ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

POSLEDNÍ NADÍLKA JEZULÁTKA - CO VŠECHNO MĚLO NA SVĚDOMÍ EL NIŇO 1997/98

Víme o něm málo. Objeví se asi dvakrát za deset let a pořádně zamíchá zemskou atmosférou. Tam, kde je obvykle sucho a teplo, se z nebe valí přívaly deště a voda zaplavuje rozsáhlá území. Kde zas má být vlhko, měsíce nezaprší a panují tropická vedra. Hlavní kuchař extrémních výkyvů počasí na celé planetě může zřejmě za všechno. Od pádu asijských měn až po rozvodovost ve Spojených státech. Dokonce prý prodloužil den na Zemi, protože zpomalil její rotaci... Všechno však na něj svádět nemůžeme.

Mnohé země, převážně rozvojové, postihla díky ničivým záplavám nebo dlouhým obdobím sucha katastrofální neúroda. Klimatické změny zde jen násobí místní problémy. Vzrostly ceny na světových trzích, snížily se příjmy státních rozpočtů, obchodní bilance mnoha států prošla vážnými otřesy. V některých zemích se skomírajícím hospodářstvím bylo působení El Nin~a tak silné, že málem způsobilo sociální nepokoje. Zmírněním těchto dopadů se zabývají agentury OSN.

El Nin~o má vážné důsledky nejen v zemědělství, v průmyslu a energetice, ale následně i na lidi, zemskou faunu a flóru. Mnozí živočichové se musí stěhovat do nových lovišť, nebo zemřít. Nejsilnější El Nin~o za posledních sto padesát let navíc umocnilo katastrofy způsobené člověkem. Například požáry vyvolané farmáři loni a předloni v Indonésii zničily neobvykle vyschlé lesy v této oblasti a zahalily velkou část jihovýchodní Asie do hustých mraků kouře. Letošní rok byl dokonce kvůli El Nin~u zřejmě nejteplejším za několik století.


VIRY ÚTOČÍ

 


Záplavy v Bangladéši ze srpna loňského roku si vyžádaly
360 lidských životů. Lidé nestačili zachraňovat majetek a
bojovali o holé životy.
Nezvykle horký rok a záplavy poodhalily, na co lidé budou stonat, bude-li jednou opravdu teplejší klima. Světová zdravotnická organizace zaznamenala celosvětové rozšíření malárie i dalších chorob. Desetitisíce Keňanů a Somálců loni po silných deštích postihla epidemie zvláštní horečnaté nemoci, která si vyžádala na dvě stě obětí. V jiných částech Afriky, ale i v Latinské Americe po deštích a záplavách nezvykle silně řádila cholera. Na jihozápadě USA se díky teplému a suchému počasí přemnožily myši p řenášející na člověka smrtelný hantavirus. Nemoc, jindy vzácná, již postihla řadu lidí a vyžádala si první oběti. Díky lijákům a povodním se zhoršuje kvalita vody. Již letošní povodně v USA přinesly častější epidemie hepatitidy, E. coli a rozšíření nemocí zažívacího traktu způsobených viry, bakteriemi a parazity. V souvislosti s častějšími požáry registrují v Hondurasu nárůst počtu onemocnění tropickou horečkou dengue a také malárií. Díky změnám počasí se do Malajsie paradoxně vrací už jednou potlač ené nemoci: malárie, cholera, tyfus, tropická horečka a další, a to díky přemnoženým komárům, kteří nemoci přenášejí. V Hongkongu se objevila ptačí chřipka, v Kambodži cholera a v Indonésii tropická horečka.

OTEPLOVÁNÍ A FRANCOUZSKÁ REVOLUCE

Loni se E. N. vydávalo za jeden z klíčových důkazů globálního oteplování. Richard Grove z Australské národní univerzity však tvrdí, že teplé proudění vnášelo chaos do obvyklého počasí dávno předtím, než vědci odhalili možný vliv skleníkových plynů. Podobné ohřátí pacifické oblasti se stejnými účinky se objevilo již před rokem 1880. Podle Grova byla všechna sucha na Indickém poloostrově, přinejmenším mezi roky 1526 a 1900, spojena s následnými projevy El Nin~a ve východním Tichomoří. Tento klimatický jev je prý také odpovědný za všechny velké epidemie malárie, které se kdy přehnaly přes jižní Asii. V sedmnáctém století zde údajně zavinil obrovský pokles populace (na Jávě dokonce padesátiprocentní). Na konferenci o krizích a historii El Nin~a na australské státní univerzitě v Canbeře zazněly dokonce názory, že podobně tomu je i s morovými a chřipkovými epidemiemi ve středověku. Podle Grova přispěl úder El Nin~a v letech 1787-1788 i k vypuknutí francouzské revoluce, neboť zapříčinil katastrofální neúrodu obilí.

