ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

"NA ŠIKMÉ PLOŠE"

Když dorazil policejní vůz k místu nehody, jen několik stovek metrů za výjezdem Wiesbaden-Erbenheim na dálnici 66 směrem na Frankfurt nad Mohanem, nestačili se policisté divit. Na první pohled bylo zřejmé, že nehodu zavinil řidič osobního auta. Nezvládl řízení a sjel z dálničního náspu. Největší překvapení ovšem policisty teprve čekalo. Řidiči havarovaného vozu bylo teprve patnáct let a byl již několikrát vyslýchán policií. Auto, se kterým havaroval, odcizil krátce předtím ve Wiesbadenu. "Hodinový král" - přezdívka, pod níž jej znají v okolí Wiesbadenu i ve Frankfurtu.


PATNÁCTILETÝ "KRÁL" JE JEDEN Z MNOHA

Na šikmou plochu se dostal "Hodinový král", když mu bylo jedenáct let. Začal krádežemi v samoobsluhách. Později se specializoval na vloupání do hodinářských obchodů. Jeho kořistí byly jen ty nejdražší hodinky, které pak prodával překupníkům. Policii se však nikdy nepodařilo chlapce přistihnout. Ani když se časem vedle krádeží hodinek začal specializovat na vloupání do aut. A nejednou si zajel ukradeným autem do nevěstince ve vykřičené nádražní čtvrti ve Frankfurtu. Přesněji: oblíbeného stálého patnáctiletého návštěvníka frankfurtských nevěstinců se nepodařilo nikdy dopadnout při činu. Teprve nyní - na dálnici číslo 66. Ve věznici ve Wiesbadenu čeká "Hodinový král" na svůj proces.

Region mezi Wiesbadenem a Frankfurtem je se svým hustým osídlením mezi německými kriminalisty známý značnou trestnou činností mládeže. Nedávno zde policie zadržela skupinu osmi až desetiletých dětí, která se specializovala na krádeže kabelek starším ženám. Přepad trval vždy jen několik desítek vteřin. Ve Wiesbadenu odhalili zase sedmičlennou bandu třinácti až patnáctiletých chlapců. Na jejich kontě je řada přepadení a vloupání do bytů.

Kriminalita mládeže se však celkově stává postrachem ve všech německých zemích. V Austrichu ve Východním Frisku odhalili skupinu osmačtyřiceti školáků z Grossheide, kteří během deseti měsíců provedli nejméně tisíc krádeží, především ve velkých samoobsluhách. Na lup se vydali zpravidla ve svých volných hodinách v průběhu vyučování. Ve spolkových zemích na východě Německa, tedy na území bývalé Německé demokratické republiky, jde pětina krádeží a vloupání na vrub mladistvých ve věku do osmnácti let.

Právě na východě Německa jsou policisté, rodiče i učitelé doslova zděšeni "výbuchem" zločinnosti mládeže. Přednosta odboru kriminality mládeže v saském Zemském kriminálním úřadu Ronald Börner uvedl, že zatímco podíl mladších 21 let na násilných trestných činech činil v Sasku v roce 1991 38,2 procent, spáchali mladiství v roce 1995 již více než polovinu těchto přestupků - 51,5 procenta. Tak bylo v Sasku pro ublížení na těle vyšetřováno v pětadevadesátém roce 2230 mladistvých, ale pouze 2109 dospělých.


"NĚŽNÁ STVOŘENÍ" VE VYSOKÝCH BOTÁCH

Mezi nezletilými dopouštějícími se trestných činů je stále více dívek. Z konkrétních případů: Ve Zhořelci ubodala dvě děvčata ve věku třináct a patnáct let bezdůvodně jednoho bezdomovce. V Magdeburku přepadla patnáctiletá dívka se svými dvěma přáteli Afričana a těžce ho zranili. V řadě saských měst - ale nejen tam - roste počet dívčích band, tzv. "Reenies", které se považují za protiklad mužských "skinů". Členky "Reenies" se vyznačují tím, že mají světle odbarvené vlasy, nosí kožené bundy a vysoké boty s bílými tkaničkami. Jsou vyzbrojeny noži a poplašnými pistolemi, bičíky. Mnohdy napadají "Reenies" jim nepohodlné občany brutálněji, než činí bandy "skinů".

Ronald Börner je přesvědčen, že vyšší nárůst kriminality u dětí a mládeže právě na východě Německa má dvě příčiny: filmové a televizní seriály, v nichž každý hrdina používá násilí, a pak to, že ani šest let po sjednocení Německa nedovedou mnozí rodiče, vyrostlí v socialistickém systému, vychovávat své děti. Frustrace rodičů, kteří se nedovedou vyrovnat se současností, pak podle inspektora saské policie Helmuta Spanga vede k růstu pravicového extremismu mezi mládeží. Rostoucí kriminalita dětí a mládeže znepokojila saské ministerstvo vnitra tak dalece, že jako v první z východoněmeckých spolkových zemí byla u všech třinácti policejních ředitelství zřízena oddělení pro mládež, která vedou speciálně vyškolení odborníci. Ve všech čtyřiaosmdesáti saských policejních revírech jsou pak úředníci, kteří se zabývají výhradně prací s mládeží.

