ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

JSOU CESTY TAM A JSOU CESTY ZPÁTKY

Dovolená patří k početným sférám našeho života, v nichž se, aniž si to připouštíme, necháme vést prestiží, módou, reklamou. Drtivá většina z nás si pokládá otázku: kam pojedu, ale málokdo: proč a co tam budu dělat. V pravěkých či raně středověkých dobách cestovali lidé především za účelem osídlení či dobytí nového území, počátky novověku jsou neodmyslitelně spojeny s cestami objevitelskými, ale teprve druhá polovina našeho století přinesla obrovský rozmach masového a převážně konzumního turismu. Moderní člověk pociťuje potřebu stále se přemisťovat, všechno vidět a všeho užít, aspoň na pár týdnů v roce opustit domov a poznávat či odpočívat v těsném kontaktu s přírodou. Cestovní výdaje se ve světě za posledních deset let zdvojnásobily. V celosvětovém měřítku představuje turismus roční obrat 2000 miliard dolarů a 100 milionů pracovních příležitostí, je největším ekonomickým odvětvím na planetě.

NEJSTARŠÍ TURISTICKOU ATRAKCÍ JSOU PYRAMIDY

Sociologické výzkumy mezi turisty vedly k zajímavému výsledku: že totiž lidé o svých motivech pro prázdninové či dovolenkové cestování vskutku neuvažují. Turismus můžeme tedy považovat za hromadný psychologický rituál. Podle historických analýz turismu lze jeho kořeny hledat v generacích stěhovavých sběračů, lovců a pastevců · našich pravěkých předků.

Podle názoru archeologů se lidé začali po krajině pohybovat jako turisté už kolem roku 1500 před Kristem. Jejich cílem byla nejstarší "atrakce" na světě · pyramidy v Gíze. V antice však můžeme hledat i nový typ cestování · objevitelské cesty, ale také přímého předchůdce moderní rekreace, a to pobyt v lázních, nejčastěji u moře. Vznešení Římané táhli během letních měsíců z měst na jižní pobřeží, ale také na pláže Egypta a Řecka. Slunili se, koupali, popíjeli minerální prameny a oddávali se různým kratochvílím.

KOLUMBUS A JINÍ

Renesance s sebou přinesla návrat k antické lásce k životu, umění a vědě. V mnoha směrech svého počínání navázali lidé na své starověké předky. Pozadu nezůstalo ani objevitelské cestování, které posunulo naše poznání o pár kroků dál. A nutno říci, že kroků mílových.

Impuls k objevitelským cestám dal velký muž, který se odvážil nést prapor předvoje cestovatelů, mořeplavců a objevitelů našeho tisíciletí, Marco Polo. Strávil sedmnáct let v Číně a jeho kniha "Milion", kterou nadiktoval svému spoluvězni Rusticellovi z Pisy v janovském vězení, se stala bestsellerem. Byla záhy přeložena do mnoha jazyků, do češtiny poprvé kolem roku 1400 a opětovně vydávána. I když jsou mnohé údaje místy nepřesné, zkreslené nebo přímo fantastické, mají mimořádný význam pro poznání geografie, etnografie a vůbec poměrů mongolské veleříše a jiných oblastí asijského kontinentu. Díky ní se Evropa dozvěděla o vyspělých a bohatých civilizacích Dálného východu a Indie, což sehrálo nemalou úlohu v epoše velkých zámořských objevů.

Renesanční ideje, touha po poznání světa, po nahlédnutí za hranice dosavadních představ, ale i po slávě a bohatství stály na počátku výpravy odvážného a velkoryse uvažujícícího Janovana Kryštofa Kolumba. Spletité peripetie, které provázely počátky jeho výpravy, stejně jako jeho doživotní přesvědčení o tom, že objevil kratší cestu do Indie, jsou všeobecně známy. Ještě na své čtvrté a poslední výpravě, zahájené 11. 5. 1502 se čtyřmi loděmi a 150 muži, hledal jižně od Kuby průjezd ke skutečné Indii, kam mezitím již doplul Vasco da Gama kolem Afriky. To ovšem nic nemění na faktu, že to byl právě on, kdo znovuobjevil Ameriku a zapsal se tak mezi největší postavy světové historie i mořeplavectví.

