ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

GULLIVEROVY CESTY FRANCOUZSKÝCH TECHNIKŮ

 

Neuvěřitelné panorama! Mořské přístavy, přehrady, divoké řeky, ústí řek a pobřeží se nacházejí u vašich nohou, překvapivě skutečné a nádherné. Dosud nikdy neměli lidé možnost vidět tyto krajiny bez toho, že by na obzoru byl komín, sloup elektrického vedení nebo mrak na obloze.

Pohádkový svět pro dospělé, i to jsou laboratoře SOGREAH ve francouzském městě Grenoblu. Na ploše o rozloze asi dvou fotbalových stadionů se vědci snaží pomocí dokonalých maket v určitém měřítku odhalit a následně odstranit potenciální problémy lidských projektů, vznikající např. působením přílivu a odlivu, sněhových bouří nebo průmyslového znečištění. Přenášejí problémy do podmínek, v nichž se k nim lze lépe přiblížit. Do nejmenších detailů propracované projekty připomínají svou dokonalostí prostředí virtuální reality. Francouzští technici tak denně podnikají jednu z Gulliverových cest.

Není žádným tajemstvím, že věda je často spojována se spoustou teorií. Ne vždy však teoretický nebo analytický přístup prokáže v praxi svou funkčnost. Proto tým odborníků složený z modelářů, elektrikářů, techniků a vědců navrhuje a konstruuje modely v potřebném měřítku. Tato metoda je v současnosti nejúčinnějším řešením v boji proti bouřím, záplavám, lavinám, průmyslovému znečištění a podobným jevům. Pomocí konstrukce detailů lze zjistit neocenitelné údaje a provádět analýzy založené na zviditelnění a pozorování. V podstatě jde o zachycení extrémní složitosti procesů nebo jevů, což je obtížné i přes existenci neuvěřitelně výkonné počítačové technologie. Díky modelovým situacím je možné jevy nejen pozorovat, ale také vysvětlovat a následně řešit problémy, které způsobují.


Model zátoky v ústí řeky Somme. Obrys mořského dna po 14 mě-
sících. Gilles Pinel, druhý inženýr, kontroluje otevírací a uzavírací
mechanismus bazénů navržených k zadržování vody.

Do práce se zapojují i architekti zhotovující co nejvynalézavější konstrukce. Nejdůležitějším kritériem je ovšem při konstrukci čehokoli bezpečnost. Ta hrála hlavní roli například u projektu Stade de France, nového fotbalového stadionu, který se proslavil v průběhu Mistrovství světa ve fotbale v roce 1998. Záměr projektantů vyzkoušet na stadionu pro 80 000 diváků naprosto všechno je tedy snadno pochopitelný. V rámci studia tohoto projektu byl zhotoven model v měřítku 1:200, který absolvoval řadu zkoušek v aerodynamickém tunelu v laboratoři Technického a vědeckého ústavu stavebního průmyslu (CSTB) v Nantes. Inženýři tak mimo jiné prověřili, jak bude konstrukce stadionu odolávat bouřím a silnému větru, a zjistili úroveň pohodlí diváků.

Průkopníkem v této oblasti techniky je Jacques Gandemer, který postavil největší větrný tunel v Evropě. Inženýři tak mají možnost simulovat písečné nebo sněhové bouře v rámci požadavků různých projektů, o jejichž studium jsou požádáni. Používají se obří ventilátory schopné vytvořit vítr o rychlosti 300 km za hodinu, a uprostřed léta je možné dosáhnout teplot 30 °C pod nulou.

Tato neobyčejně složitá zařízení umožnila například zjistit, jak bude raketa Ariane odolávat prudkým bouřím na zemi a jak bude Normandský most - největší závěsný most na světě - odolávat směšně malým pramínkům dešťové vody stékajícím po krytech nosných lan. Voda totiž vytváří vibrace, které by mohly ohrozit stabilitu mostu.

Zdejší inženýři mají také hluboké znalosti v oblasti atmosférického proudění, a jsou tudíž odborníky i na aerologii. Výzkumníkům se například podařilo "zavést vítr do vody", neboť vzduch i voda se řídí stejnými mechanismy proudění. V laboratoři zařízené na simulaci atmosférického proudění vytvořili zmenšeninu vodního kanálu, do kterého je možné ponořit modely. Co to přináší běžné praxi? Na tomto principu bylo založeno například studium ostrovů Tahiti a Moorea. Zhotovený model v měřítku 1:20 000 umožnil zviditelnit proudění větrů a průběh turbulencí, což jsou zdroje četných potíží pilotů, kteří se přibližují k letištím na ostrovech. Záznam atmosférických jevů na ostrovech byl umožněn díky laserové rovině, kterou procházejí mikročástice. Díky této hydraulické situaci bylo možné vypočítat podmínky a dráhu letadel a lodí v oblasti mezi ostrovy.

Oliver Marco, výzkumník pro studium sněhu, se v laboratořích zabývá účinností "sněhových stěn" v boji proti lavině vytvořené z aerosolu. Tato vysoce přesná simulace se provádí pod vodou v nádrži o objemu 22 m3. Umožní technikům určit výšku stěny ještě předtím, než se zahájí její stavba.

V současné době laboratoř studuje na žádost orgánů samosprávy z oblasti řeky Somme v severní Francii problém budoucího vývoje v ústí této řeky. Týká se přístavů St-Valéry-sur-Somme, Le Crotoy a Le Hourtel, jimž hrozí nebezpečí, že se stanou v důsledku 700 000 m3 každoročních usazenin nepřístupnými. Tyto sedimenty vážně ohrožují vodní flóru a faunu, zejména reprodukci měkkýšů, jako jsou slávky a ústřice, na nichž je založen tamější rozsáhlý průmysl. Model tohoto projektu je zhotoven v měřítku 1:350, přičemž velikost modelu není nejpodstatnější. Vědci hledají způsob, jak simulovat časový faktor - urychlit čas. Neobyčejně chytré zařízení umožňuje napodobit za jediný den celoroční příliv a odliv. Umělé perlorodky a dřevěné piliny zde představují aluviální usazeniny. Vědci doufají, že pozorováním způsobu jejich hromadění a s pomocí unikátního programového vybavení pro sběr dat s čtyřiadvacetihodinovou provozní dobou naleznou účinné řešení problému zanášení zátoky.

Jelikož faktor času neumožňuje použít metodu maket nebo modelů ke studiu některých fyzikálních jevů, nabízí se v takových případech jediná dostupná možnost, a to použití digitálního jazyka a počítačové simulace. Digitální simulace umožňuje v požadovaném momentu zjistit např. vedení tepla v zemské kůře. Tato metoda poskytuje důležité informace o vnitřním chladnutí naší planety, o teplotách a složení vnitřku Země. Lze také digitálně nasimulovat tření dvou stran geologického zlomu zemské kůry. Pomáhá to porozumět určitým paradoxním reakcím, k nimž dochází během zemětřesení. Když už je tedy možné reprodukovat zemětřesení a nukleární výbuch, proč by se vědcům nepodařilo nasimulovat sen všech vědců - VELKÝ TŘESK?
říjen 1999
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group