O moc lepší to ovšem není ani v západních spolkových zemích. Na dotaz, jak vypadá kriminalita mládeže u západních sousedů České republiky, odpovídá státní tajemník bavorského ministerstva vnitra Hermann Regensburger: "Kriminalita mládeže nám dělá stále větší starost. Z 213 tisíc osob, vyšetřovaných v Bavorsku v roce 1995 za kriminální přestupky, bylo 62 tisíc mladších jedenadvaceti let. Zvlášť vysoký podíl mladistvých je u trestných činů poškozování majetku, krádeže a ublížení na těle."

Znepokojující je, že mezi 62 000 mladistvými, kteří se v roce 1995 dopustili v Bavorsku trestných činů, bylo 9911 dětí ve věku od osmi do dvanácti let. Přes 26 000 přestupků se pak dopustili mladiství ve věku od čtrnácti do sedmnácti let. Těžiště kriminality je pak podle Hermanna Regensburgera jednoznačně v oblasti krádeží. Více než polovina trestných činů, kterých se dopustily děti, byly krádeže v obchodech a samoobsluhách. Naproti tomu se mladiství - tedy mladí ve věku od čtrnácti do sedmnácti let - "zaměřili" zejména na poškozování cizího majetku, podvody, násilnosti a zneužívání drog. Mladiství do 21 let spáchali v Bavorsku 4578 trestných činů ublížení na těle, což představuje 30,2 procent všech těchto trestných činů. Proti roku 1994 - což je pochopitelně znepokojující - je to vzrůst o 14,9 procenta.


ZBRAŇ JAKO ŠKOLNÍ POMŮCKA?

Ruku v ruce se stoupající kriminalitou mládeže roste také počet násilných činů, k nimž dochází ve Spolkové republice Německo ve školách. Předseda Svazu učitelů Ludwig Eckinger uvedl v polovině listopadu 1996 v Bonnu, že vedle použití násilí roste v poslední době na školách také počet případů vydírání. Učitelé jsou často zcela bezradní, a proto se v Německu oživila - stejně tak, jako ve Velké Británii - diskuse, zda by mělo být opět dovoleno tělesné trestání žáků. Eckinger se vyslovil zásadně proti bití ve škole, označil je za kontraproduktivní s tím, se by se dosáhlo zcela opačných výsledků.

Olej do ohně diskuse kolem kriminality mládeže, a především násilnostech ve školách, přilila právě zveřejněná studie "Škola a násilí" tří německých pedagogů - Fuchse, Lamneka a Luedkeho. Ti tvrdí, že násilí na německých školách nedosáhlo ani zdaleka tak značných rozměrů, v jakých je prezentují veřejnosti učitelé a kriminalisté. Na základě rozhovorů s 3609 žáky středních a pokračovacích škol a 786 učiteli dospěli k názoru, že na školách sice dochází k těžkým násilnostem, jakou je skupinové zbití spolužáka, děje se to však jen u žáků určitých věkových stupňů. Nejvíce takových případů zaznamenali ve věkové skupině žáků od třinácti do patnácti let. Na gymnáziích pak dochází k menšímu počtu násilností než na ostatních typech škol. Hlavní podíl nesou chlapci. Pokud jde o žákyně, u těch se daleko výrazněji projevuje sklon k poškozování věci než k otevřenému násilí.

Jen velmi zřídka jsou podle uvedené studie obětí násilností na školách učitelé. Přesto si však devadesát procent učitelů na růst násilí ve školách stěžuje. A pokud k násilí proti učiteli dojde, je to v naprosté většině případů tehdy, když má napadený učitel menší pedagogické zkušenosti a postrádá osobní přístup ke svým žákům.

Podle studie většina žáků odmítá násilí, i když uznává, že již násilím vyhrožovala svým spolužákům. Zde není velký rozdíl mezi chlapci a děvčaty. Značný rozdíl se však projevuje v nošení zbraní. Mezi těmi, kdo vlastní nějakou zbraň a docházejí s ní do školy, jednoznačně dominují chlapci. Mají nože, plynové pistole, pistole na slzotvorný plyn, revolvery atd. Ovšem - tři čtvrtiny těchto "ozbrojenců" uvádí, že nejsou určeny k útoku, nýbrž k obraně. Imponovat jimi chce 4,3 procenta, 11 procent ví, že či ní něco zakázaného, a proto zbraně vlastní, 17,9 procent žáků je pak má proto, že "je mají všichni". Jen 0,8 % žáků chce svými zbraněmi ohrožovat spolužáky.

I když se autoři studie o násilí na školách snaží veřejnost uklidnit zjištěním, že problémem není ani tak počet žáků - násilníků, jako daleko větší množství těch, kteří se násilí ve školách bojí, nemohou zakrýt vzestup kriminality mládeže v Německu. V tom se shodují pedagogové, kriminalisté i sociologové. A vědom si je toho také stát. Nezodpovězenou otázkou pak zůstává, jak proti růstu kriminality postupovat.

Spolkový ministr vnitra Manfred Kanther vidí jednu z hlavních příčin ve ztrátě hodnot u mladých lidí: "V uplynulých desetiletích bylo používání násilí často zlehčováno. Autorita nebyla uznávána a tradice diskreditovány. Je samozřejmé, že tento přístup k životu se musel odrazit také mezi mladými lidmi - a projevil se v růstu kriminality mládeže, zvláště pokud jde o majetkové přečiny a použití násilí."

Podle Kantherových slov záleží nyní nejen na společnosti, ale především na rodičích a dospělých, aby dali mladým příklad spolužití. "To," říká Manfred Kanther, "a nikoli policejní zásahy, je nejlepší cesta k tomu, aby mladí našli své místo ve společnosti slušných lidí."
 
Únor 1997
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group