ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

PAPÍR DOSTAL TŘETÍ ROZMĚR

 

Hologramy se stále častěji objevují na nejrůznějších místech. Zvykli jsme si je vídat na bankovkách západoevropských měn, průkazech, akciích, ale i na daleko běžnějších místech, jakými jsou například etikety značkového alkoholu. Bereme je tak, jak jsou: trojrozměrné, nádherně duhové a bezpochyby působivé. Víte, jak ale takový "čarovný" motiv vzniká? Jak složitá je jeho výroba? Proč je vídáme právě tam?

Zatímco se na těžké optické lavici exponuje hologram na titulní stranu tohoto čísla magazínu Koktejl,


Fotografie předlohy hologramu.

Reprodukce hologramu.
povídám si s pány Igorem Jermolájevem a Zbyňkem Ryzím o procesu výroby. Igor Jermolájev je atomovým fyzikem a jedním ze zakladatelů firmy Czech Holography, s. r. o., jediné firmy u nás, která se výrobou hologramů zabývá. Zbyněk Ryzí je specialistou holografické laboratoře a odborníkem na difrakční optiku.

 



Na fotografii je zachycen atomový fyzik I. Jermolájev
z Czech Holography a šéfredaktor magazínu Koktejl
J. Formánek při diskusi nad předlohou budoucího
hologramu.
Složitému procesu výroby předcházel i neméně složitý výběr motivu. Kritérií pro jeho výběr bylo mnoho. Jednak musel korespondovat s obsahem a zaměřením našeho magazínu a zároveň vyhovět značným omezením holografické výroby. Střetly se dva světy, svět vědců - fyziků a svět "tvořivců" z magazínu Koktejl. Jedni chtějí akci a dobrodružství, druzí dodržují zákony fyziky. Nápady byly rozbíjeny spoustou pouček a vědeckých formulí. Výsledek původně nerealizovatelného "projektu" můžete posoudit na titulní straně tohoto čísla magazínu Koktejl.

"Princip záznamu hologramu je diametrálně odlišný od klasické fotografie. Ta zaznamenává pouze intenzitu světla odraženého od objektu. Hologram navíc zaznamenává i hloubkové nebo, chcete--li, prostorové vlastnosti objektu. Světelná vlna, která se odráží od předmětu, je totiž navíc kromě své intenzity také charakteristická takzvanou fází (neboli definovanou polohou v prostoru). Fáze vlny nese informaci o prostorovém uspořádání objektu. Během vlastního holografického záznamu dochází ke složitému procesu sčítání vln pocházejících z laserového světelného zdroje. Světlo z laseru je rozděleno do dvou vln. Jedna osvětluje snímaný objekt, od něhož se odráží a dopadá na fotocitlivý materiál (film), kde se střetává s druhou světelnou (takzvanou referenční) vlnou. V místě střetu, kde se obě vlny mísí, vytváří velice jemnou strukturu světlých a tmavých proužků, které po vyvolání dávají holografický záznam objektu," popisuje vznik hologramu inženýr Ryzí.

Při snímání hologramu se naráží na četná úskalí. Pracuje se s přesností desetitisícin milimetru. Není to jen laser, který ovlivňuje konečnou kvalitu hologramu. Veledůležitá je i stabilní optická lavice. Stabilní v tom nejužším smyslu slova. Snímací laser v Řeži u Prahy, kde firma sídlí, je umístěn na velikém betonovém stole. Stůl nesmí přenášet ani ty nejjemnější vibrace, způsobené chůzí nebo ruchem z okolních ulic. Při vlastní expozici nesmí být v místnosti přítomný člověk, aby svým teplem či pohybem nepůsobil víření vzduchu, nemluvě o topení nebo oknech. Přestavuje-li se optické schéma, musí se před novým snímáním až jeden den počkat, než se veškerá optika ustálí, protože každý dotažený šroubek nebo pohyb zrcadla vyvolává ještě dlouho po skončení práce jeho pohyb. Říká se, že materiál teče. Náročnost výroby je snad hlavním důvodem, proč se výrobou hologramů zabývá jen velmi málo firem. V celosvětovém měřítku jich existuje asi jen kolem padesáti.

