajíčka naklade. Jestliže vyhloubí hnízdo blízko vody, kde je teplo a teplota písku nižší, narodí se za šedesát dní po nakladení samečci, z vajíček nakladených asi sto metrů od mořské hladiny se vylíhnou samičky a z těch uprostřed se líhnou želvy obou pohlaví.

 

ČASNÉ LOUČENÍ
Byla skoro půlnoc, když jsme se rozloučili s pláží ozářenou měsíčním svitem. Natáhli jsme si budík na pátou hodinu a nedočkaví rána jsme se zavrtali do spacáku.
V pět hodin ráno byla všude kolem nás ještě černočerná tma. Na nebi zářily tisíce hvězd. Venku bylo příjemně. Teplota vzduchu neklesla přes celou noc pod 25 stupňů Celsia. Ještě za tmy jsme dorazili na naši teď už důvěrně známou pláž. Vyzbrojeni fotoaparáty, které teď už nemohly napáchat žádnou škodu, jsme nedočkavě pátrali po želvách, co se ještě nestihly vrátit do moře. Měli jsme štěstí. Na pláži jich odpočívalo šest. Začalo se rozednívat.
Děti se rozeběhly po pláži, aby do kyblíku s vodou nasbíraly želví mláďata. Slíbili jsme v noci našemu průvodci, že mu je ráno přineseme do kanceláře. Přes den jsou želvičky v největším ohrožení. K pláži se slétají hejna ptáků, na kraji moře číhají velcí korýši. Lišky pobíhaly po skalách vzdálených pouhých pár metrů.
Na obzoru zazářila oranžovorůžová barva, která postupně zlátla. V naprostém tichu jsme sledovali jeden z nejkrásnějších východů slunce. Pláž se zalila zlatavým světlem a želvy pomalu táhly své těžké krunýře k vodě. Seděli jsme na břehu sytě modrého moře a smutně jsme se loučili s krásnými zvířaty, která postupně mizela ve vlnách Indického oceánu. Bylo téměř šest hodin ráno.

 

 


Kareta obrovská (Chelonia mydas)
Tato želva obývá v několika poddruzích celosvětová tropická a subtropická moře. Hlava a ploutve jsou olivově zelené, hřbetní krunýř (carapax) je temně zelený až hnědý a břišní (plastron) má žlutavou až oranžovou barvu. Zpočátku jsou všežravé, později se z nich stávají vegetariáni, kteří na podmořských útesech spásají chaluhy a řasy. Občas si jídelníček zpestří medúzou. Při dlouhých migračních cestách, které dosahují i několika tisíc kilometrů, se mimo jiné řídí „magnetickým smyslem“. Hnízda, do nichž samice kladou vejce, se nacházejí v pískových plážích osmdesáti zemí světa. I přes toto na první pohled velké množství je kareta obrovská zařazena mezi ohrožené (a některé populace mezi kriticky ohrožené) druhy.
napsal Topí Pigula

 

ŽELVY V OMÁNU
- na ománském pobřeží klade vejce devadesát procent želvích samic žijících v Indickém oceáně, každoročně se na zdejších plážích vynoří z vody padesát až šedesát tisíc želv několika druhů, které nakladou více než půl milionu vajec
- pohlavní dospělosti se želvy dožívají ve třiceti až padesáti letech, což závisí na kvalitě jejich jídelníčku
- želvy se živí hlavně řasami a chaluhami, ale také sardinkami a medúzami
- v dospělosti váží 136 až 158 kilogramů
- největším nepřítelem těchto desítky milionů let starých zvířat, jež přežila drastické změny přírodního prostředí, změny podnebí i pohyb pevnin, je člověk; želvy zabíjí kvůli tuku, který obsahuje léčivé látky, kůži a krunýři sloužícímu k výrobě luxusního zboží, masu, které je v mnoha zemích považováno za kulinářskou specialitu
- přirozenými nepřáteli jsou lišky, krabi, mořští ptáci a masožravé ryby
- zbytečnými nepřáteli jsou igelitové pytlíky a tašky pohozené na plážích a plovoucí v moři - želvy si je pletou s medúzami a po jejich pozření hynou
- želví samice naklade vajíčka během jednoho roku celkem třikrát, následuje čtyřletá přestávka a cyklus se opakuje
- do jednoho hnízda naklade želva 100 až 140 vajec
- mořské želvy kladou vajíčka v průběhu celého roku, hlavní sezona ovšem začíná v červnu a končí v prosinci
- nejlepší čas pro pozorování kladení vajec je od 20 do 24 hodin
- z tisíce nakladených vajíček se dospělosti dožije pouze jedna až dvě želvy
napsala Simona Hejlová
prosinec 2004
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group