POD HLADINOU

El Nin~o století přidělává vrásky rovněž rybářům a ekologům. Už za jeho řádění před šestnácti lety vymizely mnohé druhy ryb podél tichomořského pobřeží USA, a to díky oteplení, které zamezuje vzlínání mořských proudů ode dna oceánů, následkem čehož přicházejí rybí populace o důležité složky potravy i chladivé spodní proudy. Masivní srážky navíc snižují salinit u pobřežních vod, zvyšuje se průtok řek přinášejících množství sedimentů a likviduje se mořský plankton. Rybí hejna pak většinou na tyto nena dálé změny reagují migrací do studenějších oblastí oceánu, přičemž některé druhy vůbec nepřežijí. Ryby nezachrání ani přesun do studenějších oblastí, kde postrádají stabilizující účinek povrchových vodních vrstev.

Katastrofální dopad má El Nin~o také na korálové útesy. Ty potřebují nezbytně ke svému růstu schránky drobných živočichů. Po jejich vypuzení z pobřežních bariér se růst korálů zastaví. Ještě celá desetiletí se bude příroda, poté co El Nin~o odezní, s těmito škodami vyrovnávat.

VŠECHNO ZLÉ JE K NĚČEMU DOBRÉ.

Ačkoli se do světa dostanou spíše zprávy o ničivých důsledcích El Nin~a, má tento fenomén i svou přívětivou tvář. Zmírňuje hurikány, obnovuje zásoby pitné vody nebo úrodnost půdy, snižuje výdaje na energii, zvyšuje stav ryb a někde napomáhá lepší úrodě.

Na El Nin~o si loni například nemuseli stěžovat obyvatelé karibské oblasti. Zatímco před třemi lety pustošilo oblast Mexického zálivu devatenáct ničivých hurikánů, loni jich přišlo pouze šest, tedy nejmenší počet za poslední desetiletí. El Nin~o přesunulo ničivé bouře do západních oblastí Mexika. A lidé na atlantickém pobřeží si loňský rok nemohli vynachválit. Stále ještě mají v paměti řádění uragánu Andrew před šesti lety, který způsobil škody za třicet miliard dolarů. Odborníci se domnívají, že za sníženým počtem tropických bouří v Karibiku stojí hlavně rušivý vliv silného a chladného východního vzduchového proudění, které během několika hodin dokázalo rozptýlit vznikající hurikány. V srpnu a září, obvykle nejbouřlivějších měsících, v Karibiku zaznamenali jen jednu jedinou bouři.

Na severu a středozápadě Spojených států stálo lidi vytápění, díky teplotním rekordům, až o patnáct procent méně. Zlevnil také benzin, jehož cena po letech klesla pod hranici jednoho dolaru za galon (4,5 litru). Obchodníci s oděvy sice kvůli mírné zimě tratili při prodeji zimního oblečení, vše jim však vynahradil brzký příchod jarní sezony.

A BYZNYS SE TOČÍ...

Předpovědí více mokrých dní na atlantické pobřeží USA, které přináší El Nin~o a globální oteplování, využil světový výrobce pneumatik Goodyear zaměřením se na výrobu gum na "mokré časy". Zvýraznil vzorky mokrých pneumatik, a protože se zde pohybuje nejvíce automobilistů, zdvojnásobil obrat v USA na 20 milionů kusů ročně. Pětinásobný zisk z prodeje měla zase kalifornská společnost vyrábějící přístroj The Sandbagger, který dokáže naplnit pytle s pískem až čtyřicetkrát rychleji než člověk. Rovněž kalif ornští pokrývači vděčí El Nin~u za zakázky. Lidé si údajně nechávají spravit i ty nejmenší trhliny a díry ve střechách, protože tuší, co by potom E. N. mohlo napáchat. Mezi firmy, které na El Nin~u vydělávají peníze, patří prakticky všechny pojišťovny.

Poslední El Nin~o způsobilo podstatně menší ztráty než v letech 1982/83, konstatuje zpráva Švýcarské zajišťovací pojišťovny se sídlem v Curychu. Ztráty amerických pojišťoven byly výjimečně nízké, neboť žádná větší bouře nezasáhla hustě zalidněné východní pobřeží USA. Na druhé straně asijský kontinent, i když se ztrátami na životech v roce 1997 podílel téměř třemi čtvrtinami, pojišťovny příliš nezatížil.