Mohli bychom pokračovat ještě hodně dlouho, popisovat Gamovy zásluhy o poznání východoafrického pobřeží, zmínit se také o výpravách českých cestovatelů · jako byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic či Václav Šašek z Bířkova. Ale to jsou stále jednotlivci. O nějaká dvě století později se však cestování, a nejen to objevitelské, stalo více či méně rozšířenou módou a společenskou prestiží.

MASOVÁ VLNA

Romantické vzplanutí pro přírodu a středověké památky poloviny 18. století byly pro cestování ideálním podhoubím a vytvořily z něj přímo model životního způsobu. Cílem aristokratů, umělců a intelektuálů obdivujících evropskou přírodu se staly zvlášť Alpy. V roce 1786 byl podniknut úspěšný výstup na Mont Blanc. Náruživost horské turistiky ilustruje skutečnost, že mezi lety 1870 a 1900 stoupl počet alpských chat z 10 na 530.

V roce 1827 vydal Karl Baedecker první cestovní příručku · průvodce Porýním. V roce 1841 založil v Anglii Thomas Cook první cestovní kancelář a roku 1878 už bylo možno s těmito institucemi cestovat kolem světa. První turistický klub byl založen také v Anglii roku 1857 a o třicet jeden rok později vznikl Klub českých turistů.

Ovšem skutečně masová vlna turismu začala až na počátku 60. let našeho století. K její výši přispěl stále rostoucí volný čas lidí a růst bohatství ve vyspělých zemích světa.

ČEŠI NA CESTÁCH

Češi cestovali vždycky hodně. "Je to taková naše národní vlastnost," říká Svatopluk Rada z Čedoku, jehož koníčkem je historie cestování u nás. Podle celosvětových statistik Češi vedle Němců a Američanů velmi rádi cestují. "Je to spojeno i s naší geografickou polohou," pokračuje inženýr Rada, "tradičními cíli cest jsou přímořské oblasti spolu s poznáváním pamětihodností daného teritoria, což je další rys českých turistů, který u jiných národů není tak vyhraněn. To znamená, že obě složky, jak poznávací, tak relaxační jsou u naší cestovatelské populace vyvinuty."

PUDR A BENZIN

Začátkem dvacátých let se na našem území etablovaly zahraniční cestovní kanceláře zejména z Francie a Anglie, které byly založeny hlavně na používání železniční dopravy. Po vzniku samostatného Československa se vyrojily menší cestovní kanceláře tuzemské, které se orientovaly hlavně na organizování jednodenních výletů a krátkých zájezdů zejména na území republiky. Dominantní tehdy bylo cestování do Krkonoš, na Šumavu, do západočeských lázní a do Tater. Z hlediska mezinárodního cestovního ruchu se uplatnila hlavně cestovní kancelář Čedok, založená roku 1920 a brzy si zřídila řadu filiálek po celém území i mimo republiku · ve Vídni, v Paříži a v Londýně. Byla to vlastně první ryze česká národní kancelář, která začala organizovat zájezdy do zahraničí. První cestovatelé směřovali jednak do evropských metropolí, hlavně do Paříže a do Říma, dále k moři. Právě Čedok objevil pro naše turisty dalmácké pobřeží Chorvatska, a tak čeští rekreanti byli první, kteří tu pobývali na dovolené. Zajímavé také je, že Čedok se, narozdíl od renomovaných evropských cestovních kanceláří, nespoléhal na železniční dopravu, ale používal autokarovou. Premiérově ve střední Evropě zavedl turistické autobusy značky Praga, které jako první projely alpskými průsmyky v Rakousku a ve Švýcarsku a zahájily tak etapu horského cestování okružních autokarových zájezdů po Evropě.