VELKOVÝROBA

"Dál už je to velice jednoduché," říká Igor Jermolájev právě ve chvíli, kdy skončila hodinová expozice "našeho" hologramu. S napětím sleduji vyvolávání holografického masteru (originálního reflexního hologramu). Netrvá to ani třicet vteřin, a pod bodovým světlem halogenové žárovky prohlíží výsledek ten nejpovolanější. "Jako pracovní kus to není špatné," zamyšleně vrtí hlavou Igor Jermolájev, "ale pokus budeme muset opakovat." Chybička se vloudila, snad za to mohou zvýšené erupce na slunci?!

Řekněme, že máme master, a co dál?

"Aby se hologram dostal na titulní stranu magazínu Koktejl (nebo kamkoli jinam), musíme master hologram postříbřit pomocí stříbrných par. Tím vznikne velice tenká elektricky vodivá vrstva, která umožní galvanické pokovení. Klasickou galvanickou cestou vznikne silnější niklová vrstva, je vlastně po odtržení ‚negativem' hologramu a zároveň předlohou pro výrobu lisovací matrice. Ta se získá tím, že galvanický proces se ještě jednou opakuje. Tak dostaneme ,pozitivní' raznici," vysvětluje další osud masteru Igor Jermolájev. "Originál se tímto postupem de facto úplně zničí."

Výroba lisovaných hologramů spočívá v ražbě do speciální fólie. Ta je vyrobena z plastu a na jedné straně je napařena hliníkem. Do hliníkové vrstvy se pak za pomoci tepla a tlaku otiskuje zmiňovaná niklová raznice. Množení se velmi podobá technologii tisku, proto si hologramy rychle hledají své místo v reprografickém průmyslu.

APLIKACE

Bez zajímavosti není, že princip hologramu je znám už z padesátých let našeho století. První hologramy viditelné v běžném světle však byly vyrobeny až o téměř dvacet let později. Jednalo se tehdy jen o kusové záležitosti. Teprve na konci sedmdesátých let byla objevena popsaná velkovýrobní technologie. Cena lisovaných hologramů se tak přiblížila ceně běžného tisku. Výrazné a jasné barvy duhového hologramu z něj učinily cenný nástroj reklamy a jeho složitá reprodukce účinný ochranný prostředek. Využití hologramů proti napodobení či falzifikaci je dnes asi nejdůležitější oblastí jejich aplikace. Hologram není kopírovatelný žádnou z běžně dostupných technologií. Zajímavá je možnost vnést do hologramu i skryté ochranné prvky.



HOLOGRAFIE

je zobrazovací metoda založená na záznamu interference světelných vln, při níž ve vytvořené mikrostruktuře holografického záznamu zůstává zachována trojrozměrnost zachycených objektů.

2D HOLOGRAM

se jeví jako dvourozměrný obrázek s plochami vybarvenými čtyřmi základními spektrálními barvami a paletou jejich vzájemných přechodů. Při změně úhlu pohledu se mění jeho barevnost, nebo lze pozorovat změnu grafického obrysu nebo struktury.

KINEGRAM

několikanásobně využívá výše popsaného jevu. Do tohoto typu hologramu lze zapsat sekvenci pohybově na sebe navazujících obrazů a tak vyvolat při pozorování pohybový vjem.

3D HOLOGRAM

se jeví jako plně prostorový. Přitom nejde o klamání zraku nebo fikci, neboť světlo vycházející z hologramu je totožné s tím, které bychom pozorovali při pohledu na skutečný trojrozměrný objekt. Tento hologram je méně zářivý a k pozorování plně trojrozměrného vjemu je zapotřebí bodové nasvícení. "Učebnicová" ukázka 3D hologramu je na titulní straně tohoto čísla magazínu Koktejl.

KRYPTOGRAM

je bezpečnostní prvek s vysokým stupněm ochrany. Obsahuje skrytý obraz či nápis, který je viditelný pouze speciálním čtecím zařízením. Jde o bezpečnostní prvek pro profesionální kontrolu v terénu.
duben 1999

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group