Měsíční zničující vlna veder v Texasu měla vliv i na změnu chování lidí: minulý rok navštívilo střediska (klimatizované obchodní komplexy, domy, restaurace, kina, posilovny) dvaapůlkrát více lidí než obvykle. Lidé dokonce raději volili umělé opalování v soláriích.

JEZULÁTKO V POLITICE

El Nin~o se také stalo propagandistickou zbraní politiků. Těm v Latinské Americe bylo mnohdy zazlíváno, že během katastrof nic zásadního neudělali a nanejvýš se vznášeli ve vrtulnících nad postiženými oblastmi. Jen co se přiblížily volby, sestoupili z výšin mezi lidi. Neúspěšný kandidát na prezidenta v Ekvádoru a banánový multimilionář Alvaro Noboa dokonce v postižených oblastech rozdával šeky a sliby, jak se vše po jeho případném zvolení v dobré obrátí. Existují mezi nimi i čestné výjimky. Napříkla d peruánský prezident Alberto Fujimori, který se sice chce v roce 2000 ucházet o znovuzvolení, se nicméně sám záchranných prací zúčastnil. Tím jeho popularita u lidí okamžitě stoupla.

Z ČESKÝCH LUHŮ A HÁJŮ

Ačkoli se působení El Nin~a projevuje především v tropech, ovlivnil tento "enfant terrible" atmosféry a oceánu rovněž podnebí na severní polokouli. Teplý vzduch vál severním směrem, kde teploty v únoru převyšovaly normál jak v Severní Americe, tak v Evropě i na východě Asie. U nás byla loni nejteplejší zima za posledních dvě stě let. Podle Světové meteorologické organizace zatím nebyla prokázána ani potvrzena přímá souvislost mezi E. N. a počasím v Evropě, ale je to pravděpodobné. Někteří odborníci soudí, že důsledky tohoto klimatického jevu zasáhly i Českou republiku. El Nin~o, společně s předloňskými povodněmi a kongresem ODS, bylo dokonce jedním českým publicistou prohlášeno za pohromu roku 1997.


PRŮBĚH EL NIN~A 1997-1998

Klimatický jev se opět objevil v roce 1997. Extrémně bouřlivé počasí panovalo u jihoamerického pobřeží už v létě. Pršelo v Severní a Jižní Americe, nad Mexikem se přeháněly hurikány a Kalifornii bičovaly ničivé přívaly vody. Sever Austrálie a jihovýchodní Asie byly zase bez srážek, protože se opozdily pravidelné deště. Na podzim roku 1997 postihovaly prudké deště i velkou část východní Afriky. Do konce roku se El Nin~o dotklo již 37 zemí světa. Nepřízeň počasí poznamenala hlavně úrodu plodin v oblas ti Střední Ameriky a Karibského moře. Potravinami se rozhodla tuto oblast zásobovat Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Jihovýchodní Asie zaznamenala jeden z nejsušších únorů, zatímco břehy Severní a Jižní Ameriky byly hojně zavlažovány. Kalifornii zasáhly silné bouře, Austrálii velká sucha a Texas a další státy kolem Mexického zálivu zažily velice chladnou a mokrou zimu. Loňské teplé počasí ovládlo celé území od Tichomoří po Atlantik a od hranic USA až po arktické oblasti. Na jaře oblast s největšími průměrnými srážkami Havaj trpěla suchem, stejně tak severovýchod Brazílie.

Od března do konce května se plocha abnormálně teplé vody způsobující klimatické výkyvy snižovala, k normálu se navrátila v létě mezi červnem a srpnem. Méně výraznými se stávaly všechny čtyři základní klimatické podmínky, které E. N. doprovázejí: oteplování ve východním Pacifiku, přesun srážek ze západního do východního Tichomoří, zpomalení pasátů a změny v hladině moří. Proto v Indonésii, na severu Jižní Ameriky a v jižní Africe bylo více sucha, než je obvyklé. A zatímco Peruánci sčítali ztráty, ry báři na severu vytahovali z moře plné sítě. Satelitní snímky sice ukázaly již počátkem července, že "Hošík" či "Jezulátko" již vychladl, jeho úplné působení ale přestalo až na konci roku.