FUTURE

Lidé z celého světa navštěvují jiná místa na světě. Přemisťují se, vměšují se do jiných civilizací, aby je okukovali či implantovali trochu té své, hromadně se vypravují na pláže proslulých letovisek, aby relaxovali, nabrali nové síly do běžného života, nachytali trochu energie ze slunce a mořské vody. Zkrátka cestují · ať už na zájezdy pobytové nebo poznávací. Prostě masově cestují a obohacují tak své obzory.

Škoda jen, že i na cestování už má moderní člověk málo času. Používá rychlé dopravní prostředky, stanovuje si pevný program, aby toho co nejvíc stihl uvidět a užít, ve spěchu nakupuje suvenýry a místní zvyky a folklór nestihne vnímat jako něco jedinečného a neopakovatelného, ale jako součást užívání, jako krásnou ale pouhou atrakci.

Jenže moderní člověk se také mění a mění se i jeho požadavky a nároky. Mění své gastronomické návyky a obrací se k racionální stravě, sportuje a chová se ekologicky.

Futurolog Robert Jungk se v této souvislosti pokusil formulovat teorii takzvaného měkkého turismu, který se vědomě snaží o nový, sociálně a ekologicky zodpovědný přístup k hostitelským oblastem a zároveň umožňuje cestovateli větší podíl na řízení svého programu, větší prostor pro spontánní rozhodnutí podle situace. "Měkký turismus," jak píše Hana Librová v knize Pestří a zelení, "můžeme interpretovat jako výsledek rostoucí ochoty lidí zříci se výhod civilizace ve prospěch přírody a obyvatel v hostitelských zemích." Jako příklad uvádí dále Hana Librová takzvaný agroturismus. Jde vlastně o variantu letního bytu, který byl u nás rozšířen za první republiky a v prvních poválečných letech. Turisté jsou ubytováni v poměrně skromných podmínkách v domech místních obyvatel, převážně zemědělců. Zejména pro děti je přitažlivé poznat alespoň zpovzdálí chod domácího hospodářství, přijít do kontaktu s domácími zvířaty. V některých případech patří k agroturismu i výpomoc rekreantů při sezonních pracích.

SROVNÁNÍ

Cestovní ruch prospěl svými vysokými příjmy v loňském roce významně našemu zahraničnímu obchodu (1995: 1,3 miliardy dolarů, 1996: 3,7 miliardy dolarů). Nejvíce turistů přijelo z Německa, Beneluxu, Itálie, Ruska, Francie a Spojených států amerických, přičemž úbytek zaznamenala poptávka z Německa a Rakouska, nárůst pak z Anglie, USA, Polska, Ruska a Asie.

Zajímavé je srovnání se situací za první republiky. Tehdy cestoval sotva zlomek dnešních turistů, a to našich i těch, co naší republiku navštěvují. Zatímco dneska počítáme účastníky cestovního ruchu v milionech, ve dvacátých a třicátých letech to byly desítky, možná stovky tisíců. Také se dříve cestovalo na mnohem delší dobu · na pět až šest týdnů. V hotelech bydleli jen ti nejbohatší, jelikož se jednalo o výrazně luxusní záležitost. Také neexistovaly dnešní apartmány · tedy ubytování s možností vlastního vaření. Přednost se dávala soukromníkům, kteří se o své hosty starali, poskytli jim pokoje ve svém domě a celý den jim vařili.

I ve způsobu přemisťování byl rozdíl. Naši dědové a pradědové dávali jasně přednost vlakům, zatímco na konci dvacátého století v Evropě jednoznačně dominuje letecká doprava. V Čechách sice tak výrazně ne, ale podle mínění odborníků je to hudba velmi blízké budoucnosti.
 
Červen 1997
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group