POVEDENÁ SESTŘIČKA

Ještě než stačilo odeznít El Nin~o, rozběhla se na podzim sestra obávaného proudění La Nin~a - "Děvčátko", pravý opak svého bratra. Tato chladná souputnice představuje mírné ochlazení povrchových vod u rovníkových břehů Jižní Ameriky, čímž má způsobit oproti normálnímu stavu teplejší zimu na jihu, a naopak studenější na severu. Vyznačuje se řetězcem klimatických poruch - nízkými teplotami a lijáky, které zasáhnou země v Tichém oceánu a v jihovýchodní Asii. Zatímco sucho je hlavně v Jižní Americe, al e i na Filipínách a v Indonésii, sever Laosu, severovýchod Vietnamu, východ Sumatry a jihovýchodní Čínu čekají silné deště a záplavy. V Africe se tradičně střídají záplavy se suchem. La Nin~a měla například na svědomí spoušť po hurikánech a tajfunech počátkem listopadu 1998 nad středoamerickou pevninou, stejně jako záplavy v Číně. Jenom při řádění hurikánu Mitch zahynulo v přívalech vod a pod sesuvy půdy na třicet tisíc Středoameričanů.

SEVERNÍ AMERIKA

- USA - Dlouhotrvající sucho v Texasu a mokré a studené léto v Kalifornii byly příčinou snížení loňské úrody bavlny o celou čtvrtinu. USA musely část spotřeby dovážet, následkem čehož došlo ke zvýšení cen. Ve státě Texas teploty devětadvacet dní po sobě překročily pro Američany magickou hranici sto stupňů Fahrenheita (38 stupňů Celsia). Vedro zabilo přes sto lidí a způsobilo závratné škody tamním zemědělcům.

- Už počátkem února se nad severní Kalifornií přehnala již třetí série bouří doprovázených prudkými dešti, která si vyžádala čtyři lidské životy. Kromě deště bičovaly západní pobřeží USA vzedmuté mořské vlny a silný vítr o rychlosti 200 km/h, který vyvracel stromy v cestě. Na řadě míst bylo v rozmezí pouhé půl hodiny přerušeno elektrické vedení.

- Koncem února zpustošily Kalifornii nejprudší bouřkové lijáky letošní zimy, které si vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Celková intenzita srážek za měsíc únor tak dosáhla rekordních hodnot od roku 1877. Osmnáctihodinová průtrž mračen vylila z břehů některé řeky, podemílala ulice, působila sesuvy půdy a ničila četná obydlí.

- Nad centrální částí jihovýchodního státu USA Florida se koncem února přehnala smrtící tornáda rychlostí až 340 km/h. Zasáhla velké oblasti napříč Floridou od města Daytona Beach na atlantickém pobřeží až po Tampu Bay v Mexickém zálivu. Postižen byl i sousední stát Georgia. Ničivé přírodní živly zde připravily o život 39 lidí. Bouře vyvolané nezvykle teplými mořskými proudy v Tichomoří odnášely na Floridě vzduchem například automobilové přívěsy. Podobná tornáda se nad Floridou prohnala již v období Vánoc roku 1997, naštěstí bez smrtelných následků.

- V dubnu se nad státy USA Alabamou, Georgií a Mississippi přehnala série tornád, označovaná za největší katastrofu posledních patnácti let. Přitom paradoxně měl být počet i síla hurikánů a tornád menší. Hurikány se však v době svého největšího výskytu prakticky neobjevily.

- El Nin~o zavinilo také stěhování zabijáckých včel do oblasti Las Vegas a sněhové bouře na jihozápadě USA. Jeho efekt byl stejně ničivý jako v USA v letech 1982-83.

- Kanada zažila nejteplejší zimu za posledních padesát let. V lednu však postihla pět východních provincií sněhová bouře. Deset lidí zahynulo, byla přerušena letecká doprava.

LATINSKÁ A JIŽNÍ AMERIKA VČETNĚ KARIBIKU

- Následky posledního El Nin~a jsou v této oblasti považovány za vůbec nejničivější v posledním století. Přímé hospodářské rány (zaplavené domy, zničená úroda, silnice či mosty) jsou odhadovány nejméně na dvacet miliard dolarů.

- Katastrofální sucho zasáhlo severovýchodní Brazílii, od počátku listopadu 1997 přes půl roku nepršelo. Takové sucho zde nebylo zaznamenáno od roku 1926. Postiženo bylo devět států, kde žije 45 milionů lidí, hlad hrozil deseti milionům obyvatel. Lidé jedli kaktusy, listí, utíkali do města, kde plenili sklady potravin. Škody za 4,2 miliard dolarů, zkáza 57 procent zemědělské výroby. Paradoxně nejvyšší výnosy za poslední desetiletí vykázali, ač se předpovídala spíše neúroda, pěstitelé kávy.

- Sucha panovala také v Salvadoru a Hondurasu.

- Kouř ze stovek lesních požárů způsobil dýchací potíže sedmdesáti tisícům lidí v Hondurasu a Guatemale, o celou čtvrtinu více než v loňském roce.

- Od ledna do března zachvátily Amazonii požáry, největší v dějinách. Shořelo území o rozloze třiceti tisíc kilometrů čtverečních, většinou savan a zemědělské půdy (která je každoročně v období sucha vypalována), ale i deštného pralesa, který je normálně příliš vlhký a nehoří. Teď se změnil hluboký amazonský prales v měsíční krajinu s popelem a pahýly stromů. Plameny zničily více než tři procenta státu Roriama na severu Brazílie, a to na obrovské ploše 600 000 hektarů. Požáry založili zejména majite lé plantáží. Vláda přemlouvá zemědělce, aby nevypalovali půdu, ale to je jediná zemědělská technika, která je místním lidem známá. Místní ekologové se domnívají, že regenerace amazonské flóry v postižené oblasti bude trvat tři staletí!!!

- Povodně řádily v Paraguayi a Uruguayi a na jihovýchodě Peru (tři sta mrtvých, sto tisíc postižených, 7300 kilometrů poničených silnic, 87 stržených mostů, obrovské škody ve všech ekonomických sektorech). V jihoperuánské poušti způsobily prudké deště sesuvy půdy, které poškodily několik ze světoznámých obrazců někdejší předkolumbovské kultury Nazca. Kresby vytvořené Indiány kultury Nazca v pouštním písku v období let 300 až 600 našeho letopočtu patří k největším turistickým atrakcím Peru.

- Povodně století postihly Argentinu. Deštěm nasycené toky řek Paraná, Rio Negro a Paraguay zaplavily v severní části země území o rozloze dvakrát větší než Česká republika. Voda odplavila z plantáží všechno výživné a úrodné, zanechala tam naopak jen soli. Zničena byla polovina úrody bavlny, zahynula tisícihlavá stáda dobytka. Škody dosáhly miliard dolarů (odhad na tři mld.).

- Ekvádor - škody po povodních na pobřeží za dvě a půl miliardy dolarů, třetina dopravy paralyzována, devastace na půl milionu hektarů zemědělské půdy. Deště změnily poušť na severu ve veliká jezera, která se postupem času změnila v bažinu. Paradoxně by to mohlo vést k až o čtvrtinu vyšší úrodě.

- Správa Panamského průplavu byla v době dlouhodobého sucha, majícího za následek mimo jiné i vysychání jezer, jež jsou součástí průplavu, nucena omezit ponor lodí, které chtěly průplavem proplout.

- Abnormální sucho a vysoké teploty měly vliv na nižší sklizeň kávy v Kolumbii.

- Rybáři v Chile měli zato takříkajíc žně, neboť vylovili spousty sardinek a dalších druhů ryb žijících u peruánských břehů a více na severu.

- Východní část Kuby postihlo v létě 1998 katastrofální sucho, údajně nejhorší za posledních 40 let.

ASIE

- Indonésie - fenomén El Nin~o zde zničil zemědělskou produkci za dva roky a jeho vliv na nebývalé sucho byl jednou z příčin zdejších rozsáhlých požárů. Bylo poškozeno na milion hektarů lesů. První požáry propukly už v červenci ?97 na ostrovech Sumatra a Borneo. Loni smogový oblak zakryl oblast jihovýchodní Asie od srpna do listopadu. Tato smogová katastrofa nad částí Bruneje, Malajsie, Singapuru, jižního Thajska a Filipín způsobila pokles regionálního obchodu a turistiky i zvýšení práceneschopnosti v důsledku rozšíření nemocí dýchacího ústrojí. Kvůli smogu například havarovalo i civilní dopravní letadlo a zahynulo přes dvě stě lidí.

- Ve Východním Kalimantanu, indonéské části ostrova Borneo, v dubnu zuřilo přes tisíc ničivých požárů, které zasáhly i Národní park Kutai se vzácnými orangutany. Indonésie, zmítaná hlubokou ekonomickou krizí, neměla dost prostředků na boj s ničivým živlem. Lidé hasili požáry mačetami, větvemi a palmovými listy, sotva totiž seženou vodu na pití, natož na hašení. Ekologové tvrdí, že jediným původcem všeho zla není jen klimatický jev El Nin~o bránící příchodu monzunů, ale hlavně lehkomyslné kácení dešt ných pralesů dřevařskými společnostmi a majiteli plantáží, snažícími se tímto způsobem rozšířit plochu pro pěstování olejových palem.

- Celková škoda způsobená požáry lesů a následným smogem v Indonésii a okolních zemích byla vyčíslena na 500 milionů dolarů. Shořelo na čtyři sta tisíc hektarů lesa.

- El Nin~o nad Sibiří přerušilo tvorbu tlakových výší, které počátkem roku obvykle vyvolávají hojné sněhové srážky od Sibiře po Japonské moře, zatímco na východě Japonska zůstávají obvykle bez sněhu. V Tokiu panovalo nezvykle bouřlivé počasí s hustým sněžením, jehož výsledkem byli tři mrtví, čtyři sta raněných, půl druhého tisíce dopravních nehod a vykolejený vlak.

- El Nin~o má mít na svědomí i lednové přemnožení komárů v Thajsku a březnové požáry v severním Thajsku, kde oheň zničil více než tři tisíce hektarů lesa. Mnoho nechybělo, a došlo ke stěhování populárních slonů do některého bezpečnějšího parku na jihu země.

- V červenci 1997 spadlo v Indii o deset procent méně srážek, než je dlouhodobý průměr. Vznikly ztráty na kokosových plantážích.

AFRIKA

- Povodně na východě a sucho na jihu.

- Od října 97 do února 98 sužovaly východní Afriku prudké deště, které způsobily největší záplavy posledních desetiletí a zavinily kromě těžkých hospodářských ztrát také rozšíření epidemií nebezpečných chorob. V Keni se voda vylila z koryt řek a strhla důležité pobřežní komunikace. V bilanci obětí záplav, která jde již do tisíců, je i sedm set osob, které zemřely na záhadné horečnaté onemocnění z údolí Rift. Povodně přitom pomáhají nákazu šířit, neboť vytvářejí vhodné prostředí pro moskyty, kteří přenášejí virus.

- V sousední Ugandě velká voda zase rozšířila epidemii cholery, na niž během prvních třech neděl roku 1998 zemřelo nejméně 340 lidí. Cholera se šíří zejména kontaminovanou vodou a vinou nedostatečné hygieny a nakazilo se jí na deset tisíc lidí.

- V Tanzanii se kvůli záplavám (spadlo zde pětkrát více srážek než obvykle) přemnožili hlodavci, sarančata ničila úrodu, země žádala okolní státy o pomoc. V prosinci 1997 zde při povodních zahynulo sedmnáct lidí.

- Postižena byla i Etiopie, která v osmdesátých letech trpěla vražedným suchem, v roce 1997 však sklidila poprvé po desítkách let nadprůměrnou úrodu. To se už nedalo říci o roku 1998, kdy vláda žádala o potravinovou pomoc. Příčinou byla neúroda kávy, hlavního vývozního produktu země. Statisíce lidí přišly o střechu nad hlavou, ve vlnách se utopila celá stáda dobytka. Lidé z míst, kde vždy velebili déšť jako požehnání, byli zdrceni jeho náporem.

- Při záplavách roku 1997 zahynulo nejméně 1600 Somálců z jihu země. Byly to nejsilnější deště za poslední půlstoletí. Příval vody zatopil celé vesnice a na čtvrt milionu lidí vyhnal z jejich domovů.

- V červenci se projevila neúroda v Zimbabwe a Zambii, vzrostly ceny kakaa, kávy i sójových bobů, zvýšila se také inflace.

- V Keni se neurodila káva, dařilo se zato ořechům.

- Jižní Afrika zažila opět sucho, po tragickém suchu v letech 1991-92, které zničilo asi polovinu úrody v JAR. Sucho postihlo jižní Zambii, jižní Malawi a střední a jižní Mosambik.

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

- Podzim 1997 přinesl nebývalou vlnu mrazů na Papuu-Novou Guineu.

- Jedovatý smog z rozsáhlých indonéských požárů ohrožoval ke konci roku 1997 také obyvatele severní Austrálie. Požáry postihly i samotný jihovýchod Austrálie, zato se však v zemi v nebývalé míře urodily
hrozny.
leden 1999

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group